Před 70 lety se do staré vlasti vraceli Češi z Volyně. Události připomíná nová pamětní deska

Tragické válečné události i sovětská nadvláda přiměla po válce více než 30 tisíc volyňských Čechů k návratu do vlasti, odkud jejich předkové odešli v devatenáctém století. Vlaky z Volyně mířily do Žatce, kde je nyní připomíná nová pamětní deska.

Dagmar Martínková, foto: archiv Vojenského historického ústavu

Důvody, proč byl cílem volyňských Čechů právě Žatec, vysvětluje předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Dagmar Martínková.

"Češi z Volyně byli především zemědělci a mezi nimi bylo hodně pěstitelů chmele. Z tohoto důvodu si přáli usadit se na Žatecku, Podbořansku a Litoměřicku, protože jsou to zemědělské oblasti. To byla taková první vize, a proto i ty první transporty směřovaly právě sem. Nicméně už v době, kdy reemigrace probíhala, tedy od února 1947, tak už bylo jasné, že všechny sem umístit nepůjde. Postupně byli pak volyňští Češi podle plánů ministerstva zemědělství ´rozstrkáváni´ především na ta území, kde kvůli odsunu došlo k výraznému úbytku původního německého obyvatelstva. Šli tedy pak především do pohraničních oblastí - na severní Moravu a do severních a západních Čech."

Jak vypadá ta nová pamětní deska, která byla odhalena v Žatci?

Odhalení pamětní desky připomínající příchod volyňských Čechů do Žatce, foto: ČTK

"Pamětní deska na žateckém nádraží připomíná, že 8. února 1947 přijel první transport. Píše se na ní také, že volyňští Češi odcházeli na Volyň po roce 1868 a vraceli se pak po strastiplných událostech, které se tam děly. Celkově před těmi 70 lety přesídlilo do vlasti asi 10 tisíc rodin, celkově asi 33 tisíc lidí. Ta deska je jenom takovým mementem, upomínajícím na to, že na Žatecko tehdy volyňští Češi přišli a byli pak postupně rozsidlováni po celém pohraničí."

Jsou volyňským Čechům věnovány i nějaké jiné pomníky?

"Určitě. Jsou to jednak pomníky těm, kteří padli za II. světové války. Ty si stavěli svépomocí volyňští Češi tam, kde se jich usídlilo více. Takový pomník stojí například v Olbramovicích. Dva pomníky v Česku pak připomínají největší tragédii volyňských Čechů - vypálení Českého Malína v červenci 1943. Jeden z pomníků stojí v Žatci, kde také i letos proběhl pietní akt, druhý pak v Novém Malíně na Šumpersku. Tato obec byla symbolicky pojmenována právě po vypáleném Českém Malíně na Volyni. Právě sem totiž přišla velká část volyňských Čechů a dokonce i obyvatel Českého Malína, proto byla obec v roce 1949 přejmenována na Nový Malín."

Žatec, foto: archiv ČRo - Radia Praha

Připravujete ještě nějaké další pamětní desky? Je ještě co připomínat?

"Myslím si, že určitě ano. Lidská paměť je krátká, a protože teď máme období dlouhodobého míru a svobody, je potřeba i připomínat věci, které se staly v době daleko vypjatější a tragičtější. My bychom rádi ještě v budoucnu v Žatci připomněli místa, která jsou spojená s volyňskými Čechy. Naše historie i komunita má stále co říci, nechceme se rozhodně vydělovat, ale naopak přenášet naši historickou paměť do české společnosti."