Odškodnění lidí zavlečených po 2. světové válce do Sovětského svazu
Čeští občané, kteří byli na konci války a v poválečných letech odvlečeni do sovětských pracovních táborů, tkz. gulagů, by měli být odškodněni podobně jako ti, kdo za okupace pracovali pro německý průmysl. Vláda podpořila poslanecký návrh zákona, který odškodněnní umožňuje. Více informací má Jaromír Marek.
V letech 1944 až 1953 odvlekli Sověti z Čech a Moravy asi tisíc lidí. Velkou část tvořili ruští emigranti, kteří odešli po Říjnové revoluci a získali československé občanství. Byli mezi nimi ale také čeští legionáři, kteří po první světové válce bojovali na území Sovětského svazu a představitelé konzervativních politických stran, zejména z českého venkova. Z odvlečených se do vlasti vrátilo jen asi 150 lidí. Většina obviněných byla souzena za protisovětskou činnost. Tak jako otec Tamary Vágnerové, který byl legionářem: Podle návrhu by měl každý, kdo nucené práce přežil, dostat 12.000 korun za každý započatý měsíc odvlečení. Dědicům těch, kteří v pracovních táborech zahynuli, by měl stát vyplatit jednorázově 120.000 korun. Podle Tamary Vágnerové však tato iniciativa přichází pozdě. Podle oficiálních údajů se odškodnění týká asi čtyř stovek lidí. K důvodům, proč vláda poslanecký návrh podpořila, místopředseda vlády Pavel Rychteský uvedl: Poslanecký návrh musí ještě schválit parlament.
