Odstrašující plzeňská práva

Nesrovnalosti, nedostatky a zřejmě i podvody na plzeňských právech vyvolaly značný rozruch nejen na politické scéně, ale prakticky v celé společnosti. Lidé si vesměs kladli otázku, jak vůbec mohlo dojít k tomu, že se někteří lidé tak snadno a rychle propracovávali k vysokoškolským titulům. Kde se stala chyba? S touto otázkou jsem se obrátil na předsedkyni Akreditační komise ministerstva školství, politoložku Vladimíru Dvořákovou.

"Ono je to hrozně obtížné říci, kde se stala chyba. Já to přirovnám k tomu, když někdo spáchá nějaký trestný čin. Tam se také nemůžete zeptat, jak to, že se stala chyba. Prostě to se někdy stává. Můžeme přemýšlet o tom, jestli mohla být jiná prevence, můžeme přemýšlet o tom, jestli měly být jiné typy kontroly, ale je pravda, že nás, tedy Akreditační komisi, která není detektivní kanceláři, že máme kontrolovat jiné věci než jak je kvalitní publikační činnost vyučujících, jak dalece jsou podmínky pro studia kvalitní, jestli se používají adekvátní učebnice nebo doporučená literatura. Nikdy jsme nekontrolovali to, jestli někdo zapisuje zkoušky jak má, přičemž jsme předpokládali, že každá škola si to hlídá. A tady došlo k naprostému selhání vnitřního mechanismu, kdy ta škola nedodržovala ani své předpisy, které si dala, nedodržovala univerzitní předpisy, a senát, který by měl plnit takovou kontrolní funkci, tuto kontrolní funkci zjevně neplnil, nescházela se vědecká rada, což je další instituce, která má plnit kontrolní funkci. To znamená, byl to souběh takovýchto věcí, o nichž si myslím, že byly dělány zcela programově právě s cílem vytvořit si určitou síť vlivových lidí, které potom bylo možné nějakým způsobem využívat. U Plzně to největší překvapení bylo, že šlo o veřejnou školu, druhé překvapení bylo, že šlo o právníky. To je věc,která vlastně zvýšila politickou a společenskou nebezpečnost těchto aktivit. Na tom je jedna věc hodně zvláštní - že nevím o tom, jestli to vůbec ještě někdo vyšetřuje nebo nevyšetřuje. To je podle mně věc, kterou by měla vyšetřovat policie, ale zatím mám pocit, že se neprojevilo v nějaké podobě."

Podle některých informací v médiích docházelo k podobným problémům jako v Plzni i v jiných vysokoškolských zařízeních. Je to podle vašeho názoru výsledek nedostatků v dohledu, nebo jde o systémovou chybu?

"Já bych řekla, že to, co se dělo v Plzni, nesnese srovnání s jakoukoliv jinou školou. Tam to bylo vytvořeno podle mě jako opravdu programově vytvořené netransparentní prostředí, které mělo umožňovat, aby lidé určitého typu, na kterých byl jistý zájem, procházeli. Tam já vidím velký rozdíl. U těch dalších škol v některých případech něco těžko prokazujeme, ale vyjadřujeme určitý údiv na tím, že třeba několik politicky významných jedinců vystudovalo nějakým způsobem velmi rychle. Nemůžeme ale dokázat, že to není zakázáno, aby ti lidé vystudovali velmi rychle. V Plzni to byla kombinace. Najednou zjišťujeme, že tam zkoušel někdo, kdo tam zkoušet vůbec neměl, nebo zapisoval známky, že tam vlastně nikdy nebyly schváleny komise, které zkoušely u státnic, že zkoušely komise,které vůbec zkoušet neměly, a tak dále. Tohle my už ve většině případů u jiných škol nedoložíme, nemůžeme vyjádřit podiv nad tím, že lidé, kteří jsou společensky významní a kteří jsou tudíž i velmi vytížení, jsou zároveň tak geniální, že třeba dvouleté studium vystudují za jeden rok. To, že se to potom podařilo zveřejnit a že na to potom upozorňují i novináři, vytváří myslím určitou prevenci pro to, aby se takové praxe, které asi byly vždycky, to znamená prominenti třeba mohli lehčeji dojít k titulům, neopakovaly, aby se jim zabránilo. Jiný problém ovšem je kvalita výuky, která na některých školách je velice nízká. My, pokud neumožníme vznik školy, která o to žádá, musíme přesně zdůvodnit, proč to nedoporučujeme. A momentě, kdy vám ta škola papírově předloží všechno naprosto výborně, má tam příslib vyučujících, jak budou učit, jak jsou kvalifikovaní vyučující, a potom začne výuka probíhat, a ti lidé tam vůbec nedocházejí, tak zase se to těžko dohaduje. Ovlivňuje to kvalitu, a to bych řekla, že je v této chvíli největší problém vysokoškolského prostředí. My doufáme, že to zlepší nový zákon, který právě i pod vlivem Plzně nakonec byl přijat, protože se začalo o problémech školství více hovořit. Byl přijat v Parlamentu těsně před volbami je to registr docentů a profesorů a povinnost mít a uvádět garanta ke každému oboru. Tam my teď připravujeme nové standardy, které by to svým způsobem zkomplikovaly, aby se nemohlo takto obcházet principy akreditace, a ve své podstatě já doufám, že vedlejším účinkem toho bude snížení počtu vyučovaných oborů, případně i snížení počtu vysokých škol, kterých je tady neúměrně mnoho a přetahují se o studenty. Nabízejí potom studentům jakoby lehké vzdělání, aby je nalákaly, a tím celkově snižují kvalitu vysokoškolského vzdělávání. Já osobně doufám, že některé školy budou mít natolik odvahu, že se sloučí s jinými školami, vytvoří jistý komplex, který by sám měl určitou sílu na další vnitřní vývoj."

Vladimíra Dvořáková

Kauza plzeňských práv se už dostala i do vtipů. Například na otázku, co děláš o víkendu, dotázaný odpovídá, že práv v Plzni. Je podle vás reálné, aby se důvěr odborné, ale laické veřejnosti k této fakultě obnovila v dohledné době?

"Já si myslím, že reálné je. Ono totiž po všech těchto vtipech, které byly samozřejmě bolestivé pro ty poctivé studenty, a těch bylo 95 procent, si lidé začali uvědomovat, že tam šlo o určitou skupinu prominentů, kteří byli nějakým způsobem významní a mohli být vhodní pro ty lidi, co to organizovali. Lidé se budou muset prokázat v praxi, že něco umí, protože je pravda, že pokud tam někdo šel studovat a studoval pět let práva, tak nejsou nejmenší pochyby o tom, že dosáhl vzdělání, které bylo kvalitní."