Panorama I : Českou hlavou na letošní rok je opět biochemik

r_2100x1400_radio_praha.png

Národní cenu Česká hlava letos získá profesor Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Rozhodla o tom vláda. Je to dosud nejvyšší vědecké vyznamenání v Česku a někdy se o něm hovoří jako o české Nobelově ceně. Vláda ho uděluje za mimořádné výsledky dosažené při vědeckém výzkumu od roku 2005. Mimochodem loni se nositelem ceny stal zřejmě nejznámější současný český vědec profesor Antonín Holý, který rovněž působí v Ústavu organické chemie a biochemie.

Pavel Hobza, foto: autor
Vynikající chemik profesor Pavel Hobza se po celý vědecký život věnuje nekovalentní interakci a jejich úloze v přírodních vědách, tedy tématu, které podle odborníků předběhlo svou dobu. Ve světové vědě se profesor Hobza proslavil zásadním objevem role patrových interakcí v DNA a proteinech a úlohou dispersní energie v biomakromolekulách. K největším vědeckým činům ale patří objev nepravé vodíkové vazby. Ta váže molekuly vodíku, ale jen poloviční silou než vazba takzvaně normální, o které se učí už začínající chemici. Radiu Praha profesor Pavel Hobza vyprávěl o tom, jak k objevu došlo.

„To je krásné téma. Vidíte, že jsem se rozzářil, když se mluví o nepravé vodíkové vazbě. Ta historie je krásná. Často o ní mluvím zejména, když vykládám studentům na univerzitě, když se mě ptají, jak má vypadat vědecká práce. K nepravé vodíkové vazbě jsme se dostali před deseti lety. Tehdy jsme studovali v Mnichově dimer benzenu. A tehdy se soudilo, že by měl být stabilizován vodíkovou vazbou typu CH z jednoho atomu a aromatickými elektrony druhé molekuly. Prezentace vodíkové vazby byla v tom, že se vazebná vibrace CH vazby snížila. To se jmenuje červený posun. V učebnicích chemie je hned v úvodu, že pokud experimentátor najde červený posun, ví, že je tam vodíková vazby. Abych to zkrátil. My jsme objevili ten posun, ale opačný, modrý. Ne, že se vibrace snížila. Ona se zvýšila! Řekli jsme si samozřejmě, že to není možné. Dva roky jsme zpřesňovali výpočty, používali jiné programy, používali jiné počítače, používali jiné metody. Jenže ono nám to vycházelo pořád stejně. Řekli jsme si tedy, co když to tak je doopravdy, i když o tom nepíše žádná kniha? Ta práce byla poprvé publikována, je to deset let a měli jsme pocit, že to bude velice exkluzivní akademické téma, které jsme našli u jednoho typu komplexu. Po deseti letech musím s velkou radostí říci, že se ukazuje, že to existuje všude, v plynné fázi, kapalné fázi, pevné fázi. A my jsme to pojmenovali nepravá vodíková vazba. Máte obrovskou radost, že je to vaše dítě. Hlavně proto, že se to všude uplatňuje. A ten vzkaz studentům je: nikdy nevěřte stoprocentně autoritám, protože kdybychom uvěřili, tak ta práce by zůstala v šuplíku a nikdy jsme ji nepublikovali. Ta práce je asi nejcitovanější z těch, co existují. To podstatné ale je, že všude ve světě, v každém časopise, je zmiňována nepravá vodíková vazba. Je opravdu krásný pocit to vidět.“

Profesor Pavel Hobza patří spolu s profesorem Antonínem Holým ke dvěma nejcitovanějším českým vědcům ve světové vědecké komunitě. Je mimo jiné i profesorem na Univerzitě Karlově a členem britské Královské společnosti chemické.