Před osmdesáti lety vznikla jednotná myslivecká organizace
Myslivci, kterých je v Česku 140 tisíc, budou v příštích dnech slavit. Uplyne totiž 80 let od vzniku jednotné myslivecké organizace. Česká myslivost je unikátní fenomén, neboť tento pojem ostatní národy ve svém slovníku nemají. Hovoří spíše o lovu. U nás se pod myslivostí rozumí chov volně žijící zvěře, péče o les a lov je spíše taková třešnička na dortu. Mezi myslivce, nebo-li také představitele cechu Hubertova se vydala Zdeňka Kuchyňová.
Člověk loví už od svých prvopočátků. Prvním předchůdcem dnešní myslivecké organizace byl lovecký spolek, který vznikl roku 1692 na schwarzenbergském panství a o pár let později byly schváleny i první stanovy, které si kladly za úkol: dozírání na provádění a poctivé naučení se lovecké zdatnosti. V průběhu staletí existovaly různé myslivecké spolky a ty se sjednotily právě před 80 lety v Brně pod názvem Československá myslivecká jednota. Její nástupkyně dnes uplatňuje systém vzdělávání, který patří mezi nejlepší v Evropě a byl dokonce oceněn i na mezinárodní úrovni, což potvrdil místopředseda Štěpán Müller.
"60 hodin musí absolvovat mysliveckých kursů teoretických, rok musí mít praxi potvrzenou smluvně a potom teprve přestoupí ke zkouškám, kde je zkoušený ze sedmi předmětů."
A že jsou zkoušky náročné dokládá fakt, že řada uchazečů, kterých se hlásí skutečně široké spektrum, neprojde.
"Tak 30 procent lidí je u těch základních zkoušek neúspěšných. Třeba na Opavě jeden pan doktor, který absolvoval přírodovědeckou fakultu, se nám tam zhroutil a musel to opakovat. Na severní Moravě dělala jeptiška zkoušky. Měla hábit do té doby, než prošla kursem. Pak odešla z kláštera a zajímala ji víc myslivost. Teď se nám hlásí farář."
Každým rokem se chce stát myslivcem 2,5 tisíce nových adeptů. V současné době eviduje Českomoravská myslivecká jednota zhruba 100 tisíc členů. Zhruba polovina je ve věku od 40 do 60 let. V posledních letech došlo k určitému úbytku členské základny. Již deset let totiž není členství v žádné myslivecké organizaci povinné. Navíc začal platit zákon o zbraních, který předepisuje zkoušky pro všechny myslivce a tady nastal další odliv členů.
Největší vrásky dělají myslivcům pytláci a teď i škody po povodních, které byly vyčísleny na 34 milionů 200 tisíc korun. A co je cílem myslivců do budoucna? Opět nastolit rovnováhu, aby v lesích žily velké šelmy, vysoká i drobná zvěř.
