Oteplování planety pokračuje - ministr Bursík navrhuje daň z oxidu uhličitého

Oteplování planety pokračuje a z 90ti procent za to mohou lidé. To je závěr zprávy, kterou v Paříži zveřejnili odborníci z Mezinárodního panelu pro změny klimatu. Evropská komise už vyzvala členské země unie, aby na varovné závěry reagovaly konkrétními kroky. Český ministr životního prostředí Martin Bursík navrhuje zavést daň z oxidu uhličitého. Více informací má Zdeňka Kuchyňová.

Jednání ekologů v Paříži, foto: ČTK

Teplota na Zemi se může do konce století zvýšit o více než 6 stupňů a hladina oceánů stoupnout o 58 centimetrů. To by znamenalo zánik malých ostrovních států. V Evropě by se ničivý efekt týkal nížin v Holandsku, severu Německa a Polska. I když se podaří emise skleníkových plynů snížit, bude oteplování ještě stovky let pokračovat. Změna klimatu sebou přinese extrémní projevy počasí jako vlny veder nebo silné srážky. To jsme si už vyzkoušeli loni v létě, kdy tropické počasí začalo v červnu, trvalo dva měsíce a srpen naopak skoro celý propršel. Na extrémní počasí upozorňuje i klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Jan Pretl.

"Z posledních dvanácti let od roku 1995 jich jedenáct bylo skutečně historicky nejteplejších. To myslím už o oteplování planety jistou výpovědní schopnost má."

Jak by mohlo vypadat počasí za 50 let? Vzácnou plodinou by se mohly stát brambory, sucha by střídaly ničivé povodně, zkrátil by se podzim a jaro. To by nastalo, pokud by se naplnily předpovědi dvou a půl tisíce vědců, kteří jednali o klimatu v Paříži. Zatímco některé části světa bude podle teoretiků sužovat hladomor, střední Evropa zůstane těch nejhorších důsledků ušetřena. Podle některých teorií by mohlo být léto tak dlouhé, že by se v Česku mohlo sklízet dvakrát do roka. Plodiny by však bylo nutné zušlechtit, aby vydržely velká sucha a povodně a aby odolávaly škůdcům.

Zpráva z Paříže je už čtvrtou, kterou vědci připravili pro potřeby politiků. Na rozdíl od dokumentu před šesti lety je tón toho současného mnohem varovnější.

"Podklady už jsou dneska natolik průkazné, že i politici by si jich měli "všimnout" a podle nich se tak trošičku chovat,"

Foto: ČTK

říká klimatolog Jan Pretl. Evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas považuje za nutné, aby se mezinárodní společenství klimatickými změnami vážně zabývalo a dohodlo se, jak emise skleníkových plynů co nejvýrazněji omezit.

Český ministr životního prostředí Martin Bursík uvažuje o zavedení daně z oxidu uhličitého, který jako skleníkový plyn přispívá k oteplování planety. Zkušenosti bychom mohli sbírat ve Skandinávii a ve Slovinsku, kde už systém funguje. Chce proto zadat srovnávací studie, na jejichž základě by bylo možné zvolit ten nejlepší model i pro nás:

"Daň potom vede výrobce k tomu, aby sázeli na efektivitu. Aby z jedné tuny primárního zdroje energie vyrobili co největší objem užitečné energie elektřiny a využili i teplo. Tím pádem se jim sníží platba té spotřební daně."

Mnozí politici ale oponují, že by to bylo už finančně neúnosné. Nedávno totiž vláda přijala harmonogram o zavádění ekologických daní. První zdanění uhlí a energie se připravuje už od začátku příštího roku. Výnos z této etapy však Bursík považuje za nízký a zprávu vědců vnímá jako důležitý argument a oporu pro politiku, ktlerou chce prosazovat. České hospodářství patří k nejnáročnějším mezi zeměmi OECD. Oxidu uhličitého vznikne za rok na jednoho obyvatele 12 tun. Na vině jsou mimo jiné zastaralé uhelné elektrárny. Bursík by chtěl, aby nové elektrárny byly výrazně účinnější.

Martin Bursík

"My jsme stále ještě ve fázi, kdy probíhá transformace ekonomiky. Dožívají elektrárny v severozápadních Čechách, modernizuje se průmysl. My máme jedinečnou příležitost využít modernizace ekonomiky nejen k tomu, že zvýšíme konkurenceschopnost, ale zároveň k tomu, že zkvalitníme životní prostředí. Naším cílem je přispět k transformaci české ekonomiky na vysoce energeticky účinnou ekonomiku, která bude mít nízké emise skleníkových plynů. Jsou tady celé sektory, které doposud byly okrajové a podceňované - obnovitelné zdroje energie, technologie obnovitelných zdrojů, alternativní paliva v dopravě. Úžasná příležitost pro české podnikatele, pro český průmysl."

Někteří z nich ale místo toho, aby dali občanům dostatek informací, naopak vědce z ideologických pozic zesměšňují, říká Rynda.

"Vzniká tak neuvěřitelně zábavný, ale zároveň velmi nebezpečný paradox, kdy lidé, kteří o klimatu nemají vůbec ponětí, obviňují klimatology nebo meteorology ze zelené ideologičnosti, z jakéhosi socialistického plánování natřeného na zeleno s jakým nám hlásají, že bychom měli něco podniknout."

Podle průzkumu Eurobarometr se 85 procent obyvatel Evropské unie domnívá, že téma životního prostředí má stejnou důležitost jako ekonomická témata. I v Česku začíná v posledních letech zájem o životní prostředí růst.