Přehled tisku
Své dluhy nezvládá či nechce splácet přes čtvrt milionu lidí, píše Mladá fronta Dnes. Češi za sebou táhnou stále větší půjčky, za které kupují či opravují byty, nakupují televizory, nábytek i jídlo. S tím, jak rostou dluhy, přibývá i předlužených rodin. "Počet žalob na drobné dlužníky extrémně narůstá. Loni už bylo takových žalob kolem dvou tisíc. To je více než třetina všech civilních sporů, které jsme řešili," reagoval pro list místopředseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Jaromír Jirsa.
Komentátor Hospodářských novin se věnuje návštěvě rakouského kancléře Wolfganga Schüssela v České republice. Podle něj "mají obě země na čase, aby si ve svých vzájemných vztazích udělaly pořádek". Mimo jiné i proto, že Česko ani Rakousko dosud zřetelně nedefinovalo svou pozici, zájmy a spojence uvnitř EU. Vzhledem k délce společné minulosti česko-rakouské rozhovory nikdy nezačnou u zcela čistého stolu. Evropská perspektiva by ale měla obě země vést k partnerství. Uvnitř unie se ani jedna z nich bez spojence neobejde, domnívají se Hospodářské noviny. Schüssel pak v rozhovoru pro deník uvedl, že podporuje myšlenku dát Evropě vlastní ústavu. Podle něj sice takové rozhodnutí, které se rodí na evropské úrovni, omezuje suverenitu, ale zároveň přináší i možnost spolurozhodovat. Domnívá se také, že Česko by mělo být opatrnější při prosazování vyšších unijních výdajů. Do deseti let by se totiž podle názoru rakouského kancléře mohlo stát "čistým přispěvatelem do rozpočtu EU".
Své dluhy nezvládá či nechce splácet přes čtvrt milionu lidí, píše Mladá fronta Dnes. Češi za sebou táhnou stále větší půjčky, za které kupují či opravují byty, nakupují televizory, nábytek i jídlo. S tím, jak rostou dluhy, přibývá i předlužených rodin. "Počet žalob na drobné dlužníky extrémně narůstá. Loni už bylo takových žalob kolem dvou tisíc. To je více než třetina všech civilních sporů, které jsme řešili," reagoval pro list místopředseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Jaromír Jirsa. Podle něj se dá zatím situace zvládnout, ale časem to může přerůst v neřešitelný problém. Podle nových údajů centrálního registru, kde si banky vyměňují informace o dlužnících, má nyní nějakou půjčku 3,19 milionu Čechů, tedy skoro každý třetí včetně starců a nemluvňat. Národní banka uvádí, že mezi domácnostmi dlužníci přibývají nejrychleji a že rodiny co do objemu vypůjčených peněz pozvolna dohánějí podnikovou klientelu. Z čísel národní banky lze odhadnout, že potíže se splácením loni mělo nejméně 100.000 lidí. Další nesplácené dluhy evidují splátkové společnosti.
Ve svém příspěvku v deníku Právo se ministryně školství Petra Buzková znovu vyslovuje proti zavedení školného na vysokých školách. "Mohu s jistotou říci, že školné by zvýšilo sociální selektivitu vysokoškolského studia," uvedla Buzková. Ministryně také polemizuje s komentátorem Práva, který dříve uvedl, že školné na vysokých školách je pro ČSSD "někdejší tabu". Buzková oponuje tím, že tento problém představuje "aktuální a racionálně zdůvodněné odmítnutí zbytečné sociální přehrady".
Sestra Petra Ginze, který jako šestnáctiletý zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi, připravila k vydání chlapcovy deníky. Ginz se stal celosvětově známým po tragické havárii raketoplánu Columbia v roce 2003. Izraelský astronaut si na palubu vzal jednu z jeho kreseb. Ginzovy deníky vydá pražské nakladatelství Trigon v únoru, píšou Lidové noviny. Ginzovy deníkové zápisky byly až donedávna neznámé. V roce 2003 je objevil majitel jednoho z pražských domů na půdě. "Nebyl to jen deník, ale i šest sešitů povídek, nedopsaný román a linoryty," řekla k nálezu Ginzova sestra Chava Pressburgerová, která od roku 1948 žije v Izraeli. Pressburgerová by ráda deník psaný v češtině později vydala také anglicky a hebrejsky. "Na denících oceňuji především jejich absolutní autenticitu a pravdivost. Člověk vidí, jak se situace a společnost vyvíjela," řekl listu Leo Pavlát z pražského Židovského muzea. Podle něj se Ginzovy deníky v něčem podobají slavným zápiskům židovské dívky Anny Frankové.
