Petr Haničinec vytvořil vynikající role také v rozhlase

Petr Haničinec, foto: ČTK

Petr Haničinec patřil k výrazným hereckým osobnostem poválečného českého divadla a filmu, ale vytvořil také řadu skvělých rolí před mikrofonem. Rozhlasovou tvorbu herce, který odešel ve věku 77 let, připomene Vilém Faltýnek.

Petr Haničinec, foto: ČTK
Byl dramatickým typem, ztělesňoval silné rozhodné mužské postavy. Na divadelní fakultě patřil k žákům Miloše Nedbala a obdivoval mužný projev Zdeňka Štěpánka. Po studiích nastoupil na rok do pardubického divadla, další dva roky strávil v Armádním uměleckém divadle pod vedením E.F.Buriana a v roce 1962 zakotvil na více než 30 let v Divadle Na Vinohradech.

Film objevil Haničince v 50. letech. V čase normalizace pronikl i do televize a stal se prototypem dělného muže, poctivého funkcionáře. Hrál například v seriálech Žena za pultem, Okres na severu, Inženýrská odyssea a Dobrá voda. Herecký talent dával Haničincovi jemnost výrazu, takže dobře obstál před detailním záběrem kamery či mikrofonu. Proto od konce 50. let nacházíme jeho jméno také v seznamech rozhlasových tvůrců. Hrál také v Brechtově Galileu Galileovi (1958), v Dykově Krysařovi (1964), v Jarišových Demokratech (1964), v Bednářově Mstivém návratu (1965). Jedním z vrcholů Haničincova rozhlasového herectví i rozhlasového umění vůbec je Inscenace Kafkovy Proměny (1967), ve které vytvořil postavu Řehoře Samsy.

Ani v rozhlase se Haničinec později nevyhnul rolím v silně ideologizovaných titulech, naplno ho zasáhla normalizační dramaturgie sedmé dekády, za všechny připomeňme jeho Andreje Sokolovova v Šolochovově Osudu člověka nebo hru podle životního příběhu hrdiny socialistické práce Josefa Kalabuse Píšťaly v barvě nebe. Petr Haničinec se věnoval také přednesu poezie a četbám próz. Rozhlasová průprava mu umožnila stát se uznávaným dabérem, jeho hlas se už dnes českému divákovi neodmyslitelně pojí s poťouchlým inspektorem Columbem Petra Falka. Haničincovo herectví si připomeneme ukázkou z jeho nejslavnější rozhlasové role: