Před sto lety se narodil Přemysl Otakar Špidlen, jeden z nejslavnějších českých houslařů
Housle miloval a jako otec byl nesmírně vstřícný a tolerantní, říká o Přemyslu Otakaru Špidlenovi jeho syn Jan. Ten je už čtvrtou generací slavného houslařského rodu.
České země daly světu nejen řadu vynikajících houslových virtuózů, ale také neméně skvělých mistrů houslařů. Tajemství výroby dokonalých nástrojů se často předává z otce na syna. Jedním z nejznámějších českých houslařských rodů je rod Špidlenů. Nakolik je pro Jana Špidlena taková rodinná tradice zavazující?
"Samozřejmě to trochu zavazuje, ale já to spíš vnímám jako výhodu. Mám na trhu určitou pozici, kterou jsem zdědil a bylo by škoda to promarnit."
Teď si připomínáme sté výročí od narození vašeho tatínka, Přemysla Otakara Špidlena, který byl třetí z té houslařské generace. Jak na něj vzpomínáte jako na houslaře a jako na otce?
"Každopádně moc rád. Jako houslař byl zcela oddán tomu řemeslu. Housle miloval, byl to takový srdcař, houslím dával všechno. Jako otec byl nesmírně vstřícný a tolerantní. Možná to bylo tím, že byl starší. Já jsem se narodil v druhém manželství, bylo mu tehdy 47 let. Možná mu ten věkový odstup dával nadhled. Moc mi nevytýkal moje mladické hříchy. Toleroval i moje sporty, protože sám byl sportovec. Nehonil mě od sportu k ponku. Sám to zažil, tak mi to nechtěl dělat."
Pojďme k historii vaší rodiny od toho prvopočátku. Kdo byl houslař v první generaci?
"To byl František Špidlen, můj pradědeček, který se narodil ve Sklenařicích v Podkrkonoší. V mládí odešel do Ruska a tam udělal skvělou kariéru. Vrátil se jako známý houslař s velkou zkušeností. Vrátil se do Čech v roce 1907. A v roce 1909 si otevřel obchod a dílnu v Praze."
Suk dal před stradivárkami přednost houslím od Špidlena
Rod slavných houslařů pokračoval. Vnuk zakladatele, Přemysl Otakar Špidlen, jehož výročí si připomínáme, je držitelem prestižních cen a jako jeden z mála houslařů na světě se přiblížil bájné metě a poodhalil tajemství stradivárek. Tajemství jejich výroby totiž zmizelo ze světa v roce 1773, když Antonio Stradivari zemřel. Přemysl Otakar Špidlen věřil, že vedle kvality dřeva a řemeslného zpracování má velký vliv na zvuk i lak.
"Ten lak má veliký vliv na zvuk, ale také zásadní vliv na estetiku nástroje. Dobré housle musí mít všechno perfektní."
Kdo ze známých osobností hrál na housle vašeho otce?
"Nejslavnější, kdo na ně hrál, byl Josef Suk, blízký otcův přítel. Svého času také Smetanovo kvarteto. On pro ně zhotovil na míru celý kvartet, to byla fantastická reklama, když tento světoznámý soubor hrál exkluzivně na jeho housle. To mu velice pomohlo proslavit se i v zahraničí. Na jeho housle hrál Ivan Ženatý, Jaroslav Svěcený. Když se Pavel Šporcl vrátil z Ameriky ze studií, tak získal od otce housle. Ze zahraničních interpretů měl housle třeba Yehudi Menuhin. Táta se prosazoval i do těch nejvyšších pater."
Vy teď pořádáte dva koncerty. Budou hudebníci hrát i na otcovy housle?
"Pavel Šporcl bude hrát na otcovy housle, na zcela výjimečný nástroj, který otec postavil pro Josefa Suka jako přesnou kopii jedněch slavných stradivárek. Josef Suk dal otcovým houslím přednost před těmi stradivárkami. Ty vrátil a nechal si tátovy housle, protože zněly líp. Ty housle jsou z roku 1961 a měl je až do konce života."
Udělal otec, co se houslí týče, někdy experiment?
"Byl velice konzervativní a miloval Stradivariho. Celý život se mu snažil přiblížit. To spíš byla moje doména. Kolikrát jsme o tom diskutovali. Já jsem byl ten rebel, kterého to nebavilo dělat pořád stejně podle toho Stradivariho. On mě přesvědčoval, že to je nejlepší, že podle Stradivariho to dělají všichni už 300 let a že to není náhodou."
Jan Špidlen je autorem modrých houslí pro Pavla Šporcla
Přemysl Otakar Špidlen, který zemřel před deseti lety, si vychoval zdatného nástupce. Také jeho syn Jan Baptista Špidlen sbírá úspěchy doma i v zahraničí. Vyhrál například mezinárodní soutěž Triennale v italské Cremoně. Jeho housle získaly první i druhou cenu a ještě dvě další ceny, což se zatím žádnému z účastníků této přehlídky nepodařilo. Je také autorem známých modrých houslí pro Pavla Šporcla.
"Měli jsme mezinárodní summit věnovaný inovacím. Pavel se toho taky účastnil, vznikl i ten jeho nápad, že by housle chtěl mít modré, tak jsem mu rád vyhověl."
Jak dlouho trvá výroba houslí?
"Jak komu. Mě relativně dlouho, dva nebo tři měsíce. Stihnu tak čtyři housle do roka."
Když se staví housle, z čeho jsou dělané?
"Housle jsou z javoru a ze smrku. Celé jsou z javoru a vrchní deska je smrková."
Kdy jste začal své první pokusy se dřevem?
"Už jako dítě. Tady jsem vyrůstal v prvním patře a otec měl dílnu v přízemí. Když mě hlídal, tak mi dal kus dřeva a nějakou pilku a já jsem tam do toho šťoural."
A v kolika letech jste udělal své první housle?
"To bylo v roce 1986, bylo mi 19 let."
Jak to tatínek zhodnotil?
"Zněly dobře, protože to tehdy koupil Josef Suk. Otec mi vedl ruku. Ne že by to dělal, ale řekl mi přesně, co a proč mám dělat. Já jsem měl za sebou dva roky střední školy, kde jsem se učil řezbářem. Potom jsem šel na rok do Německa a když jsem se vrátil, tak už jsem byl schopen dělat housle pod otcovým vedením."
Máte nějakou evidenci, kolik váš otec vyrobil za život houslí? A kolik jste jich vyrobil vy?
"Táta udělal asi 280 houslí. On si to zapisoval, já si to taky zapisuji. Já jsem někde na čísle lehce přes sto."
Bude mít rod Špidlenů pokračovatele? Opět houslaře?
"Syn František právě končí houslařskou školu v Anglii. Respektive škola je zavřená kvůli koronaviru. Všechno tam teď dělají online, takže je zpátky v Praze a píše nějakou závěrečnou práci a pak už bude pracovat tady se mnou."
