Pila a šroubovák a soustruh by se zase měly vrátit do škol

Mistrovské zkoušky pro lidi s výučním listem by mohly začít fungovat od příštího roku. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na zahájení konference věnované učňovskému školství v Česku a Evropské unii.

Ilustrační foto: Pixabay CC0

Mistrovskými zkouškami řemeslník doloží, že má pro svou práci nejlepší vzdělání a je schopen garantovat kvalitu. Podle ministra je o ně zájem, přihlásilo se už několik set zájemců. Zkoušky budou podle Havlíčka třístupňové a dobrovolné, skládat ji bude moci vyučený člověk po pěti letech praxe v oboru.

Zaměstnavatelé i školy si dlouhodobě stěžují na nedostatek zájemců o řemesla a jiné technické obory. Zatímco v roce 2005 se v ČR vyučilo 705 zedníků, loni v tomto oboru získalo výuční list 253 absolventů. Podobně špatně jsou na tom třeba pokrývačské nebo nábytkářské podniky.

Naučme děti vzít do ruky nářadí

Situaci by mělo zlepšit zavedení nového předmětu Technika do základních škol. Ti dříve narození si určitě pamatují, jak dělali třeba ptačí budku, nebo vyráběli stroje ze stavebnice Merkur. Předmět by ve školách uvítal i předseda Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák.

"To je věc, kterou jsme před nedávnou dobou na základních školách zrušili, a dnes dětem chybí. U nás už se připravují tzv. polytechnická hnízda, kde k nám budou chodit do vybavených dílen žáci základních škol, 7. a 8. tříd, a my je budeme seznamovat s materiály, s ručním opracováním dřeva, abychom je přiblížili k praktické výuce, která kdysi na základních školách byla. Dřív si rodiče většinu drobných věcí dělali sami, dnes už to tak není, a děti to nemají kde okoukat. Myslím si, že cesta, kdy začínají už ve školce je správná."

Třeba ve školce v Opavě ukazují dětem skutečné nářadí. Učí se tu opravdovým kladivem zatloukat hřebíky, pracovat se šroubovákem, řezat dřevo. Poznají také, kdy je předmět v rovině.

"Dáme to na zeď, a jestli je ta bublinka uprostřed dvou čárek, tak je to rovné," pochlubil se svými znalostmi vodováhy jeden z chlapců ve školce.

Řemeslo má opět zlaté dno

Foto: archiv Radia Praha

Učňovské obory přijímají v posledních letech necelých 30 procent žáků. Podle Karla Dvořáka by se měla hlavně zlepšit pověst učňovských oborů.

"Většina rodičů by chtěla mít ze svých dětí přinejmenším maturanty, ale jsou málo sebekritičtí ke studijním předpokladům svých dětí. To se pak projevuje v tom, že jsou neúspěšní v těch maturitních oborech. Myslím, že by pomohlo celkově změnit náhled společnosti na učební obory. Dnes jsou prezentovány tak, že když se někdo nedostane na střední školu, tak půjde na učňák. A to není dobře. Dnes se začíná projevovat přísloví, že řemeslo má zlaté dno, a šikovný řemeslník si vydělá slušné peníze."

Třeba mzdy soustružníků se už šplhají ke 45 tisícům.

Dlouhý: V Česku nejsou propojené firmy se školou

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na konferenci o učňovském školství mimo jiné upozornil, že v Česku neexistuje učňovský program, který by zahrnoval smlouvu mezi žáky a zaměstnavatelem. Rovněž podle něj neexistuje sdílená zodpovědnost mezi firmami a školou při přípravě žáků, jako je tomu v Německu či Rakousku.

Loni v prosinci Hospodářská komora oznámila, že řemeslné cechy, které sdružuje, budou vydávat osvědčení o kvalitě a odbornosti svých členů. Chtějí tak bojovat proti neserióznímu či nepoctivému jednání.