Přehled tisku

Zdeněk Škromach a Stanislav Gross 24.11. před zasedáním vlády (Foto: ČTK)

Komentáře tisku se věnují především rozhodnutí poslanecké sněmovny, která odmítla přerozdělit peníze na školství krajům. Podle sebe soudím tebe - ničím jiným než uplatněním tohoto pohledu na svět se podle komentáře Hospodářských noviny nedají vysvětlit argumenty některých poslanců a ministrů, především z ČSSD, proč nemají dávat do rukou krajů peníze na platy ve školství. Prý by mohly skončit leckde jinde, a ne ve školství. Rozdíly ve školských platech by přitom mohly podle listu být motivující. "Je možné uvažovat o systému v němž by stát dejme tomu určil povinné minimum ve výši platů učitelů. Vše ostatní ale předejme do rukou krajů. Průměr, byť "státní" ještě nikdy nikoho nemotivoval," píšou Hospodářské noviny.

Zdeněk Škromach a Stanislav Gross 24.11. před zasedáním vlády  (Foto: ČTK)
Komentáře tisku se věnují především rozhodnutí poslanecké sněmovny, která odmítla přerozdělit peníze na školství krajům. Podle sebe soudím tebe - ničím jiným než uplatněním tohoto pohledu na svět se podle komentáře Hospodářských noviny nedají vysvětlit argumenty některých poslanců a ministrů, především z ČSSD, proč nemají dávat do rukou krajů peníze na platy ve školství. Prý by mohly skončit leckde jinde, a ne ve školství. Rozdíly ve školských platech by přitom mohly podle listu být motivující. "Je možné uvažovat o systému v němž by stát dejme tomu určil povinné minimum ve výši platů učitelů. Vše ostatní ale předejme do rukou krajů. Průměr, byť "státní" ještě nikdy nikoho nemotivoval," píšou Hospodářské noviny.

Lidové noviny svůj komentář k témuž tématu nadepsaly "Nesvéprávné kraje". Ti, kteří hlasovali proti tomu, aby kraje získaly peníze na platy učitelů, by podle listu nyní měli vysvětlovat svým stranickým kolegům v krajských zastupitelstvech, proč preferují anonymního úředníka v centru před zvoleným zástupcem v regionu.


Václav Klaus převzal 24.11. na Univerzitě národního a mezinárodního hospodářství v Sofii čestný doktorát  (Foto: ČTK)
Kam prezident Václav Klaus přijede, tam dá najevo odpor vůči současné podobě Evropské unie, všímá si Mladá fronta Dnes. Naposledy tomu bylo v Bulharsku, kde řekl, že Brusel potřebuje sametovou revoluci. Evropa podle něj prý udělala rozhodující krok do temnoty, tedy k jakési federaci řízené nikoliv demokraticky, nýbrž byrokraticky. Tento postoj má však podle listu vadu v tom, že není ani originální ani věcný. I největší eurooptimisté znají všechny pasti byrokracie a upachtěně se je snaží odstranit. Přesto si návrat k pouhému volnému trhu přeje v Evropě jen jasná menšina nejen byznysmenů a politiků, ale i obyvatel, píše autor komentáře. Klausovo volání tak podle něj bohužel někdy připomíná boj s větrnými mlýny.


Česká republika vyváží stále méně zbraní, naopak v posledních letech se prudce zvyšuje jejich dovoz, píše deník Právo. Ze země, která na zbrojních výrobcích ještě před 15 lety vydělala částku, která odpovídala 440 milionům eur, tedy asi 13 miliardám korun, se tak stává čistý dovozce. V roce 2003 Česká republika vyvezla zbraně jen v hodnotě zhruba 83 milionu eur, zatímco dovoz činil více než 120 milionů. Pokles vývozu zbraní pokračuje od roku 1989. Za problémy českých vývozců zbraní stála po roce 1989 podle odborníků ztráta trhů bývalé Varšavské smlouvy a zákaz vývozu do zemí, které byly označeny za rizikové z hlediska bezpečnosti.


Zdeněk Škormach  (Foto: ČTK)
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škormach (ČSSD) znovu navrhuje, aby nemocenské dávky svým zaměstnancům platily v prvních 14 dnech nemoci podniky. Zároveň by se snížila platba firem na zdravotní pojištění zaměstnanců. Informují o tom Lidové noviny. Vláda tento Škormachův návrh již jednou schválila s tím, že ho musí projednat na tripartitě. Ta však návrh odmítla, přesto ho Škromach prosazuje. Ministerstvo financí požaduje, aby byl vliv obou změn na rozpočet přinejmenším neutrální, nebo do něj přinesl úspory. Proti návrhu protestují firmy. "Zásadně tuto úpravu odmítáme. Problém by měly hlavně malé podniky. Pokud by jim onemocnělo více lidí najednou, nebudou mít peníze na výplatu nemocenské pro všechny," míní šéf Sdružení podnikatelů ČR Bedřich Danda. Podle odborníků by změna mohla vést k tomu, že by podniky nepřijímaly kmenové zaměstnance, ale dávaly by práci lidem s živnostenským listem, kterým by nemocenskou platit nemusely.


Český rychlovlak Pendolino při vytvoření rychlostního rekordu 237 kilometrů v hodině překročil o sedm kilometrů rychlost udávanou výrobcem a povolenou Drážním úřadem. Českým drahám za to hrozí pokuta až deset milionů korun, píše Mladá fronta Dnes. Český železniční rekord vlak Pendolino překonal minulý týden na trati mezi Vranovicemi a Břeclaví. Do té doby platil 32 let starý rekord 219 kilometrů v hodině. Maximální rychlost Pendolina po nasazení do provozu s cestujícími na trasách mezi Prahou, Berlínem, Vídní či Bratislavou bude 160 kilometrů v hodině. S nasazením Pendolina na pravidelné linky České dráhy počítají nejdříve v jízdním řádu pro rok 2006.


Hospodářské noviny uvádějí, že se u nás v poslední době výrazně zhoršuje kvalita pracích prostředků. U některých z nich se už dokonce jejich prací účinnost blíží obyčejné vodě. Alespoň to podle listu vyplývá z šetření dvou na sobě nezávislých laboratoří. Ty ale kvůli obavám ze ztráty zakázek nechtějí říct, které konkrétní značky jsou horší. Žádná norma nebo předpis, které by přikazovaly dodržet nějaké minimální limity účinných látek v pracích prášcích, přitom neexistují. Někteří menší výrobci různou kvalitu pracích prostředků připouštějí. Podle výzkumných ústavů si firmy ve snaze dosahovat nižších cen pomáhají nejen tím, že dávají do prášků stále méně drahých účinných látek, ale také nahrazují standardní plnidla podstatně levnější kuchyňskou solí. Češi na praní šetří, neboť levných pracích prášků se prodává čím dál víc. V ČR tvoří neznačkové zboží 22 procent prodejů, zatímco v Maďarsku jen deset.


Nakupovat na internetu se stává pro Čechy samozřejmostí. Pokud ale jde o placení, jsou konzervativní. Jak zjistily Lidové noviny, přes 90 procent zákazníků tuzemských webových obchodů stále preferuje úhradu v hotovosti při převzetí zboží. Pokud už použijí platební kartu, je to hlavně v zahraničních e-shopech. Podle průzkumu kartových společností využívá kartu k placení v internetovém obchodě maximálně sedm lidí ze sta, dodávají Lidové noviny.


Česká republika zatím nevrátí asi 200 historických židlí z rakouských zámků, které byly za druhé světové války uschovány na Moravě a po válce zkonfiskovány. Ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda chtěl návrh na vrácení židlí předložit na jednání vlády, ale nakonec si to rozmyslel. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. "Bylo jasné, že pro to není velká vůle, tak jsem to stáhl. Židle zůstanou na Moravě. Nemá smysl dělat konflikt kvůli dvěma stům židlí. Už to do vlády znovu předkládat nebudu," uvedl Svoboda. Židle tak zůstanou na jihomoravských zámcích Uherčice, Bítov a Vranov. Na Moravu se židle z vídeňských císařských zámků Schönbrunn a Hofburg dostaly na konci války, když Vídni hrozilo bombardování. Převezeny byly na zámek Uherčice. Jeho majitel Ottaviano Collalto di San Salvatore byl však po válce označen za Němce a jeho majetek včetně židlí byl zkonfiskován, připomíná list. Rakušané se o svůj majetek po válce hlásili a v roce 1955 byla podepsána smlouva o majetkovém vypořádání, která se vztahuje i na židle. Někdejší Československo je však nechtělo vydat. Když se po pádu komunismu rozběhla nová jednání a v roce 1994 dodali Rakušané soupis majetku, ukázalo se, že téměř třetina židlí jednoduše chybí a z některých zbyla jen torza. Ministr kultury Pavel Dostál se ale případnému vrácení židlí nebrání. "Co bylo ukradeno, má být vráceno," řekl Dostál listu.


Blíží se období chřipek a z lékáren doslova zmizel velmi používaný acylpyrin a spolu s ním i další levné léky, píše deník Právo. Léky vypadávají z trhu jeden za druhým, řekl listu Jiří Horáček, lékárník a mluvčí České lékařské komory. Příčinou nedostatku je spojení farmaceutických firem Léčiva a Slovakofarma do společného podniku Zentiva. Jak uvedla mluvčí Věra Kudynová, podnik musel na základě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže předat výrobu některých léků jiným domácím výrobcům. Že noví výrobci zatím nevyrábějí, za to už podle Kudynové nenese Zentiva odpovědnost. Jak uvedli noví výrobci, chybějící léky by se měly v prodeji objevit v první polovině prosince.


Na 1,5 kilometru dlouhém úseku šumavské turistické trasy u Plešného jezera hrozí pády suchých a trouchnivějících stromů. Proto je nyní vůbec poprvé takto nebezpečný úsek na Šumavě pro veřejnost uzavřený; zákaz zatím platí do poloviny prosince, ale zřejmě bude prodloužen o další tři měsíce píše Mladá fronta Dnes. Týdně přitom na Plešné jezero přijde minimálně 1200 návštěvníků, z nichž zhruba třetina se pak vydá k Stifterovu obelisku. Lidé zákaz vstupu porušují a riskují tím své zdraví či životy, ačkoliv na naučné stezce na Boubíně už na začátku srpna spadl 300 let starý strom a zabil turistku z Ústí nad Orlicí.


Zhruba dva měsíce poté, co restaurátoři jezdecké sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze objevili v útrobách koně Arda smetáček a pilku, natočila kamera uvnitř jedné z nejznámějších dominant metropole další nález. Jak píše deník Právo, jde o balíček. V tuto chvíli probíhá expertiza záznamu, která by měla odhalit, co ukrývá. Jedná se ale s největší pravděpodobností o tisk a mince platné v roce 1966, kdy na soše proběhla poslední rekonstrukce, popsal Právu nález akademický sochař Andrej Šumbera, který na rekonstrukci a čištění sochy dohlíží. V současné době jsou práce přerušeny a restaurátoři se k nim vrátí opět na jaře.


Hokejový brankář Dominik Hašek by se překvapivě mohl objevit v české extralize, například v dresu Sparty. Hrdina olympijského turnaje v Naganu podle deníku Sport přemýšlí o návratu do domácí soutěže kvůli výluce v NHL, která vážně ohrožuje celý letošní ročník zámořské ligy. Devětatřicetiletý gólman zatím marně čeká na premiéru v dresu Ottawy, kam v létě odešel z Detroitu. Pražskému klubu by Hašek pomohl vyřešit potíže s obsazením brankářského postu, které přineslo zranění Petra Břízy. Jeden z nejlepších brankářů historie, který získal v NHL řadu individuálních ocenění, odchytal za uplynulých dva a půl roku vinou zdravotních problémů jen čtrnáct soutěžních zápasů. Po odchodu Jaromíra Jágra do ruského Omsku by ho tak mohl nahradit v pozici největší hvězdy extraligy.