Pardubice vlastní největší sbírku pohlednic ve střední Evropě

r_2100x1400_radio_praha.png

Víte proč se ve středověku říkalo 'skví se jako Pardubice'. Za to mohla architektura a rychlá výstavba města za doby Pernštejnů. A právě do Pardubic se půjdeme podívat. Tentokrát nikoliv za perníkem, který město proslavil, ale za jeho architekturou a historií. A také za některými unikáty. Pardubice mají například největší sbírku pohlednic ve střední Evropě.

Ještě v 15. století byly Pardubice málo rozvinuté poddanské městečko. Rozkvět nastal s příchodem zámožného moravského aristokrata Viléma z Pernštejna. Byl jedním z těch, kteří pomohli Vladislavu Jagellonskému získat uherskou korunu. Za to dostal nejlépe placenou funkci nejvyššího hofmistra království českého. A protože Vilém z Pernštejna potřeboval sídlo v Čechách, padla jeho volba nejdříve na Kunětickou horu a později na panství pardubické. Jak uvedl František Šebek, ředitel Východočeského muzea, Pernštejnové tu začali budovat řadu rybníků.

Erb Viléma z Pernštejna
"Skutečně tady vybudovali rybniční soustavu, která měla 234 rybníků. Rybník Velká Malá Čeperka to mělo 700 až 800 hektarů. Proti tomu je Rožmberk a Bezdrev chrastítko. Panství pardubické bylo pro Pernštejny lákavé, protože si tu mohli dělat co chtěli. Když to trošku zvulgarizuji, byli to tady schopni shrnout na jednu hromadu a postavit rezidenci. A to udělal Vilém z Pernštejna."

K nové výstavbě Pardubic pomohl paradoxně požár v roce 1507. A Vilém z Pernštejna začal skutečně stavět ve velkém stylu. O tom, že výstavba zdejších domů byla mimořádná, svědčí i to, že se ve 30. letech 16. století dochovala zajímavá zmínka. A sice, že se v Čechách říká 'skví se jako Pardubice'. A jak domy za éry Viléma z Pernštejna vypadaly?

Dům U Jonáše, foto: www.mesto-pardubice.cz
"Začal stavět jednopatrové kamenné domy. Nad tím patrem, byla sedlová střecha. Tu zakryli stěnou - atikou, a na té stěně byly výklenky v cihlách a ty vymalovali figurálními motivy."

V Pardubicích se jich dnes dochovaly čtyři desítky. Pak přišla éra synů. Za vlády Jana z Pernštejna vyhořelo město podruhé a nepoškozeno zůstalo jen 7 domů. Tehdy přišla renesance. Jan z Pernštejna zazdil gotické niky z éry svého otce a domy zvýšil o jedno patro. Přišla italská terakota a změnila se výzdoba. Figurální motivy nahradily rostlinné ornamenty. Janův stavitel Jiřík Olomoucký si stěžoval na měšťany, že příliš nechtějí zdobit své štíty a dokonce nechtějí dělat zdobné obloučky na zadní trakt domu.

"A tak si je pozval a řekl jim, že takto ne. Dal jim zadarmo hřebíky, prkna, a řekl, že je finančně podporuje. Píše tam: a já z vás chlapů selskejch pitomejch nějaký městský lidi jsem chtěl udělati a oni si to neváží. Pokud nebudou poslouchat, tak půjdou pryč. Osvícený feudál zakročil a město vypadalo reprezentačním způsobem."

Jak dodal ředitel muzea František Šebek, dominantou Pardubic je Zelená brána. Zdobí ji reliéf, která připomíná pány z Pardubic, kteří město koupili na počátku 14. století, byli tedy vlastníky ještě před Pernštejny. Na reliéfu je jejich znak - přední půlka koně na červeném štítu se zlatou uzdou. Pověst totiž vypráví, že v roce 1158, když český král Vladislav táhl s císařem Barbarossou do Itálie dobývat město Milano, přelezli čeští rytíři jednou v noci jeho hradby.

"Začali loupit a když měli dost kořisti, tak na chvíli dobyli bránu Milana a začali ujíždět ven. Milánská obrana se zatím vzpamatovala, přesekla lano, na kterém Češi vytáhli padací mříž, ta spadla a poslednímu z utíkajích jezdců přesekla koně vejpůl."

Jak napsal kronikář Václav Hájek z Libočan, rytíř, který přišel o půl koně, se prý jmenoval Ješek a za svou odvahu dostal od krále přední půlku koně do znaku. Erbovní pověst namaloval Mikuláš Aleš a reliéf udělal sochař Bohumil Vlček. Mimochodem malíř Aleš pracoval v Pardubicích poměrně často. Měl tu několik prátel a prý vždy, když tu moc dlužil, tak mu kamarádi domluvili veřejné zakázky.

Pardubický zámek
Pardubické sídlo Pernštejnů se nedá nazvat ani hradem, ani zámkem, je to něco mezi. Pernštejnové se později dostali do krize a Pardubice byli nuceni prodat králi. Zámek přestal být rezidencí. Postupem času zmizel původní interiér, královská komora rozprodávala zbrojnici, byl tu pivovar, Josef II. sem později posílal na výminek neschopné generály. Blýskat na lepší časy se začalo v roce 1920, kdy zámek koupil muzejní spolek.

Dnes jsou v sídle Pernštejnů muzejní expozice - například jedna z pěti nejhodnotnějších sbírek skla v Česku, významná sbírka zbraní. Je tu i sbírka mincí, která čítá kolem 40 tisíc exponátů. Většina pochází z roku 1520 až 1620, ale najdete tu i denáry z 10. století. Vlastivědná expozice dokonce získala v roce 2007 Národní cenu. Na zámku je i jeden unikát. Výstava pohlednic, která původně patřila paní Květě Veselé ve Svitavách, kde měla soukromé muzeum. Sbírka čítá na 350 tisíc pohlednic.

"V roce 1998 po povodních, které poškodily dům, sbírku zachránila. Sliby, že dostane nějaké dotace, se nedostavily a tak se rozhodla, že svoji činnost ukončí a že se odstěhuje ke svým dvěma provdaným dcerám do Kanady. Sbírka byla na prodej. Je to největší zpřístupněná sbírka ve střední Evropě a v této expozici je asi 3000 pohlednic."

10
50.037848000000
15.780834300000
default
50.037848000000
15.780834300000