Po 60 letech se do krypty v Brně vrátily ostatky Jindřicha z Lipé, mocného šlechtice a partnera královny Elišky Rejčky

Páter Juan Provencho

Po více než 60 letech se ostatky mocného českého šlechtice Jindřicha z Lipé vrátily do krypty baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Tomuto aktu předcházel více než rok trvající výzkum kosterních ostatků.

Jindřich z Lipé byl mimořádná osobnost s velkou ctižádostí. Dokázal využívat svých známostí a získávat na svou stranu i bývalé protivníky.

 Fiktivní portrét Jindřicha z Lipé | Repro foto: Bartoloměj Paprocký,  „Zrcadlo slavného Markrabství moravského“ / Olomouc,  1593.

"Každý člověk má právo odpočívat v pokoji tam, kde si přál. Proto jsme my augustiniáni chtěli, aby se ostatky vrátily tam, kde si původně Jindřich z Lipé přál odpočívat," říká páter Juan Provencho.

Historik Ctibor Ostrý z Muzea města Brna uvedl, že dosavadní výsledky ukazují, že jde velmi pravděpodobně o kosti muže, jenž se stal partnerem Elišky Rejčky, vdovy po králi Václavu II. Eliška byla zakladatelkou kláštera na Starém Brně a s manželem Jindřichem tvořila mocenské centrum, které bylo v opozici vůči Lucemburkům, kteří v roce 1310 nastoupili na český trůn.

Průzkum ukázal, jak se Jindřich z Lipé stravoval

Jindřich zemřel v roce 1329, bylo mu zhruba 60 let, a jeho tělo bylo pochované v kryptě. V 60. letech minulého století se do baziliky zavádělo parovodní topení a ostatky spolu s kostmi dalších čtyř dospělých lidí, byly vyzvednuty při záchranném archeologickém průzkumu. Kosti šlechtice od nich šly rozeznat díky jeho životnímu stylu, připomíná historik Ctibor Ostrý.

Foto: Česká televize,  ČT24

"Víme, že to byl vysoký jedinec, velmi robustní. Živil se docela dobrou stravou, bohatou na bílkoviny, pestrou. Na svých kostech má znaky postupného stárnutí. I stáří té kostry odpovídá věku úmrtí Jindřicha z Lipé."

Měřil zhruba 170 centimetrů, což byl na tehdejší dobu nadprůměr. Z lebky se zachovaly pouze čtyři fragmenty, proto není možné rekonstruovat pravděpodobnou podobu. Z kosterních pozůstatků odebrali vědci DNA k dalšímu genetickému výzkumu.

Foto: Muzeum města Brna

Žal Elišky Rejčky zaznamenal zbraslavský kronikář

Eliška Rejčka, nebo také Richenza byla v devatenácti letech podruhé vdovou. I poté si uchovala vliv a postavení. Manželé jí věnovali pět českých měst. Pak se stala životní partnerkou mocného pána z Lipé. On byl ženatým mužem, měl až sedm dětí. Ve 14. století tak před zraky všech existoval mimomanželský poměr vdovy po dvou králích a Jindřicha z Lipé, předního českého šlechtice a vykonavatele dvou nejvyšších královských úřadů.

Foto: Muzeum města Brna

V roce 1320 se společně s Jindřichem z Lipé odstěhovala Rejčka na Moravu. Jan Lucemburský mu udělil úřad moravského zemského hejtmana, který zastával až do své smrti. Eliška Rejčka nechala vybudovat kostel Nanebevzetí Panny Marie, který můžeme v Brně obdivovat dodnes. V něm v roce 1329 svého přítele Jindřicha z Lipé pochovala.

O jejich blízkém vztahu svědčí i slova zbraslavského kronikáře: „Pro jeho smrt tolik plakala a žalostnila královna Eliška, zvaná Hradecká, že to budilo úžas všech, kdož viděli její nářek." O šest let později, 19. října roku 1335, spočinula po jeho boku i sama Eliška Rejčka. Je pochována před hlavním oltářem, Jindřich z Lipé v kryptě kostela.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroje: ČTK , Český rozhlas
klíčové slovo:
spustit audio