Pozemky a dílny se zřejmě vrátí do škol

Ilustrační foto: Ondřej Tomšů

Řemeslníků v Česku ubývá. K popularizaci řemeslné práce by měl přispět i návrat praktické výuky na základní školy. Mnozí si určitě vzpomenou, jak ve škole dělali budku pro ptáky, jehelníček nebo stavěli ze stavebnice Merkur.

Ilustrační foto: Pixabay CC0
Na povinném zařazení dílen a pozemků do výuky se dohodli zástupci Rady řemeslných cechů s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO):

"Potřebujeme, aby ve společnosti měla řemesla podstatně větší prestiž. Máme nedostatek učňů, kteří studují tyto profese. Největší problém našeho hospodářství je, že nejsou lidi, nejsou profese, které potřebujeme."

Nastartovat by se mělo také tzv. takzvané duální vzdělávání, tedy propojení školy s praxí. Mnozí praktici jsou překvapeni, jak malé znalosti z praxe učni mají. To potvrzuje například Ivana Polášková, která pracuje už přes dvacet let jako krejčí v pražském salónu:

"Co se týče šití, tak neumí vůbec nic. Oni nejsou schopní poznat ani materiál. Vědí, že chtějí satén, ale nepoznají ho. Takže si myslím, že na školách je to asi vážně problém."

Není divu, že obor neláká. Šičky mají nástupní mzdu necelých 16 korun hrubého, tedy něco málo přes polovinu průměrné mzdy. Vůbec nejhorší je situace v oborech, jako jsou čalouníci nebo truhláři. Například obor kameník v loňském roce dokončili pouze dva lidé. Výjimkou je obor kominictví. V minulých letech byly totiž zavedeny povinné kontroly komínů. Přibylo také podlahářů, cukrářů nebo nástrojářů. Zatímco ještě v roce 2005 získalo výuční list skoro 20 tisíc lidí, teď je to kolem 11 tisíc.

Řemeslníky čeká zřejmě opětovné zavedení mistrovských zkoušek

Problémem je i to, že živnostenský list mohou dostat vyučení s nulovou praxí. Řemeslníky tak zřejmě čeká opětovné zavedení mistrovských zkoušek. Garantem by byly řemeslné cechy, dodává předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček:

Ilustrační foto: Pixabay CC0
"Mistrovská zkouška je v tuto chvíli připravena. Pět prvních cechů už začíná zkoušet. Dalších asi 55 cechů je připraveno během dvou let do systému vstoupit. Podstatné je začít motivovat firmy, aby se zúčastňovaly společně se vzdělávacími institucemi - s učilišti nebo odbornými školami - na bázi praktické výuky. Stát kompletně uhradí teoretickou přípravu. Firmy budou participovat na praktické přípravě. Na druhou stranu za to dostanou jednoznačné benefity daňového charakteru, odpisového charakteru, případně i investičního charakteru."

Rukama se v Česku živí jen asi 13 procent. Říká se, že řemeslo má zlaté dno. Ale to o mnohých profesích neplatí. Platy řemeslníků se pohybují od 12 tisíc do 47 tisíc korun. Nejnižší mzdu mají pomocné síly v kuchyni nebo na stavbě, nejvyšší naopak mistři oboru v těžbě a hutích. Kovář si vydělá třeba 27 tisíc, ale čalouník nebo malíř má o 10 tisíc méně. Výši platu ovlivňuje i region. Třeba zručný svářeč v Praze má zhruba stejně jako marketingový manažer nebo programátor z Vysočiny.