Co se stane s penězi neregistrovaných kandidátů na prezidenta, ptá se Právo. Připomíná, že kandidáti mají ze zákona vybrané, ale při kampani nevyužité peníze věnovat po volbách na charitu.
Ilustrační foto: Český rozhlas
Co se stane s penězi neregistrovaných kandidátů na prezidenta, ptá se Právo. Připomíná, že kandidáti mají ze zákona vybrané, ale při kampani nevyužité peníze věnovat po volbách na charitu. Pro koho z nich to však platí? Jen pro ty, kteří splnili podmínky pro registraci do prezidentských voleb, nebo pro všechny, kteří podali přihlášku? Zákon to výslovně neuvádí. Otázka to není teoretická, týká se například kandidátů, kteří nebyli zaregistrováni. Například Vladimír Dlouhý má na účtu 846 tisíc korun. Pokud mu nejvyšší správní soud registraci odepře, může si je buď nechat, nebo vrátit sponzorům nebo dát na charitu. Totéž se týká Tomia Okamury i Jana Bobošíkové, kteří mají na svých volebních účtech řádově jen tisíce korun. Podle šéfa poslanců ČSSD Jeronýma Tejce by tito zájemci o Hrad peníze měli vrátit dárcům. Podle Tejce je celý zákon po první přímé volbě zralý na revizi, ať už kvůli zpřesnění v tomto případě, nebo například kvůli problémům s registrací.
Karel Vaš, foto: Post Bellum
Nepotrestán. Tak zní titulek Mladé fronty Dnes, která informuje o smrti prokurátora Karla Vaše. Zemřel v 96 letech. Ač má na svědomí desítky životů, nikdy nebyl potrestán. S tím se odbojáři nemohou smířit. Například Ivan Kieslinger nevidí po krutém mučení při výsleších na jedno oko a má zničené zdraví. Ještě minulý týden se mohl v tramvaji potkat se svým soudcem Karlem Vašem, který o víkendu zemřel v pražském luxusním penzionu pro seniory. Po Listopadu nikdy nebyl za mřížemi a až do smrti pobíral nadstandardně vysoký důchod. Soudil první proces s československými letci RAF. Byl režisérem justiční vraždy Heliodora Píky. Na svědomí má desítky životů, a to včetně prozápadně orientovaných vojáků, které nechal za války jako šéf rozvědky zlikvidovat na východní frontě. Spravedlnost Vašovi zahrozila pouze jedinkrát - v roce 2001, když jej poslal soudce Luboš Vlasák na sedm let do vězení kvůli zmanipulovanému procesu s generálem Píkou. Odvolací soud však prohlásil generálovu vraždu za promlčenou. Deziluze z toho, že Vaš nebyl nikdy potrestán je podle historika Eduarda Stehlíka obrovská. Hlavně mezi mladými lidmi. Ptají se na to na přednáškách a já nemohu dát uspokojivou odpověď, uvedl Stehlík. Kdo by čekal, že Vaš svých zločinů litoval, hluboce by se mýlil. Ve filmovém dokumentu si postěžoval na to, že se mu nedostalo po roce 1989 dostatečného ocenění, dodává Mladá fronta Dnes.
Foto: Jakub Krechowicz / Stock.XCHNG
Češi letos skoupí čtyři tuny zlata. Říká se tomu bezpečný přístav v těžkých časech, píšou Lidové noviny. Když bývalo v minulosti zle, lidé obyčejně nakupovali do zásoby zlato. Obrovský zájem o žlutý kov lze vystopovat v současné době i v Česku. A to prakticky u všech příjmových skupin. Jenom letos koupí Češi podle odhadu expertů určitě tři, ale pravděpodobně až čtyři tuny zlata. Jinými slovy: utratí za něj tři až čtyři miliardy korun, což odpovídá investiční hodnotě drahého kovu. Gram zlata nyní vyjde na více než tisíc korun. Podobné množství se prodalo již loni, kdy 'zlatá horečka' v Česku vypukla. Podle prodejců oslovených Lidovými novinami se o nákup zlata zajímají i lidé s nižšími příjmy. Obchodníci vycítili příležitost a snaží se investování do drahých kovů zpřístupnit i drobným střadatelům. Slibují zpětný odkup, pokud se lidé rozhodnou zlato prodat.
Foto: Griszka Niewiadomski / Stock.XCHNG
Stipendia a stáže v cizině mají zvýšit přitažlivost učebních oborů, píší Hospodářské noviny. Například firma CZ Loko má své dílny na výrobu lokomotiv rozesety po celém Česku. Všude ale naráží na stejný problém: v každém kraji jí chybí desítky techniků, kteří by za pásem vystřídaly dosluhující ročníky. Marně shání mladé elektromechaniky, svářeče nebo šikovné zámečníky. Problém s nedostatkem mladých lidí, kterým by se chtělo místo do manažerského křesla do montérek nebo kuchařských čepic, řeší Česko posledních deset let, zatím stále bez výsledku. Vláda teď přichází s uceleným plánem, jak zájem o řemeslné obory zvýšit. Uvádí to materiál, který Hospodářské noviny získaly. Už nyní je jasné, že jednou z cest je získat pro řemesla už malé děti ve školkách. Zatím nejdál došla v tomto směru brněnská školka Plamínek, která bez ohledu na vládní plány, s technickým vzděláváním předškoláků už začala. Děti se tu učí stavitelství. Děti tu vědí, co je vepřovice, jak stavět mosty a chápou základní fyzikální zákony. A v první třídě se vrhají na stavbu domů. Dalším z vládních návrhů jsou stipendia, větší spolupráce s firmami nebo stáže učitelů odborných předmětů ve firmách.
Foto: Miloš Turek / Archiv ČRo 7
Šumavští divočáci v sobě stále mají cesium z havárie v Černobylu, uvádí titulek deníku Právo. Ještě po více než čtvrt století od havárie jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu škodí na Šumavě radioaktivita. Vyplývá to z posledních údajů Státní veterinární správy, které se týkaly prasat zastřelených na území Prášil a Srní. Cesium bylo součástí radioaktivního mraku, který se po výbuchu uvolnil a postupoval Evropou, řekl Právu mluvčí Správy Národního parku Šumava Pavel Pechoušek. Během letoška lesníci na Prášilsku a Srnsku zastřelili 44 divočáků a u 33 z nich vyšetření ukázalo nadlimitní hodnoty radioaktivního Cesia. Taková zvířata musí správa zlikvidovat. Jiná část Šumavy se naštěstí s takovým problémem nepotýká.
Foto: Vangelis Thomaidis, freeimages
Lékaře ve při s pojišťovnou hájí pacient, popisují jednu z kauz Lidové noviny. Diabetolog Pavel Čejka se vrhl do soudního sporu s pojišťovnou. Překročil totiž podle ní limit na předepsané léky pro pacienty a pojišťovna po něm chce část peněz vrátit. Navíc podle ní předepisuje léky, které jsou nadprůměrně drahé. Lékař ale svůj postup obhajuje tím, že má hlavně staré pacienty, jejichž zdravotní stav vyžaduje komplikovanou a nákladnou péči. Navíc argumentuje tím, že by se levnější léčba mohla později projevit komplikacemi. Případ se začal projednávat u soudu. Pozoruhodné je, že lékaře nezastupuje advokát, ale jeden z pacientů Alexandr Černý. Lékař podotýká, že zval zástupce pojišťovny, ať přijedou do ordinace, že je jim to na příkladech jednotlivých pacientů ukáže. Nepřijel nikdo. Čejka není jediný, kdo se s takzvanými regulačními srážkami, jež mu vyměřila pojišťovna, setkal. Loni se u Ústavního soudu ocitl podobný spor lékařky a soud se postavil na její stranu.
Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Tradice výpomoci v rodině je sice v Česku silná, přesto má své meze. Jak píše Mladá fronta Dnes, jen polovina lidí by si nemohoucí rodiče nastěhovala domů. Nadpoloviční většina obyvatel souhlasí s tím, že by se prarodiče měli postarat o svá vnoučata, pokud to nemohou udělat jejich rodiče. Polovina lidí se dokonce přimlouvá za finanční výpomoc dospělým dětem, pokud by to bylo zapotřebí. Ukázalo to rozsáhlé šetření Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v němž odpovídalo deset tisíc respondentů. Například třiašedesátiletá paní Králová je v důchodu možná ještě vytíženější než dříve v zaměstnání. Stará se o svoji 88 letou maminku a zároveň vypomáhá s péčí o vnuka. Z lidí, kteří nemohoucím seniorům pomáhají, tvoří ženy dvě třetiny. Kvůli tlaku z obou stran se o nich mluví jako o sendvičové generaci. Typickou představitelkou je žena, které je okolo pětapadesáti let, jež se stará jak o dospělé potomky či vnoučata, tak o nemohoucí rodiče a přitom ještě chodí do práce. A dlužno dodat, že s odkládáním rodičovství se bude složitá situace těchto matek, babiček a dcer ještě prohlubovat.
Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Pražská zoo byla obdarována vášnivým chovatelem papoušků Stanislavem Rákosem, který na podzim zemřel. Jak píše Právo, zoo dal 10,5 miliónu a dva bytové domy. Díky ohromnému daru vyroste do dvou let nová expozice pro velké papoušky. Jak uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, Stanislav Rákos volal na sekretariát, že by chtěl zoo něco darovat, a že to spěchá. Vypravil se i s právníkem za ním. Dárce se ho zeptal, jestli zoo nechystá nějakou stavbu. Shodou okolností zahrada připravovala novou expozici pro vzácné ptactvo. Pan Rákos se zeptal, kolik to bude stát a na stavbu daroval 10,5 miliónu korun. Pak byl hospitalizovaný v nemocnici a už schůzky rušil. Jak uvedl ředitel zoo Miroslav Bobek, u nového pavilonu bude pamětní deska, která bude připomínat velkorysost pana Rákose. Pro Zoo Praha jsou dary nesmírně důležité už od začátku její existence. I samotné pozemky v Troji, na nichž zahrada stojí, byly dány darem od velkostatkáře Aloise Svobody.
Foto: Bernard Landgraf / Creative Commons 3.0 Unported
Sníh má pomoci najít beskydské vlky, uvádí Lidové noviny. Tady na příval sněhu nenadávají, ačkoli na jeho zdolání budou potřebovat i sněžnice. Do Beskyd vyrážejí dobrovolníci hledat stopy vlků a dalších šelem. Sněžnice si chystá i Miroslav Kutal. Je tradičním členem jedné z vlčích hlídek, které už 13 let vždy v zimě pročesávají nejrozlehlejší chráněnou krajinnou oblast v ČR a hledají tam důkazy o pobytu velkých šelem, i případné nástrahy na ně. Loni stopy po vlcích nenašli, jen trus. Letos je dobrovolných vlčích hlídek připraveno několik desítek. Jakmile přestane sněžit, jsou podmínky ideální. Pak lze hledat nejen samostatné otisky tlap, ale i další připomínky pohybu šelem, třeba zbytky potravy nebo srsti. Hlídky už letos doložily pohyb několika rysů po Beskydech i sousedních Javorníkách. Při troše štěstí by mohly najít i stopy medvědů - ti ale jsou přes zimu většinou zalezlí ve svých brlozích a venku se příliš neobjevují.
