Před 75 lety začala Akce Ř: Tichá válka proti víře a řeholním sestrám
V létě roku 1950 zahájil komunistický režim v Československu Akci Ř, cílenou operaci zaměřenou na likvidaci ženských řeholních řádů. Sestry násilně vystěhoval z klášterů, rozdělil podle věku a nechal převézt do továren a na odlehlá místa, kde musely pracovat v děsivých podmínkách.
Před 75 lety, v červenci 1950, zahájil tehdejší režim v Československu Akci Ř. Stala se pokračování brutálního tažení, které komunisté započali už o několik měsíců dříve Akcí K proti mužským řeholním řádům. Po „Bartolomějské noci“ řeholníků se pozornost režimu obrátila proti ženským klášterům. Řádové sestry dal vyhnat z církevních komunit, některé nechal uvěznit, další umístil do chátrajících budov, a nakonec je rozmístil do fabrik a na pracoviště, kde musely vykonávat podřadnou práci v ponižujících podmínkách.
Sestra Teodora Kubínová před pěti lety v rozhovoru pro Český rozhlas Budějovice popsala zážitky z Varnsdorfu, kde pracovala mezi hlučnými stroji a čelila nevhodnému chování ostatních dělníků. Její příběh je jen jedním z mnoha. Sestra Sidonie Jana Houštecká vzpomínala na nelidské třídění sester podle věku a rozvážení po celém Československu – od Broumova až po polské hranice.
Modlitby se musely konat tajně, bez Bible, v obavě z odhalení. Sestry byly "uklizeny" mimo dohled veřejnosti, na osamělá místa daleko od běžného života. Ty nejmladší tam zůstaly až do pádu režimu skoro čtyřicet let.
Román jako svědectví
Této temné kapitole moderních československých dějin se věnuje ve svém románu Bílá voda Kateřina Tučková. Popisuje brutální zásahy komunistické moci proti ženským církevním řádům. Ženy, které odmítaly stranickou ideologii, byly tvrdě potrestány, jejich víra i důstojnost pošlapána. Tučková tak připomíná, že šlo nejen o fyzické umlčení, ale i o pokus vymazat celé duchovní společenství z kolektivní paměti národa.
