Před 130 lety v Praze proběhl první sokolský slet

18. června je to právě 130 let, co na Střeleckém ostrově v Praze proběhla Jubilejní slavnost Sokola Pražského. Šlo vlastně o první velké veřejné cvičení v přírodě, které založilo tradici všesokolských sletů. Ten zatím poslední, patnáctý, proběhne od 1. do 6 července letošního roku. V našem rozhlasovém archivu se dochovala unikátní nahrávka z roku 1948, kdy na tento první sokolský slet z r. 1882 vzpomíná jeho přímý účastník a cvičitel Filip Hauptman.

Jako všechny staré archivní nahrávky, i tato praská a šumí. Přesto je na ní znát, že Filip Hauptman si i v r. 1948, po šestašedesáti letech, uchoval na první sokolský slet velmi živé vzpomínky. A to mu bylo už devětaosmdesát let!

"První slet byl první větší podnik, poněvadž dříve všechna cvičení, která byla pořádána Pražským Sokolem, se konala v tělocvičně."

Obec sokolská měla v té době za sebou už dvacet let existence. Sokol byl založen 16. února 1862 v Malypetrově ústavu v Praze. Jeho zakladateli byli estetik Miroslav Tyrš, který chtěl v Sokole rozvíjet starořeckou myšlenku kalokagáthie, tedy celkového rozvoje těla i ducha, a mecenáš Jindřich Fügner. V samotných počátcích Sokola jsou i jména mladočeských politiků Eduarda a Julia Grégrů, Ferdinanda Fingerhuta, bratra Vojty Náprstka, ale také Jan Neruda, Josef Mánes, Jan Ev. Purkyně nebo Karolína Světlá. Filip Hauptman připomíná, že na rozdíl o německých tělocvičných spolků, kterými se Tyrš a Fügnerem inspirovali, prosazovali oba také vlastenectví:

Busta Miroslava Tyrše v pražském Tyršově domě

"Tehdy jsme byli všichni vlastenci a vždycky se na to bral zřetel. A běda tomu, kdo by se byl nějak odchýlil. Ten by nebyl býval možný mezi námi."

Přípravy na první sokolský slet probíhaly už od r. 1881. Skladbu připravil Miroslav Tyrš, který byl i autorem sokolského tělovýchovného názvosloví. Uvítal možnost uspořádat cvičení na Střeleckém ostrově, protože tehdy ještě Sokol neměl k dispozici tělocvičny ani stadióny.

"To byla velká výhoda, poněvadž tam se nemusely konat zvláštní přípravy. Bylo to ohraničené. Byla tam hlavní budova, kde byl velký sál, kde by bylo i v případě deště možno to cvičení konat. A za tím sálem je veliká prostora, které se mohlo použít ke cvičení."

Obavy z deště byly na místě. Filip Hauptman vzpomíná, že roku 1882 pršelo od května, i několikrát denně. Na Střeleckém ostrově tehdy cvičilo 720 mužů, ženský odbor Sokola ještě neexistoval. Sokolská obec ale měla už kolem jedenácti tisíc členů. Na prvním sletu se ještě necvičilo při hudební skladbě, ale na Tyršovy povely:

"Tyrš byl v čele a dával znamení. Počítal, to jsme cvičili na počítání."

Už prvnímu sletu předcházel průvod Prahou, vzpomíná devětaosmdesátiletý Filip Hauptman:

"V čele průvodu jel Tyrš na koni. Po jedné straně bratr Čížek, náměstek náčelníkův, po druhé straně bratr Stýblo, to byl miláček Tyršův. A pobočníkem byl tenkrát Moučka."

První sokolský slet i průvod Sokolů Prahou vyvolat nadšení. Počet členů Sokola rychle rostl a samotná sokolská obec hrála čím dál větší roli i v dějinách českého státu. Sokolové tvořili základ legií, které během první světové války měly velký podíl na vzniku samostatného Československa. Velkou roli hrál Sokol i v odboji proti nacistům. Za druhé světové války byl také okamžitě zakázán a jeho vedoucí představitelé patřili mezi první oběti nacistických perzekucí. Znovu začal pracovat po válce, všesokolský slet v r. 1948 byl ale nadlouho poslední. Sokolové totiž po únorovém převratu dali jasně najevo, že nesouhlasí s Klementem Gottwaldem. Všichni se od něj při průchodu kolem tribuny jak na povel odvraceli. Činnost Sokola byla obnovena až po r. 1990 a dnes je Česká obec sokolská čtvrtým nejpočetnějším sdružením v Česku, má zhruba 170 tisíc členů.