Plynová krize opět vzkřísila diskuse o plynovodu Nabucco

Nedávná plynová krize opět vzkřísila diskuse o plynovodu Nabucco, který má přivést plyn ze střední Asie do Evropy mimo území Ruska a Ukrajiny. Poprvé se o něm začalo uvažovat v roce 2002. Za jeho vybudování, které by snížilo závislost Evropské unie na plynu z Ruska, lobbuje i české předsednictví. Projekt však zatím nezískal jednoznačnou podporu od velkých členských států. V čem jsou hlavní problémy, na to se ptám kolegy Jaromíra Marka, který jednání o plynovodu v Budapešti sledoval.

"Hlavní problém Nabucca je ten, že vlastně ani není plyn, který by tekl. Projekt je stále v počátečním stadiu a vlastně jediný, kdo přislíbil, že do toho bude dodávat, byl Ázerbájdžán. Další země z regionu, zejména Turkmenistán, kde jsou velké zásoby plynu a možná Írán, tak ty jsou stále ve hře."

Mirek Topolánek (vlevo) a maďarský předseda vlády Ferenc Gyurcsany na summitu v Budapešti, foto: ČTK

Právě tyto země patří k jedné z výtek, kterou kritici často používají.

"Říkají, že výstavbou plynovodu Nabucco by se energetická závislost na Rusku jako zdrojové zemi a Ukrajině jako na zemi tranzitní zaměnila za energetickou závislost na středoasijských zemích, což jsou země možná stejně nespolehlivé, které by, jak někteří kritici říkají, uzavřely kohoutky bez jakýchkoliv výčitek."

Česko je na ruském plynu závislé ze 75 procent. Cílem je, aby závislost byla pod úrovní 50 procent. To se nepodaří, pokud se nevybuduje projekt Nabucco. Premiér Topolánek ho vidí jako test evropské integrace. Úspěch bude mít jedině tehdy, když ho unie vezme jako svoji absolutní prioritu. Na summitu v Maďarsku uvedl, že pokud nebude Evropská unie odebírat energetické suroviny z různých zdrojů, bude její svoboda a nezávislost ohrožena. Eurokomisař pro energetiku nicméně podotkl, že unie by na projekt neměla poskytovat kapitál, jen půjčky a záruky. Financování ale přislíbila Evropská investiční banka.

Ve hře je i plánovaný plynovod Nord Stream, k jehož podpoře vyzvala německá kancléřka Merkelová. Někdy se mu říká Baltický plynovod a proti jeho výstavbě mají námitky země v Pobaltí a Polsko. Dále se uvažuje o plynovodu South Stream, který by měl vést z Ruska pod Černým mořem. To by ovšem závislost na ruském plynu neomezilo. Jak dodal Jaromír Marek, co se bude stavět, může být rozhodnuto už v krátké době.

"Jestli South Stream, který by měl vést pod Černým mořem z Ruska do Bulharska a dál do Evropy a nebo Nabucco, který by šel po zemi přes Turecko a zase přes balkánské země. Možná se to dozvíme už i letos na jaře."

Evropská komise rozhodla, že by do energetiky mělo putovat 3,5 miliardy eur, což je téměř 100 miliard korun. 25 milionů z této částky je určeno na rozšíření zásobníků na zemní plyn v Česku. Další investice jsou určeny na propojení energetických sítí mezi státy. Tato potřeba se naplno projevila při nedávném přerušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu. Rozdělení peněz musí ještě schválit členské státy. Jejich souhlas není zdaleka jistý a bude se odvíjet od jednotlivých projektů.