Před 130 lety se narodil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek

Bohuslav Reynek

Plného uznání se tomuto vynikajícímu českému umělci, spjatému s rodnou Vysočinou a s Francií, dostalo až po pádu komunismu. Do té doby tvořil v ústraní, jeho básně vycházely převážně v exilu a samizdatu.

Foto: Pistorius

Všestranně nadaný umělec se narodil 31. května 1892 v Petrkově, malé vesnici na Českomoravské vrchovině, kde také 28. září 1971 zemřel. Knižně debutoval v roce 1921 sbírkou básní Žízně. V této i dalších sbírkách z dvacátých let (Rybí šupiny, Had na sněhu či Rty a zuby) je u Reynka patrný vliv expresionismu, v další básnické tvorbě sílí role křesťanské spirituality (Setba samot, Pieta) vedoucí k hluboké pokoře a hledání krásy i v nejobyčejnějších faktech a projevech existence. Za vrchol jeho literární tvorby je považována poslední sbírka Odlet vlaštovek, který vyšla až v roce 1989, když bylo v roce 1972 tehdejším režimem její vydání zakázáno.

Nezanedbatelné je Reynkovo překladatelské dílo. Mezi jeho překlady do francouzštiny nalezneme jména Francis Jammes, Charles Péguy, Jean Giono, Georges Bernanos, Victor Hugo nebo Paul Verlaine. Z němčiny jsou významné překlady Georga Trakla a Adalberta Stiftera.

Foto repro: Bohuslav Reynek,  'Podzimní motýli'/Romarin

Od 20. let se Reynek pilně věnoval i kresbě a grafice. Nad technikou uhlu a pastelu u něj začala postupně převažovat suchá jehla, lept, monotyp a také technika cliché - verre, která je na pomezí kresby, grafiky a fotografie. Krajinné motivy postupně ustupovaly námětům biblickým, často zasazeným do prostředí Petrkova, který byl umělci celoživotní inspirací. Vedle stovek dalších děl vytvořil Reynek zejména grafické cykly Sníh, Vánoce, Job, Don Quijote a jiné.

Po prvních předválečných výstavách v Grenoblu a v Pardubicích se Reynkova díla představovala od 50. let pravidelně ve Francii, zatímco v Československu se mezi rokem 1929 a 1964 žádná jeho výstava z politických důvodů nekonala.

Bohuslav Reynek,  'Veronika IV',  1954

Česká veřejnost mohla jeho originální výtvarné práce objevit až v šedesátých letech a zejména po sametové revoluci. V loňském roce se grafický list Bohuslava Reynka Veronika IV. vydražil za 564 000 korun, což je nový autorův prodejní rekord.

Mezi Petrkovem a Grenoblem

Suzanne Renaud a Bohuslav Reynek s dětmi Jiřím a Danielem v zahradě v Petrkově | Foto repro: Suzanne Renaud/petrkov 13/Paseka

Ve 20. až 30. letech Reynek pobýval hojně ve francouzském Grenoblu, odkud pocházela jeho manželka, básnířka a překladatelka Suzanne Renaudová (1998-1964). Reynkovi měli dva syny, překladatele Jiřího a fotografa Daniela. Od roku 1936 žila rodina v Petrkově, její vazby na Francii se ale stále prohlubovaly. Neustaly ani po komunistickém puči, navzdory persekucím, kterým byli Reynkovi vystaveni: Suzanne Renaudové bylo znemožněno cestovat do vlasti, rodový statek v Petrkově byl zestátněn, Bohuslav a mladší syn Jiří se starali o chov prasat, který na jejich dvůr JZD zavedlo. Starší syn Daniel pracoval jako řidič. Rodina žila v hmotné nouzi, podporovaná dary českých a francouzských přátel. Přesto se usedlost Reynkových v Petrkově stala, zejména od 60. let, inspirativním místem setkávání, kam přicházela řada mladých, svobodomyslných umělců.

V roce 2021 koupil usedlost Reynkových stát a předal ho do správy Památníku národního písemnictví. Ten v Petrkově provozuje česko-francouzské kulturní centrum.

Dům v Petrkově | Foto: ČT24
10
49.568402300000
15.556957120000
default
49.568402300000
15.556957120000
klíčové slovo:

Související