Platit u lékaře nechce 82 procent lidí

Photo : Jana Sustova
0:00
/
0:00

Chci výbornou péči, ale nejlépe zadarmo. Tak by se dal v krátkosti shrnout výsledek průzkumu agentury Median. Jak z něho vyplynulo, platit u lékaře nechce 82 procent Čechů. Lidé by byli ochotni dát za návštěvu v průměru jen 8 korun. To je méně, než stojí jízdenka v pražské hromadné dopravě. Peníze přitom v celém systému zdravotní péče chybějí.

Ekonomové se domnívají, že zavedení poplatků by přibrzdilo plýtvání léky i nadbytečné návštěvy u lékaře. Podobné záměry však naráží na odpor lidí a to zejména s menšími příjmy. Proti poplatkům se zásadně staví i ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Tvrdí, že stávající systém léčbu zcela pokryje. Dostala se kvůli tomu do sporu s vicepremiérem Martinem Jahnem. Ten navrhoval například poplatek za recept od 20 do 50 korun. A jak dopadl průzkum? Češi by byli ochotni dát asi 4 koruny. Za návštěvu lékaře navrhuje vicepremiér 50 až 80 korun. A výsledky výzkumu - lidé by dali jen 8,5 korun. Tato čísla prezidenta České lékařské komory Davida Ratha nepřekvapila. Nabídl přitom srovnání financování našeho zdravotnictví s ostatními státy.

"Podíváme-li se do okolí, tak zjistíme, že ČR je pravděpodobně světová jednička v rozsahu péče hrazené ze základního zdravotního pojištění. My máme hrazeno zhruba 90 procent veškerých služeb, jen 10 procent je vyčleněno a ty hradíme každý sám. Čili v tomto pohledu jsme trochu extrémem, protože průměr Evropské unie je zhruba 25 nebo 30 procent vlastních plateb ku 70 procentům plateb z pojištění."

Podle průzkumu by lidé chtěli nejkvalitnější péči a nejlépe zadarmo. Zdravotnictví však zadarmo není ani teď. Na pojistném vybraly zdravotní pojišťovny loni přes 160 miliard korun. Již dnes lidé přispívají na některé léky nebo výkony. Zdravotní péče je však kvůli přístrojům a lékům stále dražší. Svaz zdravotních pojišťoven očekává, že letos vzrostou ztráty z 8 na 20 miliard. Peníze pak v celém systému chybí. Například na český trh teď míří nové léky na rakovinu. Ale jsou tak drahé, že je dostanou jen vybraní pacienti.

"Stávající systém bez určitých úprav dlouhodobě, to znamená v horizontu několika příštích let, nestačí. Pokud budeme chtít udržet krok se zaváděním moderních technologií, moderních léků, které skutečně přinášejí nové šance pro stovky až tisíce lidí a budeme chtít těmto lidem zachraňovat život, tak se budeme muset nad tímto systémem více zamyslet a podle nás je rozumným kompromisem v prvém kroku zavedení systému připojištění. Ono by to stejně nešlo moc rychle. Pokud bychom na tom začali pracovat nyní, tak systém připojištění může být spuštěn zhruba až za dva roky."

Občané by si pak mohli svobodně rozhodnout, zda si připojištění pořídí či nikoliv. Jako druhý krok vidí prezident České lékařské komory diskuse o poplatcích.

"Podle mého soudu to stejně skončí tak, že se objeví některé ve světě naprosto běžné poplatky, jako je vstupní poplatek u lékaře, nějaký manipulační poplatek za recept a podobně. A ta diskuse bude vedena mezi pravicí a levicí."

Objevují se také názory, že není třeba brát více peněz od pacientů, ale podívat se spíše na ceny léků. Farmaceutické firmy naopak zase argumentují drahým výzkumem a vývojem. Paradoxní je, že i když lidé v drtivé většině odmítají na zdravotnictví přispívat, přesto mnozí lékařům nosí dárky. Podle průzkumu například lahev alkoholu či balíček kávy přineslo zhruba 27 procent lidí. Přes pět procent pak peníze a nějakou pozornost, 3,5 procenta peníze.

Zdravotnictví se však může brzy potýkat ještě s jiným problémem. V Česku totiž ubývá zubních lékařů. Většina ordinací má plno a objednací lhůty se prodlužují. Zubařů je zhruba 6900, ale 5000 je starších 45 let. Za patnáct let tak půjdou dvě třetiny do penze a nebude je mít kdo nahradit. Zatímco v 70. letech opouštělo fakultu 700 studentů ročně, dnes je to jen 118. A jsme zase u peněz, na větší počet studentů nejsou, neboť praktické hodiny ve výukovém centru nepatří k nejlevnějším.