Před 45 lety se zrodil český punk
Koncertem alternativní skupiny Extempore se začala 23. 2. 1979 v pražském hostinci U Zábranských psát historie československého punku.
Punk se začal dostávat do Československa vzhledem k železné oponě různými kanály s určitým zpožděním. A prvními skutečnými fanoušky této hudby nebyla ani tak mladá, školou povinná generace, protože ta měla problém se k nahrávkám dostat, ale hlavně členové undergroundu jako Mejla Hlavsa (PlasticPeopleoftheUniverse, DG307), Mikoláš Chadima (Elektrobus, Extempore, MCH Band), Karel Habal (Garáž) a řada dalších. Nebyli to typičtí „pankáči“, ale lidé vyhledávající a hlásající jinou kulturu – svobodnou a revoltující.
Visací zámek
Mezi nejznámější punkové kapely osmdesátých let patří nepochybně Visací Zámek. Šlo o pětici studentů pražské stavební fakulty. Kuriózní je, že tato pětice tak dlouho po chodbách fakulty vyprávěla o „legendární“ punkové skupině, až jim nezbylo než jí založit. Psal se rok 1982.
Mezi další známé kapely patří E!E, SPS (Snížená Pracovní Schopnost), Davová Psychóza, ZNC (Znouzectnost), 4PB (Čtvrtá Cenová Skupina), Telex, Šanov 1, Stalinovy oběti, Kritická situace, Plexis, Akutní otrava. Výborné texty psali Vilém Čok pro kapelu Zikkurat, Mikoláš Chadima pro Extempore nebo Lou Fanánek Hagen pro Tři sestry, originální texty mají kapely Šanov 1, Bradavice, Betonová zahrada, Požár mlýna a další. Punkových kapel vzniklo mezi druhou půlkou sedmdesátých let a koncem let osmdesátých vskutku nespočetně.
Zpátky na stromy!
Před časem vyšla kniha o českém punku a hardcoru „ Všechno je špatně, zpátky na stromy!“, která se věnuje textům skupin, které byly aktivní v letech 1979 až 1989, a srovnání s anglickými a americkými texty. Napsal ji literární publicista Radim Kopáč. V pořadu Host Radiožurnálu k tomu řekl: „ V britských textech byla sociálně a kulturně politická revolta, v Americe se odrážel boj za světlejší zítřky, za nějakou osobnostní sebekultivaci atd. Texty českých punkových a hardcorových kapel můžeme rozdělit do čtyř tematických okruhů. V prvním okruhu nacházíme texty, kde se punk vymezuje vůči ostatním subkulturám. Ve druhém se texty vracejí ke kořenům jakési romantické revolty a třetí můžeme označit za nejvíce politický. Antimilitarismus, boj proti válce, proti armádě. Ve čtvrtém okruhu jsou texty, které kromě dokumentární hodnoty mají i nějakou uměleckou, básnickou nadstavbu, které dokážou přetrvat v knížce i jako samostatný text.“
