Plán záchrany ČSA má i svou druhou verzi – mnohem ostřejší

Je to jen sedm týdnů, co jsme se v naší ekonomické rubrice věnovali nerůžové situaci státem vlastněné letecké firmy ČSA. Od té doby se vyjasnila jen jediná věc, a tou je výše cenové nabídky jediného zájemce o privatizaci. Zato vedle ozdravného plánu, který se mezitím začal realizovat, mezitím vznikla ještě konkurenční verze. A ta navrhuje mnohem ostřejší řezy do mezd zaměstnanců i jejich počtu.

Když jsme o Českých aeroliniích hovořili naposledy, z funkce předsedy jejich dozorčí rady právě odcházel Ivan Kočárník, který byl začátkem 90. let ministrem financí v tehdejší vládě Václava Klause. Rezignaci na post prezidenta společnosti zároveň nabízel Radomír Lašák, ovšem výměnou za souhlas odborů s razantním snížením mezd zaměstnanců. K dohodě v této věci ale nedošlo a tak se začal realizovat Lašákův plán, který mimo jiné zahrnuje snížení počtu pravidelných linek, prodej několika letadel a dalšího majetku, i propuštění více než osmi stovek zaměstnanců. Šéfem dozorčí rady ČSA se po Kočárníkovi stal krizový manažer Václav Novák, kterému ale Lašákův plán nestačí a představil ten svůj, mnohem ostřejší. Novák je totiž v odhadu příštích výnosů větší pesimista a podle něj jsou proto nutné i hlubší řezy:

"Aby celý ten proces byl úspěšný, tak se domníváme, že je potřeba, aby celý ten proces byl radikálnější a rychlejší. Radikálnější proto, aby přinesl větší úspory, rychlejší proto, aby se zkrátilo období, po které společnost prodělává peníze. Vedeme jednání s odbory o tom, jakým způsobem se budou měnit kolektivní smlouvy, ale to není všechno. Určitě tam bude celá řada návrhů na velký objem ušetřených peněz na základě velmi radikálních kroků, protože ta společnost prostě musí, a nic jiného jí nezbývá, drasticky ořezat své náklady."

Novák by tak proti dosavadním plánům propustil dvakrát víc zaměstnanců, až šestnáct set. A zatímco prezident Lašák chtěl pilotům snížit platy o 30 procent, předseda dozorčí rady požaduje dokonce jejich 45procentní snížení. Letušky by měly obětovat čtvrtinu svých dosavadních příjmů, ostatní zaměstnanci patnáct procent, plánuje Václav Novák: "Další letový personál ve výši mínus dvacet pět a zbytek zaměstnanců mínus patnáct. Dali jsme tam určitou hranici, pod kterou už se to nesnižuje, myslím, že to je 22.000 (korun). Tam je důležité připomenout, že v tom stávajícím a už dříve schváleném restrukturalizačním plánu představenstva je snížení o zhruba 850 lidí, to znamená, že to, co já říkám, je navýšení tohoto. Není to ještě úplně separátní plán."

Jen samotným propouštěním a i podle svých slov drastickým omezením zaměstnaneckých benefitů chce Novák uspořit aeroliniím až dvě miliardy korun, jednu miliardu chce pak ještě získat omezeními v dalších oblastech. Zda přistoupit na tak radikální řezy, o tom bude dozorčí rada jednat příští pondělí. Podle ministra financí Eduarda Janoty ale parametry obou plánů nejsou plně srovnatelné: "Tam jsem zjistil, že v některých porovnáních se srovnávají nestejné veličiny, myslím tím veličiny po případných škrtech, před škrty... Takže toto se bude muset dopracovat."

Aby pak oba plány mohla posoudit dozorčí rada, má je uvést do souladu společnost Deloitte, sdělil ministr dopravy Gustáv Slamečka: "Tak v současnosti byl pověřen poradce při privatizaci, aby nějakým způsobem oba ty plány posoudil a za účasti dozorčí rady a managementu připravil verzi, která bude nějakým způsobem jednotná."

Zatím se realizuje plán, schválený ještě dozorčí radou pod vedením předešlého předsedy Ivana Kočárníka. "Pracuje se dál na vyčlenění handlingu, pracuje se dál na vyčlenění výcvikového střediska, pracuje se dál na prodeji letadel, pracuje se dál na získání dalších třeba syndikovaných úvěrů od bank a podobně a podobně," připomněl prezident ČSA Radomír Lašák klíčové prvky svého dosavadního projektu. V jeho duchu firma právě nabídla k prodeji i čtyř bezcelní obchody na letištích v Praze a Karlových Varech.

S tím souhlasí i Václav Novák, který podle svých slov jinak nechce uměle zlepšovat hospodaření rozprodáváním majetku. Jak ale řekl serveru iDnes.cz, aerolinie mají lítat a vozit lidi a ponechat si majetek se vztahem k základnímu byznysu firmy. Tím ale nejsou duty free shopy, u kterých navíc ani nehrozí, že by si jejich službu museli ČSA zpětně nakupovat. To se totiž stalo v minulosti s cateringem, který novému majiteli dobře vydělává a stravovací služby si od něj teď draze nakupují ČSA.

Filip Garpar, foto: ČTK

Oříškem ale zůstávají zaměstnanci, od kterých se žádá souhlas se snížením platů. Nejvíce u pilotů, kteří pobírají až skoro desetinásobek průměrné české mzdy. Prezident Českého sdružení dopravních pilotů Filip Gaspar připouští, že by mohli přistoupit na pokles až v řádu desítek procent, ale vidí to jako předmět dalších jednání:

"Snížení mezd musí být součástí toho záchranného plánu společnosti ČSA, na druhou stranu ta jednání ještě stále pokračují. My jsme v mnoha oblastech vyřešili ty problémy, které před námi stály, ale co se týká mezd, tak ještě stále pokračují a upřesňují se," uvedl Gaspar ještě před čtvrteční schůzkou sdružení pilotů i k otázce platů. Ale přestože před sedmi týdny označil privatizaci za nejlepší lék na neduhy ČSA, nyní si piloti jako podmínku dohody o snížení mezd kladou zastavení privatizace: "Případná dohoda na personálních ústupcích a na úsporách je samozřejmě alternativou k privatizaci. To znamená, že k tomu podpisu může dojít pouze v případě, že ta společnost nebude privatizována."

Zatímco ale například Lidové noviny píší o vydírání státu ze strany pilotů, šéf sdružení CZALPA Filip Gaspar naproti tomu tvrdí, že jde o rozložení zodpovědnosti za záchranu firmy na všechny zúčastněné: "Bez snahy a bez nějakých garancí ze strany státu to není možné. Protože sami zaměstnanci tu firmu nezachrání a stejně tak ani sám stát tu firmu nezachrání. Je potřeba součinnost všech."

O případném prodeji ČSA bude vláda rozhodovat 26. října. Jediný uchazeč o asi 92procentní státní podíl v aeroliniích, společnost Unimex TVS, za něj nabízí jednu miliardu korun ve čtyřech ročních splátkách.