Pavel Jungwirth a Jan Černý. Hlavní osobnosti letošního ocenění Nadace Neuron
Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý.
Pavel Jungwirth má ve svém oboru mezinárodní renomé. "Jeho projekty mají společný jmenovatel - ionty a vodu," uvedla mluvčí nadace Tereza Kopelentová. S cenou je spojena i finanční odměna ve výši 1,5 milionu korun.
"Je milé, že si Neuron všiml toho, jak se dlouhodobě snažíme pochopit jak třeba na molekulové úrovni vypadá voda nebo slaná voda," řekl Pavel Jungwirth.
Držitel ocenění za rozvíjení lásky k vědě, Jan Černý je spoluzakladatelem programu Science pro nadané studenty. Talenty podporuje také v rámci biologických olympiád. Cenu převzal z rukou prezidenta republiky Petra Pavla. Část kariéry strávil Jan Černý na Harvardu v americkém Bostonu, teď přednáší studentům od bakaláře až po doktorandy.
"Bylo to pro mě obrovské překvapení a samozřejmě čirá radost, co budu povídat. Ostatní kategorie získávají své laureáty tak, že je někdo nominuje. A tady je to tak, že mě někdo našel. A v zemi, kde máme tak úžasné popularizátory, například Petra Grygara a další, tak je to i obrovská satisfakce."
Je důležité se studentů ptát
Jan Černý v České televizi prozradil, jak by podle něj měla vypadat ideální přenáška. Jak dokáže udržet pozornost studentů?
"Snažím se nebrat úplně vážně, snažím se studenty aktivizovat tím, že se jich ptám. A chci, aby odpovídali, třeba jenom tím, že hlasují. Jsem rád za okamžik, kdy se studenti ptají, a já mohu říct, že nevím. A že společně zkusíme na to, co nevím, odpovědět. Mám radost, že studenti chodí, i když nemusí, na přednášky. Chodí jich víc, než bych očekával, a doufám, že je to i baví."
Podle Černého chybí ve výuce dětí moment překvapení a pozitivní emoce. Vzbudit zájem o vědu lze i pomocí chytrých telefonů, je však potřeba děti nasměrovat k obsahu, který není povrchní, protože pak přestávají přemýšlet a ztrácejí zájem jít do hloubky. Připomněl, že téměř všechno, co člověk pro život potřebuje, se naučí v mateřské škole hrou, nikoliv formálním vzděláváním.
Jak uvedla ředitelka a spoluzakladatelka Nadace Neuron Monika Vondráková, z této ceny má radost. Zdůraznila, že klíčová osoba, která formuje u studentů lásku k vědě, je právě jejich učitel.
Uživatelé mohou mít pocit, že cestují v čase
Ceny pro nadějné vědce byly rozděleny do sedmi oblastí. Každý z oceněných získal rovněž 500.000 korun na podporu další práce.
Například za biologii získala cenu Klára Hlouchová. Zabývá se výzkumem evoluce proteinů. Její objevy mají potenciál objasnit otázky o vzniku života na Zemi. Historik a filozof Ota Pavlíček vede digitální projekty, díky nimž mohou mít uživatelé pocit, že cestují v čase. V kategorii chemie bodoval Tomáš Pluskal. Propojuje molekulární biologii a umělou inteligenci. Jeho výzkum má zásadní význam pro objevování nových léčiv.
Nadační fond Neuron už českým vědcům rozdal 140 milionů korun. Kromě udílení cen nadace pořádá studentské stáže na zahraničních univerzitách a financuje výzkum v terénu. Díky tomu se například podařilo objevit jedno z nejstarších mayských měst či do té doby nepopsanou opici uakari. Veškeré peníze na chod Nadace Neuron plynou od soukromých mecenášů.
