Odborářská vize důchodů

0:00
/
0:00

Zdá s to být neuvěřitelné, ale odbory navrhují zvýšit důchody lidem s vyššími příjmy. Vysvětlení tohoto zdánlivého paradoxu je prosté - podle odborářů by se tak dalo vyřešit rozhodnutí Ústavního soudu, který přikázal zvýšit náhradový poměr důchodů k platům u vyšších příjmových skupin. U ostatních by zůstaly důchody na současné úrovni.

Vít Samek,  foto: ČTK
Zmíněný záměr je zakomponován do odborářského návrhu penzijní reformy, který v pondělí představila Českomoravská konfederace odborových svazů. Do roku 2020 by si to vyžádalo náklady ve výši více než 28 a půl miliardy korun. Odbory ale chtějí stávající penze zachovat a peníze najít jinde, říká odborový expert na důchodovou reformu Vít Samek:

"Naše řešení spočívá v malém navýšení celkového objemu prostředků, které do systému jdou s tím, že pokud současně bude provedena změna penzijního připojištění, tak obě dvě změny, jak v tom prvním pilíři, tak v tom penzijním připojištění dohromady, zajistí podstatně vyšší návratnost vložených úspor, vložených prostředků u těch příjmově silnějších, a současně zachovají důstojnou životní úroveň lidí ve stáří i těch nízkopříjmových. To malé navýšení je řešitelné buď úpravou sazby pojistného, nebo z těch zdrojů, se kterými počítá vláda do tzv. velké důchodové reformy."

Čím se představa odborů liší od šesti návrhů reformy penzí, které už má vláda k dispozici, vysvětlil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil:

Jaroslav Zavadil,  foto: ČTK
"My se v žádném případě nechceme dotýkat průběžného systému, protože ten jediný funguje, a funguje dobře. Chceme se zabývat otázkou kapitálových fondů, chceme se zabývat otázkou transformace těch fondů, které nesplňují účely, k nimž byly založeny. To jsou ty velké rozdíly mezi námi. A pak je tam ještě jeden rozdíl, a to je povinnost, anebo dobrovolnost. My v žádném případě nepodporujeme povinnost, protože se domníváme, že na to řada lidí nebude mít finanční prostředky."

A jak to tedy odboráři s tou dobrovolností myslí?

"Dobrovolné spoření, které bychom zavedli my, by bylo provedeno jako reforma současného penzijního připojištění se státním příspěvkem, co kterého by se zavedlo to, co tam chybí - vazba příspěvků na růst mezd. A tento příspěvek by byl tak, že dobrovolně by účastník do systému vstoupil, pak už by musel setrvat a odvádět od 3 až do 9 procent vyměřovacího základu, od jednoho do tří by dával stát, a tím by se vytvořil předpoklad, že by si zejména ti lidé, kteří si to dovolit mohou, zajistili dostatečně ekvivalentní důchod pro život ve stáří," vysvětlil Vít Samek. Současně by penzijní společnosti zavedly penzijní plány pro zaměstnance, kteří vykonávali po dlouhou dobu těžké fyzické práce a rizikové profese. Těm by přispívali jejich zaměstnavatelé, a to tři procenta pojistného.

Jaromír Drábek,  foto: ČTK

Ministr práce a sociálních věcí za TOP09 Jaromír Drábek odborářskou verzi důchodové reformy neodmítá. Je podle něj jednou ze sedmi verzí, o které se povede široká diskuze:

"Jestli ten základní návrh upřednostňuje nebo počítá s tím, že se část prostředků, které jsou dnes odváděny do průběžného pilíře, použije na kapitálové spoření, tak to je prostě jeden pohled. Pokud odbory navrhují, aby příspěvek do průběžného pilíře zůstal na dnešní výši a doplnění se vyřešilo transformací dnešního penzijního připojištění, to je prostě relevantní pohled, který má svůj smysl, je opřený o argumenty, a je jenom potřeba zvážit všechna pro a proti a vybrat tu nejlepší variantu."