Soulad těla a duše

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Česká obec sokolská je v České republice čtvrté nejpočetnější občanské sdružení. Jeho téměř 190 tisíc členů se dobrovolně věnuje sportům, pohybovým aktivitám v oddílech sokolské všestrannosti a kulturní činnosti, především ve folklórních a loutkářských souborech. Letos uplynulo 150 let od jeho založení. V rámci oslav začal v neděli v Praze 15. všesokolský slet, který potrvá až do pátku.

Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner
V létě roku 1860 se poprvé český kritik, historik umění, estetik, profesor dějin na Univerzitě Karlově a na Českém vysokém učení technickém v Praze Miroslav Tyrš setkal s podnikatelem Jindřichem Fügnerem. Brzy se díky podobným názorům spřátelili. Miroslav Tyrš uvítal myšlenku na založení česko-německého tělocvičného spolku. Tato myšlenka však brzy ztroskotala, když se jeden bohatý německý sponzor rozhodl podpořit spolek ryze německý. V reakci na to se Miroslav Tyrš chopil iniciativy a navrhl založit svébytný český tělocvičný spolek. Za datum založení Sokola se pokládá 16. únor 1862, kdy byla do Malypetrova ústavu v pražské Panské ulici svolána ustavující valná hromada. Dostavilo se na ni 75 členů. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou (později náčelníkem) Miroslav Tyrš. U zrodu pozdějšího Sokola stáli přední představitelé české politiky a kultury: bratři Eduard a Julius Grégrové, Josef Mánes, Jan Neruda, Jan Evangelista Purkyně, Karolina Světlá a další. Sokol by nevznikl bez velké finanční podpory Jindřicha Fügnera, který byl až do své smrti starostou Sokola. Členem Sokola byl i pozdější první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Název Sokol dal spolku pedagog Emanuel Tonner, Jindřich Fügner navrhl tykání a oslovení „bratře" a „sestro", Josef Mánes navrhl kroj, přičemž garibaldiovskou červenou košili z Fügnerova podnětu, novinář, básník a spisovatel Josef Barák navrhl pozdrav „Nazdar!" a Miroslav Tyrš byl tvůrcem sokolských zásad: síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, vzájemný bratrský vztah členů.

Miroslav Vrána a Hana Moučková
Antická idea kalokagathie - krása a dobro, tedy soulad těla a duše, rozvinutá Miroslavem Tyršem a jeho následovníky, dala základ společenskému hnutí, které se spojilo se vznikem a dalšími osudy československého a později českého státu. Sokol byl čtyřikrát zakázán nebo ve svojí činnosti omezen válkami nebo totalitními režimy - nacistickým i komunistickým. Přežil v zahraničí, v komunitách krajanů ve všech kontinentech světa. A v jaké kondici je dnes?

"Česká obec sokolská prošla neuvěřitelně bohatou historií. V současné době je Sokol moderní organizací, která sdružuje v celé šíři cvičence od nejmenších po nejstarší seniory,"řekla v debatě před kamerami České televize starostka České obce sokolské Hana Moučková. Podle náčelníka Sokola Miroslava Vrány je to dnes moderní organizace:

"Moderní organizace znamená, že máme moderní program. Pokud nás někdo vnímá jenom jako ty, kteří pouze upažují a věnují se jenom aktivitám, kterým se věnoval svého času doktor Miroslav Tyrš, tak to tak není, protože tam máme spoustu moderních věcí. Mezi jinými máme i zumbu, rytmickou gymnastiku, cvičení rodičů s dětmi, a tak dále. Máme tedy co nabídnout od těch nejmladších, až po ty nejstarší."

Jan Ulrych
Nejpočetnější složkou České obce sokolské je odbor sokolské všestrannosti, ve kterém se vytváří program pohybových aktivit a rekreačních sportů pro všechny lidi, včetně zdravotně postižených. Sokolské organizace v župách a v jednotách významně ovlivnily rozšíření humanitárního běhu Terryho Foxe v České republice, která zaujímá, spolu s Kanadou, v počtu účastníků čelné místo na světě.

Česká obec sokolská má i svůj sportovní odbor, jehož předsedou je Jan Ulrych:

"Málo kdo možná ví, že Sokol se zabývá i vrcholovým a výkonnostním sportem. V novodobé fázi Sokola jsme zavedli systém Sokolských základen mládeže, kde jsme začali vychovávat vrcholové a výkonnostní sportovce. Velmi se nám to dařilo a daří se nám to dodnes. Málo kdo asi zná, že Sokol má i svoje olympioniky. Naše gymnastka Kristýna Pálešová se kvalifikovala na olympijské hry v Londýně, věříme, že se to podaří i dalším. Takže si myslím, že naše zastoupení v olympijské výpravě bude veliké."

Slibný rozvoj spolkové činnosti zastavila druhá světová válka. Na jejím začátku byl Sokol a mnohé další spolky úředně rozpuštěny. Během války bylo popraveno 1212 sokolů a dalších 10 400 vězněno, mučeno. V koncentračním táboře skončil i tehdejší starosta Československé obce sokolské lékař Stanislav Bukovský.

Brzy po válce Sokol obnovil svou činnost. První poválečný slet byl zorganizován 1. ledna 1946. V té době už fungovalo 3300 jednot s milionem členů. Po únoru 1948 komunisté tělovýchovu sjednotili. Ze sokolských jednot bylo vyloučeno akčními výbory 11 tisíc členů, činnost byla zastavena. Tisíce sokolů emigrovaly a zapojily se do zahraničních sokolských jednot po celém světě. Do USA odešly hlavní osobnosti tehdejší Československé obce sokolské - náčelnice Marie Provazníková a starosta Antonín Hřebík. Pokus o obnovu Sokola v období let 1967 a 1968 byl ukončen vpádem okupačních armád 21. srpna 1968.

V roce 1990 byl Sokol znovuobnoven. Navázal na programové tradice, spojené s výchovným ovlivňováním člověka odpovědného za sebe, za obec, za demokratický stát. Tato vize je podle starostky České obce sokolské Hany Moučkové stále živá:

"Já myslím, že tato vize je aktuální stále. Možná, že více dnes než kdykoliv jindy. Jsme svědky spojování zemí, vytváření širokého pojmu Evropy. Myslím, že každá země by si měla uchovat své tradice, svou historii. Samozřejmě se nezříkáme začlenění, to v žádném případě, ale každý národ má svá specifika. A já myslím, že i Sokol je určitá tradice."

Tato národní specifika, tradice se podle náčelníka České obce sokolské Miroslava Vrány stále pěstují:

"Pěstujeme to tak, že v Sokole, alespoň ve všestrannosti, kterou já zastupuji, pěstujeme kolektivy, které cvičí spolu a které spolu prožívají i různé záležitosti, jako například teď 15. všesokolský slet. To je naše stmelovací akce. Byli jsme kromě jiného vloni i na 14. Světové gymnaestrádě, kde jsme předvedli hromadnou skladbu České obce sokolské, turistické akce děláme. Prostě děláme všechno pro to, aby kolektiv, který se utváří okolo Sokola, byl dobrý, slušný, aby to byla prostě parta slušných lidí."

Snaha o vytváření stmelených kolektivů se projevuje i v oblasti sokolského sportu, tedy v kolektivních sportech, zdůraznil předseda sportovního odboru České obce sokolské Jan Ulrych:

"V současné době v kolektivních sportech dominujeme spíše v mládežnických kategoriích, v basketbale, volejbale a některých dalších. Pochopitelně je pro nás velmi těžké zařazovat do programu Sokola profesionální sport, ale přesto máme i úspěchy v profesionálních soutěžích. Máme Sokol Hradec Králové - basketbal, Sokol Písek - interliga házené, Sokol Frýdek-Místek a Sokol Šternberk se účastní pravidelně první ligy ve volejbale, takže máme se čím pochlubit. Pro nás je ale samozřejmě prioritou mládež a výchova mládeže pro následný vrcholový sport třeba i v jiných oddílech než sokolských."

Právě probíhající všesokolský slet je vyvrcholením činnosti České obce sokolské. Je to společensko-sportovní přehlídka veškeré činnosti za šest let.