Outsider všem vypálil rybník
Rekordy se nelámaly, favorit favoritů byl tentokrát třetí. 122. ročník jednoho z nejtěžších překážkových dostihů světa Velké pardubické steeplechase v cross-country vyhrála v konkurenci 23 koní desetiletá klisna Orphee des Blins s žokejem Janem Faltejskem s kurzem 55:1 na vítězství. Se ztrátou 16 délek doběhl druhý Ronino s Jiřím Fouskem, favorit Tiumen s Josefem Váňou starším byli třetí. Dostih to byl strhující.
"Já myslím, že dobře, ale zase vždycky říkám, že ukázaná platí, takže uvidíme na dráze," pravil Josef Vána starší a měl pravdu. Favoritů totiž bylo hned několik - vedle domácí špičky také čtyři cizinci: Brit, Švéd a dva Irové. Ty dva doprovázel Kenneth Whelan, sám sedminásobný účastník Velké pardubické. Před dostihem byl ale velmi opatrný ve svých předpovědích:
"Je velmi, velmi těžké přijet a porazit Čechy. Mají opravdu dobré koně i jezdci jsou špičkoví a techničtí. Ale dáme do toho všechno, i když to bude dřina."
Také trať nebyla zrovna jednoduchá. Vedle náročných skoků, zejména obávaného a skákaného pouze jednou v roce Taxisova příkopu, také počasí předchozích dnů se na trati podepsalo. Kvůli vodním jezírkům, které se po deštích předchozích dnů oblevily tu a tam na trati, musel být kurs poněkud odkloněn. Hlavní závod dostihového odpoledne v Pardubicích, které se netradičně konalo už v sobotu, protože v neděli se ve městě jela mezinárodní plochá dráha, měl start v 16:30 za ideálního, slunečného počasí. Na poněkud podmáčenou trať se vydalo 23 koní. Startu se s červeným praporkem v ruce ujala Soňa Froňková:
A už se celá hromada koní a jezdců hnala kupředu. Opravdu hnala, protože závod probíhal v úžasném tempu. Pokusme se alespoň zpravodajsky sledovat jeho průběh. Necelou minutu po startu dvě klisny a 21 koní překonalo první překážku - živý plot. Další minuta už patřila obávanému Taxisovu příkopu. Překvapivě na něm padl jen jezdec Jan Korpas z koně Bremen Plan. Na čele je klisna Orphee des Blins s žokejem Janem Faltejskem, za ní Trezor s Liamem Treadwellem. Tiumen s Josefem Váňou starším se schovává uprostřed celého pole. V sedmé minutě dostihu, 2400 metrů před cílem vede Orphee des Blins už o čtyři délky před Trezorem, na třetí pozici je Belmont s Josefem Váňou mladším. O minutu později končí dvojnásobná vítězka Velké pardubické Sixteen svůj poslední dostih v kariéře. Jezdec Josef Bartoš se rozhodl před suchým příkopem tuto bílou klisnu zastavit pro vyčerpání. V desáté minutě dostihu, 625 metrů před cílem se na druhé místo prodral Ronino s Jiřím Kouskem, na které se dotahuje Josef Váňa starší na Tiumenovi. V jedenácté minutě se vítězem 122. Velké pardubické stává Orphee des Blins o několik délek před Roninem s Jiřím Kouskem, Váňův finiš na Tiumenovi stačil jen na třetí příčku. Do cíle dorazilo 15 koní. Dostih dlouhý 6900 metrů letos zvýšil dotaci na rekordních 4,8 milionu korun. Orphee des Blins vydělala pro svého majitele 1 milion 920 tisíc korun. Tato desetiletá klisna rodem z Francie přitom patřila mezi outsidery. Polokrevník ve Velké pardubické zvítězil po šestnácti letech, naposledy to dokázal Cipísek v roce 1996.
Jan Faltejsek byl v cíli štěstím bez sebe. Ještě ze sedla svého koně v přímém přenosu České televize řekl, že sám ještě pořádně neví, co se to vlastně přihodilo:
Druhý Jiří Kousek z Roninem se dlouho držel za vítěznou klisnou a po doběhu byl spokojen:
"Jsem hrozně spokojný, krásně jsem se svezl. Na koníku jsem seděl poprvé v životě a pozitivně mě překvapil. Snažil jsem se Jana Faltejska hodně držet a říkal jsem si, že ti vepředu, kteří se ho snaží držet, 'vykysnou' ke konci, což se také stalo. Kromě něj. Ta jeho kobylka dneska jela jako mašinka. Vážně jsem ji více nemohl sjet."
Třetímu Josefu Váňovi staršímu sice moc do smíchu nebylo, ale třetí příčku pro sebe a Tiumena bral:
"Myslím, že jsme moc chyb neudělali, holt dneska vyhráli ti lepší. Když už ale mám slovo, chtěl bych povzbudit všechny, co jim táhne na šedesát jako mně, ať neházejí flintu do žita, protože se ještě kousíček před tou šedesátkou dát něčeho dosáhnout. Nebylo to vítězství, ale já jsem si to nádherně užil, nádherně jsem se svezl. Holt kobylka byla perfektně připravená. Myslel jsem si, že jí dojde dech, ale bohužel nedošel, a tak jsme byli třetí. Já jsem spokojený, majitel bude určitě také, protože jsem byl z našich koní nejlepší, porazil jsem dokonce i koně od pna doktora Oulehly, takže spokojenost. Ta kobyla byla dneska úžasně připravená, a myslím, že každá cesta dřív za ní by byla cesta dál. Jel jsem to na Tiumenův pocit, myslel jsem, že ještě Ronina doženeme, ale nepodařilo se. Nevadí."
"To vítězství přijímám s velkou pokorou, protože pro každého koňáka je to možná jednou za život. Za tím je velká práce trenéra, který tu kisnu zná a ví, co potřebuje. Je to tempová klisna, potřebuje prostor na skákání, a ten trenér udělal obrovský kus práce na její vytrvalosti, protože ta klisna v životě nešla dostih delší než pět kilometrů, kromě kvalifikace. A musím říct, že mnoho lidí nevěřilo, že trenér tu klisnu předělá na vytrvalce. Když jsem pozoroval jeho trénink, který probíhal vlastně celou sezónu, tak z ní dělal maratonce. Bylo vidět, že tomu rozumí a musím před trenérem smeknout klobouk."
V Dostihovém spolku Pegas ve Zhoři u Jihlavy trénuje Orphee des Blins Grzegorz Wróblewski z Polska, který pro vtipkování nechodí daleko. Při hodnocení vítězství své svěřenkyně České televizi řekl:
"Trošku jsem neměl na výběr, protože 13. října má moje manželka narozeniny. Řekla mi, že mám buďto koupit dort za 500 korun, nebo vyhrát Velkou pardubickou. Tak jsem si řekl, že jednodušší bude vyhrát Velkou... Ale teď vážně. Jsem moc šťastný, protože jsem nikdy neměl koně na Velké pardubické. Všichni soustředili svou pozornost na zahraničních účastnících, na mém velkém příteli Váňovi, na konkurentech, a naše klisna se do dostihu dostala tak nějak tam vzadu. Všichni říkali, že bude mít problém s tak dlouhou tratí, ale viděli jste sami. Byl to takový super hezký den pro nás. Chci říct, že jsem prostě šťastný."
