Potěmkinova vesnice ve Vodičkově ulici

O žádném pražském domě se v posledních dvou týdnech tolik nehovoří, jako o domu U Myšáka ve Vodičkově ulici, pár metrů od Václavského náměstí. Část tohoto architektonicky unikátního domu, který je už dlouho v rekonstrukci, se zřítila. Týden kvůli tomu kolabovala městská hromadná doprava v centru města, protože tramvaje nemohly Vodičkovou ulicí projíždět. Velký rozruch vyvolala havárie i na pražském magistrátu a mezi památkáři. Zazněly i spekulace, že havárie možná nebyla náhodná. Pokračuje Zdeněk Vališ.

V novém objektu vzniknou super luxusní byty, atrium a obchodní pasáž, která spojí Vodičkovu ulici s Františkánskou zahradou. Stavební firma dostala od památkářů jasný úkol: musí být zachována cenná kubistická fasáda, která je podle památkářů ve světě jedinečným úkazem, ale i část původního vnitřního traktu historické budovy. To samozřejmě brzdí stavebníky v rozletu a stavbu samotnou prodražuje. A tak se hned objevily spekulace, že část domu nespadla náhodou. Prý je to občas používaná taktika, postavit památkáře a státní orgány takříkajíc před hotovou věc, kdy nakonec nezbude nic jiného než všechno zbourat. Stavbaři to ale rozhořčeně odmítají. Málo pravděpodobné je to i podle architekta Pavla Rady. Spíš to považuje za důsledek špatné komunikace mezi památkáři, architektem a stavbaři.

Dům ve Vodičkově ulici se kdysi proslavil díky cukrárně. Čtyřicet let v něm sídlila slavná cukrářská dílna Františka Myšáka, která, jak psal dobový tisk, nepoznala ani špetku umělého tuku. Pracovalo se jen z čajového másla a nejdražších surovin. V padesátých letech přišlo znárodnění, a to byl konec slavného podniku. U Myšáka se pak celé léta jmenovala vedlejší cukrárna. A v historicky cenném a památkově chráněném původně neorenesančním domě se naopak začaly prodávat klenoty a módní oděvy. Po roce 1989 změnil dům několikrát majitele. Loni ho převzala jedna developerská firma. A ta ho přestavuje na multifunkční objekt. V budově by po rekonstrukci měla fungovat i přesná replika legendární cukrárny U Myšáka.

"Myslím, že záměrné to nebylo, to bych jim nepodsouval. Myslím, že je to výsledek určitého kompromisu. Komunikace dospěla v kompromisech do takového stádia, kdy na sebe narazily zájmy jak státní správy, tak zájmy stavebníka, kdy ten pozemek je pro něho natolik cenný a chce do toho domu vnést jinou funkci. Kompromis prostě nenašel shodu."

Co je ale vlastně výsledkem onoho nepovedeného kompromisu, kromě toho, že část budovy se zřítila?

"Ta funkce, kterou tam stavebník chtěl, se nedostala do původní dispozice. Tím pádem byla pravděpodobně doporučena nakonec - nevím, nebyl jsem u toho - fasáda coby Potěmkinova vesnice. Dům se má tvářit do ulice jako památka, ale uvnitř je vlastně totálně destruován a bude mít jinou funkci. Památkový přístup je v tomto případě už vlastně zcela zhroucen."

Dům U Myšáka ve Vodičkově ulici

Zdá se, že s tím už počítá i generální ředitel Národního památkového ústavu Tomáš Hájek.

"Určitým obecným důvodem, který stojí za destrukcí památkové podstaty té budovy, je v podstatě žravá síla peněz."

Dům U Myšáka nyní slouží jako určitá atrakce centra města. Šest pater vysoké, ale jen několik metrů dlouhé torzo budovy chodí okukovat obyvatelé i turisté. Tramvaje mohou kvůli tomu hlavní dopravní tepnou přes centrum města projíždět jen velmi pomalu, aby nepůsobily vibrace. Více než týden nemohly jezdit vůbec, což mělo za následek větší zmatek v dopravě, než byl po povodních roku 2002.