Sokol slaví 150 let. Nezničily ho ani totalitní režimy 20. století

V roce 1862, právě před 150 lety, byl v Praze založen Sokol. Tato tělovýchovná organizace měla mimořádný význam nejen v posledních desetiletích 19. století, kdy posílila sebevědomí české společnosti. Velmi výrazně ale přispěla i ke vzniku samostatného Československa, zapojila se odboje i za druhé světové války, a díky zahraničním sokolským jednotám vlastně Sokol přežil i období komunistické totality. Po roce 1989 tak mohla být jeho činnost znovu obnovena i v České republice. Historií Sokola se jako historik zabývá i senátor Tomáš Grulich. Je hostem dnešních historických obzorů.

Sokol si letos připomíná 150. výročí svého vzniku. Za jakých okolností právě před těmi 150 lety vznikal?

"Přelom 50. a 60. let 19. století znamenal v české společnosti určité uvolnění. Nevznikl jenom Sokol, ale před tím například Hlahol. A v Praze se samozřejmě cvičilo i před tím, než byl Sokol založen. Češi nejvíc chodili do tzv. Malypetrova tělovýchovného spolku, kde cvičili dohromady i s Němci. Tam chodila cvičit obrozenecká společnost, chodili tam bratři Grégrové, samozřejmě Tyrš, Náprstek, bratr Vojty Náprstka pivovarník Fingerhut. A tam vznikl nápad, že by Češi měli mít svůj vlastní spolek. Grégr tenkrát sepsal stanovy, které poslal na pražské místodržitelství. A když se na začátku r. 1862 ty stanovy potvrdily, tak už nic nestálo v cestě a Sokol byl právě v místnostech Malypetrova ústavu v Panské ulici založen."

Inspirovali se tehdy zakladatelé Tyrš s Fügnerem jinými spolky? Existovaly už podobné spolky třeba v Německu?

"Samozřejmě. Oni se hodně inspirovali německými spolky, ale Němci se začali víc separovat. A to donutilo Čechy k tomu, že by měli založit spolek, který by byl nejen pro cvičení, ale i spolkem vlasteneckým. A řada těch lidí, hlavně třeba bratři Grégrové, uvažovali o tom, že Sokol by se měl stát takovou předzvěstí revolučních skupin, které by uvažovaly ne snad přímo o revoluci, ale o tom, aby národ byl připraven pro nějaký převrat. A tak to bylo také koncipováno."

V té době už odcházely z Čech první vlny emigrantů do zahraničí. Vznikaly i tam v 60. letech první tělovýchovné jednoty Sokol?

"Samozřejmě. Tam, kde se objevil Čech, tam vznikal Sokol. A hned v 60. letech jak ve Spojených státech tak v Rakousku, kde bylo ve Vídni nejvíc Čechů, vznikaly české spolky."

Když se podíváme na ty nejstarší fotografie, tak na nich jsou udatní Sokolové, ale nejsou tam vidět ženy. Týkal se Sokol také žen?

"Ze začátku nikoliv, ale poměrně rychle - a teď si možná nevzpomenu na přesný název - vznikl také Spolek paní a dívek. A začal uvažovat o tělovýchově a sportu. Byla to paní Podlipná, která velmi horovala pro to, aby Sokol nebyli jenom muži. Protože Sokol byla opravdu pokroková skupina, v té době to mělo obrovský kulturní a společenský význam."

Jak říkáte, od samého začátku byl Sokol koncipován nejen jako tělovýchovná organizace, ale měl i kulturní část své činnosti. Jak se to od počátku projevovalo? Co všechno v této oblasti Sokol dělal?

"Sokol samozřejmě necvičil jen pro svou vnitřní potřebu, ale projevoval se i navenek. Jednak veřejným cvičením, a co bylo velmi důležité, výlety. Představte si, že šedesát nebo sedmdesát lidí v sokolských krojích vyrazilo na Říp. To byl první výlet, který Sokol udělal. To samozřejmě muselo všude budit určité pozdvižení. A byl to také propagační impuls k zakládání Sokola i v jiných místech, než byla jenom Praha."

My jsem se zatím v dějinách Sokola dostali do zhruba 80. let nebo řekněme ke konci 19. století. Ale alespoň v krátkosti, jaká byla jeho další historie?

První zlatou medaili z olympijských her přivezl Bedřich Šupčík za šplh

"Já si myslím, že bychom se měli ještě dotknout významu Sokola pro tělovýchovu v Evropě a hlavně u slovanských států. Podle sokolského vzoru vznikaly sokolské jednoty jednak v Polsku, a jednak v jihoslovanských státech, a nejen těch, které byly součástí Rakouska - Uherska. Sokol se také stal pro tělovýchovu velmi významným v rámci názvosloví. Řada slovanských národů neměla žádné tělovýchovné nebo sportovní názvosloví a Sokol byl jeden z prvních, který toto názvosloví připravil. A byl významný třeba, i co se týče Ruska. Když Petrohradská kadetka hledala někoho, kdo by tam založil tělovýchovu, tak se obrátila na Sokol. Sokolové tam jeli a vyhráli, jak bychom dnes řekli, tendr na to, aby založili v ruské kadetce tělovýchovu. A na to se často zapomíná. Sokol se stal skutečně evropsky významným. Vyhrál řadu gymnastických soutěží ve Francii i ve Velké Británii. A taky, když Pierre de Coubertin hledal někoho, kdo by mu pomohl rozšířit olympijskou myšlenku, obrátil se samozřejmě i na Sokol v Praze a požádal, aby poslali nějakého vyslance do Paříže, který by pomohl v začátcích olympijského hnutí. A takto se dostal do olympijského nutí známý etik Guth-Jarkovský. "

A teď abychom alespoň v krátkosti shrnuli historii Sokola ve 20. století, řekněme od první světové války, jaký byl význam Sokolů?

"Sokol skutečně patří mezi nejvýznamnější masové organizace, které v zahraničí pomohly jak vzniku Československa, tak mezi lety 1938 až 1945 se postavil do zahraničního i domácího odboje. Dokonce můžeme říct, že atentát na Heydricha, nebýt Sokolů a sokolského odboje, tak ne že by přímo nevyšel, ale měl by rozhodně hodně velké problémy."

Na sokolské hnutí ovšem také těžce dopadly obě dvě velké totality v našich nedávných dějinách...

"Sokol byl samozřejmě nebezpečnou organizací pro jakoukoliv totalitu. Byl zakázán za druhé světové války a v roce 1948 je to docela zajímavé. Sokol se výrazně postavil za Beneše. My víme, že v roce 1948 byl slet, a když probíhalo defilé před tribunou, tak Sokolové otočili hlavu od Klementa Gottwalda. Na druhou stranu, když se tam objevil prezident Beneš, demonstrativně jásali. To byl první impuls k tomu, aby začalo zatýkání v Sokole, ale v roce 1948 Sokol ještě nebyl zrušen. Já si myslím, že komunisti z něj měli strach. Měli strach ho zcela zrušit. Zlikvidovali ale vedení Sokola a sjednotili tělovýchovu do sokolských jednot. A to vydrželo až do roku 1953. Snažili se Sokol zneužít, dokonce oblékli Gottwalda do sokolského kroje a říkali mu bratře prezidente! Ale přerodit Sokol se jim samozřejmě nepodařilo."

Takže ta léta totality, než se mohl Sokol obnovit v Československu a později v České republice, přežil vlastně v zahraničí...

"Přežil. Jednak tam už byly staré tělovýchovné jednoty, ale hned vznikaly i nové. Už v utečeneckých táborech vznikaly sokolské jednoty. Mně se dokonce podařilo najít nějaké fotografie v archivu Státní bezpečnosti, která si fotila veřejná cvičení v tábore Valka u Norimberka. Emigrovaly i špičky Sokola. V r. 1948 emigroval Antonín Hřebík, poslední starosta Sokola. Tehdejší olympiádu v Londýně využila Marie Provazníková, náčelnice Sokola, která zůstala v zahraničí. Většina těchto sokolských špiček odcestovala do Spojených států, kde se zapojily, já to neváhám říct, do třetího zahraničního odboje. A řekl bych, že Sokolové byli velmi úspěšní. Pořádali slety, první byl tuším v roce 1962. Poslední slet ještě toho zahraničního Sokola byl v r. 1990 v Paříži, ale to už tam samozřejmě přijely sokolské delegace z tehdejšího Československa."

Letos bude taky slet. Chystáte k tomu nějaké akce?

"My akci chystáme, ale ještě jsme ji s Obcí sokolskou nedomlouvali. Chtěli bychom ale přijmout delegaci zahraničního Sokola v Senátu, chtěli bychom vzdát hold zahraničnímu Sokolu hlavně pro vznik Československa, boj za druhé světové války a vlastně i za ten třetí odbor. Za první, druhý i třetí odboj a význam Sokola. A vzdát mu za to hold."

---

Více se o historii Sokola můžete dozvědět v projektu Radia Prahazde.