Byl to největší protivládní protest od roku 1989, píše o sobotní demonstraci deník Právo. Přišli nejen odboráři, jichž bylo určitě nejvíc, ale i zdravotně postižení, důchodci a aktivisté z více než dvaceti občanských sdružení, profesních svazků a dalších organizací, ale i mnozí Pražané. Zloba v demonstraci byla, nenávist však ne. Zatím.
Foto: Barbora Kmentová
Byl to největší protivládní protest od roku 1989, píše o sobotní demonstraci deník Právo. Přišli nejen odboráři, jichž bylo určitě nejvíc, ale i zdravotně postižení, důchodci a aktivisté z více než dvaceti občanských sdružení, profesních svazků a dalších organizací, ale i mnozí Pražané. Zloba v demonstraci byla, nenávist však ne. Zatím. Vláda by rozhodně neměla foukat do ohníčku uprostřed hořlavin. Premiér Nečas a ministr Kalousek přiznali odborářům, že na demonstraci mají právo. A oba hned dodali, že jejich reformy budou pokračovat beze změny. Stejně tak mohli říct: Tak jste si zademonstrovali holoubkové, a čerta starého jste si pomohli. Samozřejmě, že žádná vláda nebude panáčkovat před prvním velkým protestem. Ta česká by však mohla alespoň zaznamenat, že odboráři nejsou proti reformám. Jsou však proti jejich zběsilé rychlosti a brutalitě. To by už důvod k zamyšlení a k regulaci mohl být. Vláda prakticky bez podpory a důvěry právě tvoří z přeběhlíků svoji další existenci. Bude-li pokračovat ve svém reformním běsu, bude pokračovat v demontáži státu, uvádí Právo.
Foto: Barbora Kmentová
Sobotní protivládní protest, který byl podle odborářského lídra Jaroslava Zavadila největší od roku 1989, vypovídá o tom, že vláda něco dělá dobře - opravdu koná a dotýká se skutečně citlivých míst, píšou Lidové noviny (LN). Ale fakt, že vláda něco dělá dobře, ještě neznamená, že to celé dělá dobře. "Předem se dalo spočítat, že úsporné reformy sníží skóre vlády. Ale věděl někdo předem, že právě do toho přijdou aféry s odposlechy a rozpadem Věcí veřejných?," konstatuje autor sloupku. Odboráři a ČSSD si teď připadají jako tým, jimž vítězství padá do klína. Ale sobotní protest vypovídá i o tom, že to není pravda. Řeči, proslovy i argumenty, které tam zazněly, evokují spíše pocity slabých, než ambice těch, kdo chtějí vést stát. Tady má vláda náskok, byť čelí dvojímu tlaku. Musí teď ale prokázat, že dotýkat se citlivých míst, a přitom se jich dotýkat citlivě, není protimluv.
Roman Smetana, foto: ČT24
Roman Smetana, odsouzený za kreslení po předvolebních plakátech, se rozhodl stát hlavní hvězdou sobotní demonstrace, píše Mladá fronta Dnes. Policie po něm několik týdnů pátrala, protože nenastoupil do vězení. V sobotu jim Smetana dobrovolně strčil přímo pod nos svou občanku během demonstrace na Václavském náměstí v Praze. Prý k tomu nastal vhodný den. "Celou dobu jsem čekal, že mě někdo udá. Bohužel jsem nenašel žádného ochotníka. A vy jste také sami od sebe nekonali. Je to hrozné," postěžoval si policistům. Po skončení demonstrace je totiž cíleně hledal. Dvojici překvapených policistů chvíli trvalo, než si v databázi zjistili, že jde opravdu o celostátně hledaného člověka. Pak se nechal klidně odvést na nedalekou služebnu. Tím, že Smetana spojil své zatčení s protivládní demonstrací, navázal na to, jak jeho kauzu vnímají a interpretují jeho příznivci. Čmárání po politických plakátech podle nich není ničením majetku, ale komunikací voliče s politiky.
Foto: ČTK
Kordony těžkooděnců v ulicích, policejní vrtulník nad hlavami, pískot a výkřiky nesoucí se celým městem. V Břeclavi to v neděli vřelo. Šel tu průvod za zbitého chlapce. Tři útočníci, z nich nejméně jeden byl Rom, ho před týdnem zranili tak, že přišel o ledvinu a má poškozená játra a slezinu. Po ulici šlo 2000 lidí a jak píší Lidové noviny, téměř žádnému nevadilo, že současně mělo kromě místních svůj průvod i uskupení Dělnická mládež blízké extrémistické Dělnické straně sociální spravedlnosti. Její předseda Tomáš Vandas sbíral v Břeclavi další podpisy na prezidentskou kandidaturu. Jenže měl smůlu, většina lidí spíš než na něj, soustředila svou pozornost na starostu Oldřicha Ryšavého. Ten na mítink Dělnické mládeže jít odmítl, po chvíli přesto vzal policejní megafon a snažil se lidem vysvětlit, že investice do strážníků musejí nahradit stát, který tam kvůli úsporám propustil 20 policistů. Jak píše deník Právo, nakonec kolem Vandase zbylo jen pár věrných a většina stála před radnicí. Radikálové se pak vydali na cestu pryč z náměstí. Obyvatelé Břeclavi jejich pochod ani nezaznamenali a dál doslova grilovali starostu za problémy v bezpečnostní situaci v soužití majority a romské komunity. Starosta si to nakonec schytal i za věci, které nejsou v silách samosprávy změnit.
Armáda je bez peněz. Potřebuje další, nebo jimi plýtvá? Na to se ptá Mladá fronta Dnes. Náčelník generálního štábu si stěžuje prezidentovi na likvidační škrty v rozpočtu armády. Ministr obrany mezitím varuje poslance, že za takové peníze nemůže vojsko fungovat. Podle kritiků je však problém v armádě - neumí si stanovit priority. Například letecká základna v Čáslavi má tak málo peněz, že si nemůže dovolit ani oplotit letiště. Pokud by přitom pod startující či přistávající stíhačku Gripen či bitevník L-159 vběhl z nedalekých polí divočák, škody by byly tak vysoké, že to zaplatí dvacet pilotů. Anebo jiný, příklad: škrty v rozpočtu armády nutí letce kupovat si kancelářské potřeby ze svého. Zároveň kvůli špatně vyplněnému cestovnímu příkazu jednoho z pilotů přijeli na celodenní kontrolu z pražského generálního štábu dva lidé, aby odhalili příčiny špatného čerpání peněz na služební cesty. Jejich cesta byla dražší než nesprávně vyplněný cesťák.
Foto: Ivan Prole / Stock.XCHNG
Stamiliardy korun na účtech stavebních spořitelen, které lze rychle vybrat, jsou podle České národní banky rizikem. Hospodářským novinám to řekl viceguvernér banky Vladimír Tomšík. Tuzemské ústavy jsou zdravé, centrální banka se však snaží přimět stavební spořitelny k rozložení rizik. Vláda minulý týden schválila, že stavební spoření budou moci od roku 2015 nabízet i banky, a to za odlišných podmínek než mají nynější stavební spořitelny. Systém státní podpory ani její výše by se podle návrhu ministerstva financí změnit neměly. Nyní činí maximální podpora státu 2000 Kč ročně. Tomšík upozornil, že jenom od roku 2000 dosáhla celková podpora stavebního spoření 150 miliard korun. Celkově naspořená suma stavebního spoření je 433 miliard korun. Stačí ale, aby se změnila ekonomická situace, začaly růst úrokové sazby, a když si klienti najdou atraktivnější podmínky zhodnocení, mohou do tří měsíců dvě třetiny všech prostředků převést. V tu chvíli bude stavebním spořitelnám, nikoli celému bankovnímu sektoru, hrozit vážné riziko.
Jen pár měsíců poté, co skončila možnost žádat o odškodnění za vyhazov ze školy během komunismu, se začíná opět řešit nespravedlnost, tentokrát tři roky stará. Jak píší Lidové noviny, v roce 2009 se vláda Mirka Topolánka shodla na tom, že je nutné odškodnit studenty, kterým bývalý režim nedovolil z politických důvodů dostudovat. Každý měl dostat 100 tisíc korun. Původní návrh ministerstva školství, kterému tehdy šéfoval Ondřej Liška, odškodnit všechny studenty až do roku 1989, se změnil během jednání kabinetu. Nárok žádat odškodné dostali pouze ti, kteří byli vyhozeni mezi lety 1948 až 1956. Přitom z politických důvodů se vyhazovalo až do roku 1989. Studenty, kteří se do stanoveného období nevešli, to rozzlobilo a nesmířili se s tím dodnes. Například právník Lubomír Müller si myslí, že rok 1956 je naprosto mimo rámec zákona, na jehož podkladě bylo vládní nařízení přijato. Zákon, z něhož vychází, vymezuje rozhodné období až do roku 1989 a vládní nařízení neopravňuje to měnit. Po únoru 1949 bylo ze škol vyloučeno na 9 tisíc studentů, tedy 19 procent všech. Později k tak masivní čistce nedošlo, byť průběžně byli lidé ze škol vylučování až do roku 1989. O nesprávnosti označit jako předěl rok 1956 je přesvědčen i ombudsman Pavel Varvařovský. Proto se loni obrátil na ministerstvo školství, aby odškodnění bylo rozšířeno. Při vyjednávání ale exministr Josef Dobeš narazil na ministerstvo financí. Odškodnění měl v plánu vyplácet z peněz ušetřených v rámci provozu ministerstva. Na to ale potřeboval souhlas strážce státní kasy a ten ho nedal. Ombudsman se teď chystá jednat s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Zatím má nárok na odškodnění kolem tisícovky žadatelů, což vyšlo státní kasu na 98 milionů.
Policie vyšetřuje směnu lukrativních státních pozemků v oblíbeném lyžařském areálu Bedřichov v Jizerských horách za běžná pole na Liberecku a Třebíčsku. Detektivové zjišťují, jestli úředníci Pozemkového fondu ČR nespáchali trestný čin. Parcely totiž získala společnost Bio Shop, která fakticky vznikla teprve loni v létě. Na výměně může vydělat až 90 milionů korun. Uvedly to Hospodářské noviny (HN). Společnost Bio Shop loni v létě skoupila za 400.000 korun pole na Liberecku a Třebíčsku. Vzápětí nabídla Pozemkovému fondu půdu za louky v Bedřichově a navíc milionový doplatek. Šéf fondu Radim Zika s tím souhlasil a směnu podepsal. Firma tak za 1,4 milionu korun získala devět hektarů parcel v turistické vesničce, kde se cena pozemků pohybuje od 800 do 2500 Kč za metr čtvereční, píšou Hospodářské noviny. Jaroslav Třešňák z firmy Bio Shop tvrdí, že chce v Bedřichově pást krávy. Jako pastviny ale pozemky nejsou vhodné. Některé z 25 pozemků jsou stavební nebo se s nimi počítá v novém územním plánu. Pokud by se na stavební změnily všechny, může firma Bio Shop vydělat až 90 milionů korun.
