Poděbrady
Dnes se vydáme do známého lázeňského města Poděbrady, které leží od Prahy necelou hodinku jízdy autem. Má zajímavou historii i současnost a stane se i místem týdenního pobytu výherce soutěže Radia Praha.
Počátky Poděbrad sahají do období před tisíci lety. Zajímavé je, jak historikové vysvětlují jejich název. Ten by se mohl odvíjet podle brodu, který tu odnepaměti byl. Ale najdeme i kuriózní výklady - prý to byla ves, kde měli lidé vousy pod bradou. Podle jiných pramenů tu bývali za časů Přemysla Otakara II. lapkové chytáni a věšeni pode brady. Jak vypráví pověst, kterou zpracoval Alois Jirásek, byli tu popraveni i vzbouření kutnohorští havíři. Podle etnografky místního muzea Jany Hrabětové, byli po porážce povstání převezeni právě na poděbradský hrad.
"Původně jim byla slíbena přímluva u krále Vladislava Jagellonského, který byl mimo Čechy. Ale zdejší hejtman byl zřejmě podplacen pány horními a místo toho jak slíbil, aby se za vzbouřené havíře přimlouval, označil je za nebezpečné rebely a tak jim hrozil trest smrti. A skutečně Vladislav Jagellonský odsouhlasil na dálku jejich popravu, ale protože se tenkrát nesmělo popravovat víc jak deset odsouzenců najednou, tak tři ze třinácti byli převezeni na Křivoklát a mezi tím došlo k té popravě."
Lidé věděli, že jde o nespravedlivě odsouzené a tak ještě po letech v kraji kolovala řada pověstí o tom, že byli havíři na popraviště vyvedeni za jasného dne, najednou se objevil mrak a z toho pršelo devět dnů a nocí. I žaludům z dubu nad popravištěm se přisuzovala tajemná moc. Lidé je zasazovali do stříbra a nosili jako talismany.
Opusťme svět bájí a vydejme se do historie Poděbrad. O těch se více mluví v období vlády Přemysla Otakara II, který se prý nedaleko odtud narodil, když jeho matka královna Kuhnuta nestihla dojet porodit do Prahy. Přemysl Otakar II. pak tento kraj obdaroval řadou práv a výhod a nechal si na Labi na strategicky výhodném místě postavit první velký kamenný hrad. Od dob národního obrození se hlásalo, že se v Poděbradech narodil další slavný král - Jiří, který si vzal přídomek z Poděbrad.
"Není to bohužel zachyceno v žádných hodnověrných pramenech, i když František Palacký, který se bral jako kapacita v tomto směru, Poděbrady jako rodiště krále Jiřího uvádí. Nejstarší doložené zprávy o Jiřího narození bohužel jsou až z doby po jeho smrti a to rodiště uvádějí dokonce na několika místech po Čechách a na Moravě. Jisté je, že Jiří tady prožil své mládí a to v bouřlivé době husitských válek, protože on se narodil na samém začátku v roce 1420 a odsud také nastupoval tu svoji závratnou politickou kariéru."
Centru Poděbrad vévodí socha krále Jiřího, na kterou jsou místní náležitě hrdi, protože je to po umělecko-historické stránce jedna z nejvýznamnějších soch, které vytvořila česká monumentální plastika. Je dílem významného sochaře z období národního divadla Bohuslava Šnircha, který měl k Poděbradům úzký vztah.
"Odtud pocházela jeho matka, která ho podporovala v jeho uměleckém snažení a on se z vděčnosti ujal tohoto nelehkého úkolu, kdy spolek z místního Sokola a ochotníků začal sbírat skromné prostředky a přesto se mu podařilo po několika letech dát dohromady tolik peněz, že zaplatil takovýto monumentální pomník, který dodnes Poděbrady zdobí. Ten pomník byl odhalen za velkých národních slavností v roce 1896 a u příležitostí stého výročí odhalení byla celá plastika zrekonstruována, takže skutečně je takovou ozdobou, kterou se může pyšnit málokteré město u nás."
Ve středověku stávaly na náměstí řeznické krámky a kašna, která se ve své barokní podobě přestěhovala na nádvoří zámku. Když se podíváme do jeho starých plánů, zjistíme, že má 200 očíslovaných prostor, z toho šedesát komnat. Vystřídalo se zde několik majitelů. Později tu sídlil lázeňský hospic pro méně majetné, během války wehrmacht a poté proslulá kolej krále Jiřího, kterou navštěvoval i bývalý prezident Václav Havel či filmový režisér Miloš Forman. Škole slouží zámek i dnes - jsou tu učebny pro zahraniční studenty. Turisté zde mohou navštívit bývalý rytířský sál, který připomíná krále Jiřího, pamětní síň sochaře Šnircha a středověké podzemí ze 13. století.
Poděbrady jsou také známé lázeňské město. Předchůdcem současných lázní byly už v 17. století tzv. malé lázničky, jejichž pramen se řadí mezi nejlepší železité vody. Vyvěral nedaleko popraviště, kde skončili už vzpomínaní kutnohorští havíři.
"Věřilo se, že tento železitý pramen má zázračnou krev, že je to nevinně prolitá krev kutnohorských havířů, protože velký obsah železa tam tvořil takový červený povlak kolem toho pramene."
