Penzistů rekordně přibývá
Bez ohledu na výsledek voleb i na složení budoucí vlády má příští politická garnitura priority už narýsované realitou: bude se muset popasovat se státním dluhem a vyřešit otázku důchodů. Do té se politikům přitom již léta nechce a nyní, v předvolební atmosféře, se vyjadřují velice opatrně. Nezbytnost reformy jim tak připomínají ekonomové.
Od konce loňského března do stejného data letošního roku přibylo v Česku 46 tisíc starobních důchodců. Ale z nich jen každý pátý dosáhl příslušného věku. Až téměř 38 tisíc lidí za ten rok totiž odešlo do předčasného důchodu. Stárnutí populace je dlouho předvídaným jevem, krize však přispěla k raketovému nárůstu předčasných důchodů. Ty se stávají útočištěm před nezaměstnaností i před rostoucími nároky mnohdy za menší plat. Druhou stranou mince je pak úbytek daňových poplatníků a on-line deník Aktuálně.cz předpovídá, že možná už do dvou let česká společnost dosáhne magické hranice, kdy jeden důchodce bude žít z odvodů dvou zaměstnanců.
"Problém už tady je. Důchodový účet je v mínusu za loňský rok 30 miliard korun, za letošní rok bude možná ještě o 10 miliard větší propad. Čili není možné ponechat stávající průběžný systém tak jak funguje prostě proto, že by to přivedlo rozpočet do obrovských problémů z pohledu deficitu," varoval v České televizi ministr financí Eduard Janota.V neustálém odkládaní tématu nebude možné dále pokračovat už proto, že zhruba za rok a půl pozbude platnosti část zákona o důchodovém zabezpečení, kterou ústavní soud shledal příliš rovnostářskou. Ministr ale upozorňuje, že kosmetické úpravy odvodů a výpočetních hranic rozhodně nebudou stačit: "Parametrické úpravy by ten problém nevyřešily. Ty by ho jenom zmírnily, částečně ten deficit snížily, ale to není to zásadní řešení."
Expertní komise, která zpracovává návrhy důchodové reformy, podle Janoty po volbách doporučí příští vládě jednu ze čtyř posuzovaných variant. Ministr financí neví, která z nich to bude, sám ale za považuje za nejschůdnější tu nejdražší, ve které se bude až 28 procent hrubé mzdy odvádět do státního systému, další 3 procenta si budou lidé ukládat jako spoření a ve stejné míře jim pak přispěje stát:
"Já si myslím, že ta je v dané chvíli jediná reálná. To, že bude mít vyšší nároky na rozpočet, to je jedna věc, ale bude to povinné spoření občanů, ať už ve státním fondu nebo v privátních fondech, nechť si občan vybere. Ve státním fondu by bylo garantováno, v těch privátních patrně nikoliv. Občan bude muset přispívat a stát z prostředků účtu privatizace by tam přispíval v té výši, co přispěje občan." A to je podle Janoty řešení, na kterém by se mohly protnout názory politických stran, odborů i zaměstnavatelů.
Konec konců, jak připomíná ekonom Milan Zelený, důchodový systém musí být natolik stabilní, aby ho nemohly narušit politické ani ekonomické otřesy: "Každou chvíli je nějaká krize a vy teď musíte těm lidem říkat – no jo, ale my to teď musíme stáhnout... a oni jdou do ulic. Já se jim ani nedivím, protože není jejich povinností vidět všechny ty dopady dopředu."