Na neupřesněném místě v České republice má skončit 111 kontejnerů toxických látek, kterých se Ukrajina marně snažila zbavit 20 let. Kolona s 330 kubíky nebezpečného odpadu s karcinogenním berylliem má vyjet z bývalého závodu Zapad v Kyjevě v nejbližších dnech, píše deník Právo.
Ilustrační foto
Na neupřesněném místě v České republice má skončit 111 kontejnerů toxických látek, kterých se Ukrajina marně snažila zbavit 20 let. Kolona s 330 kubíky nebezpečného odpadu s karcinogenním berylliem má vyjet z bývalého závodu Zapad v Kyjevě v nejbližších dnech, píše deník Právo. Konvoj bude mít podle kyjevských médií speciální doprovod a ochranu. Převoz měl začít mezi 10. a 12. zářím, ale odjezd byl z neznámých důvodů odložen. Kyjevská radnice najala na likvidaci odpadu izraelskou firmu. Cílová stanice nynějšího transportu stále není jasná. V červnu list Segodňa napsal, že beryllium bude odvezeno na Slovensko, v pondělí ale šéf odboru pro mimořádné situace na kyjevské radnici Vitalij Pšenyčnyj novinářům řekl, že náklad pojede do Česka. "Schválili jsme program, podle kterého musí být všechen tento odpad vyvezen za hranice Ukrajiny do Česka. Bylo na to uvolněno 14 milionů hřiven. Už máme s Čechy dohodu," prohlásil. Ministerstvo životního prostředí ale o ničem neví. A nikdy tedy nevydalo žádný souhlas k dovozu odpadu s obsahem beryllia, uvedla jeho mluvčí Michaela Jendeková. Podle listu by informaci o odpadu mohla poskytnout firma izraelská firma SIGroup Consort, kterou si Kyjev najal, na internetu o ní ale není ani zmínka.
Petr Nečas
Zatímco premiér Petr Nečas řeší jeden koaliční svár za druhým a v mezičase řídí vládu, ve své domovské ODS ztrácí coby předseda sympatie. A co je důležitější - ztrácí spojence, píše ve své analýze Mladá fronta Dnes. Stačí se podívat, jak vypadají jednání grémia, tedy nejvyššího stranického orgánu. Za premiérem stojí předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová a ministr obrany Alexandr Vondra. Ale jejich reálný vliv ve straně je minimální. S místopředsedou Pavlem Blažkem Nečas mluví jen když musí, nemá jeho důvěru. V podobné situaci se ocitl i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Jejich vztahy ochladly kvůli tomu, že ministr premiérovi včas neoznámil, že se chystá odvolat vrchního státního zástupce v Praze. Kdo tedy zbývá? V nejužším vedení je exministr životního prostředí Drobil. Na ministerstvu skončil po skandálu s tajnou nahrávkou, ale ve straně má velký vliv. Ve 'svém týmu' má Nečas ještě bývalého ministra vnitra, mocného muže Ivana Langera. Už tradiční vnitrostranická opozice v ODS, regionální bossové, zatím nechávají Nečase žít. Mezi sebou však premiéra kritizují.
Karolína Peake
Jako kdyby platilo pravidlo, že čím déle se o situaci v severních Čechách diskutuje, tím bizarnější návrhy padají, uvádí poznámka Lidových novin. Vicepremiérka Karolína Peake zajela v pátek na sever a z diskuse se starosty si odvezla poznatek, že k uklidnění situace by přispělo uzákonit limity na těžbu uhlí. Podle listu tu roubuje část programu Věcí veřejných na denní události bez ohledu na jejich příčinu. Otázka limitů sice aktuální je, s podstatou napětí mezi většinovým obyvatelstvem a Romy ale nijak nesouvisí. Na Šluknovsku žádné uhlí není, a i kdyby napětí vyvolávala přistěhovalecká vlna z obcí, pod nimiž uhlí je, kýžená souvislost tu pořád chybí. Při drancování v Londýně na názor, že to je protest proti nové konzervativní vládě, kdosi poznamenal: ti lidé patrně ani nevěděli, že loni nějací konzervativci vyhráli nějaké volby. Lze odhadnout, že s obecným rozhledem drobných zlodějů v severních Čechách to bude podobné. Předseda strany Věcí veřejných Radek John navrhuje pro policii nulovou toleranci. Nebylo by to vodítko i pro šéfku legislativní rady vlády Peake? Mohla by začít třeba normou, která krádeže do 5000 korun kvalifikuje jako dále nevyšetřovaný přestupek, uvádí poznámka Lidových novin.
Petr Lessy
Policejní prezident Petr Lessy čelí trestnímu oznámení, To na něj podali ředitel zlínské krajské policejní správy Bedřich Koutný a jeho náměstek Jaroslav Vaněk. Reagovali tak na Lessyho prohlášení, že náměstka Vaňka dlouhodobě kryl před trestními oznámeními Rudolf Setvák, jeden z obviněných v kauze brněnského policejního gangu, který údajně vydíral podnikatele. Informuje o tom deník Právo. Podle deníku zlínští šéfové v reakci na ostrá Lessyho slova už minulý týden naznačovali, že se proti jeho nařčení budou bránit. Oba už byli vyslechnuti a pracovníci inspekce nyní šetří, zda se Lessy svými výroky na jejich adresu mohl dopustit trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby či pomluvy. Lessy v Právu minulý týden uvedl, že vyzval Vaňka při osobním setkání k rezignaci a že se zasadí o jeho odvolání z funkce. V této souvislosti podotkl, že svého náměstka "velmi kryje" zlínský krajský ředitel Koutný. Vaněk i Koutný všechna Lessyho tvrzení rázně odmítli s tím, že na ně cíleně útočí už několik měsíců. Lessyho za jeho prohlášení tvrdě kritizoval ministr vnitra Jan Kubice, podle kterého je takové chování neslučitelné s funkcí policejního prezidenta.
V České republice představují daně 45,9 procenta příjmů státu, což je nejméně ze zemí Evropské unie či Evropského sdružení volného obchodu. Prakticky ve všech zemích vyspělé Evropy činí daně více než polovinu příjmů státu, jenom v ČR, na Slovensku a Litvě je to méně. Podle deníku E15 to vyplývá z analýzy dopadu ekonomické krize na vládní příjmy a výdaje za minulý rok, kterou zveřejnili evropští statistici. Podle listu to ovšem neznamená, že by Česká republika spotřebovávala na svůj provoz výrazně méně než jiné státy. Pokud se připočte naopak vysoké sociální pojištění, je ČR v součtu těchto dvou položek příjmů nad státy, jako je Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Portugalsko či Finsko. Jak deník připomíná, na unikátnost českých daňových příjmů, jež jsou v mezinárodním srovnání považovány za extrémní, upozorňovala už zpráva České bankovní asociace z roku 2009: "Jde o vysoký podíl daně z příjmu právnických osob na celkových daňových příjmech, okrajovou úlohu majetkových daní a rekordně vysoký podíl sociálního pojištění." Stát ale chystá zásadní změny.
Osm žen se střídá u jednoho malého dítěte v kojeneckém ústavu, který navštívila reportérka Mladé fronty Dnes. Není to vina jednoho zařízení, ale obecně tohoto typu výchovy. Ten má v Česku do dvou let skončit, o dítě bude pečovat stálý pěstoun. Například desetidenní hoch, který má na postýlce cedulku Horváth, tu leží už pět dní. Některé sestry viděl jen dvakrát a bude si muset postupně zvykat na všech osm. Ani k jedné z žen si chlapec nevytvoří citové pouto, které by mohl zopakovat v dospělosti, pokud si najde partnerku a bude mít vlastní děti. Zdejší kojenecké ústavy jsou v Evropě ojedinělé, zavřeli je už i v Rumuni. Do konce roku 2013 mají i čeští kojenci putovat do náhradních rodin. Zájemce o práci pěstouna bude ministerstvo lákat v kampani a také dobrými platy. Bude třeba 300 až 500 nových pěstounských rodin. Zatím jich je asi 8400. Ředitelka libereckého ústavu Sluníčko Anna Vereščáková však varovala, že změna je moc rychlá a ministerstvo do dvou let tolik pěstounů nesežene. A dokládá to na číslech. Loni se jí o děti přihlásili dva pěstouni, letos žádný.
Jiří Pospíšil
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) nabídne vládě tři způsoby, jak regulovat anonymní listinné akcie na majitele. Podle Hospodářských novin (HN) chce tak odkrýt majetkové poměry ve firmách ucházejících se o veřejné zakázky. V současné době nelze ověřit, zda jejich majiteli nejsou politici či úředníci, kteří rozhodují o zakázkách, jež tyto podniky pak vyhrávají. Ve hře je úplný zákaz akcií na majitele, vyřazení neprůhledných firem z tendrů či registrace akcií. Plán, aby firmy musely zveřejňovat v obchodním rejstříku všechny své majitele, pokud chtějí dělat byznys se státem, se zamlouvá i TOP 09. "Bylo by ale potřeba, aby takové firmy zároveň předem řekly, kdo budou u veřejných zakázek jejich subdodavatelé. Mohlo by se totiž jinak stát, že čistá firma by peníze z tendru poslala dál těm neprůhledným," uvedl předseda ústavně-právního výboru Stanislav Polčák (TOP 09). Jak TOP 09, tak občanští demokraté ale podle HN přiznávají, že nakonec asi projde třetí řešení - zaknihování listinných akcií. Tedy, že by i nadále existovaly společnosti, jež by neměly zcela veřejnou strukturu, ale ve Středisku cenných papírů by byli zaregistrováni všichni jejich vlastníci. K tomuto seznamu by pak měla přístup mimo jiné policie.
Ministerstvo zdravotnictví plánuje, že vyškrtne dětský křik z projevů, které musí dodržovat zákonem stanovené hygienické limity hluku. Návrh zákona má být hotový do poloviny příštího roku. Zpřesnit by měl i práva a povinnosti obcí při povolování kulturních akcí nebo podmínky, za nichž mohou fungovat zahrádky restaurací. Informují o tom Lidové noviny (LN). "Dětský křik je přirozená lidská vlastnost. Považuji za nemravnost, aby se kvůli tomu stavěly nějaké stěny. Jsem pro, aby se to ze zákona vyjmulo,"řekl deníku zdravotnický expert Věcí veřejných Jiří Štětina. Podporu by zákon našel i u předsedy sněmovního zdravotnického výboru Borise Šťastného (ODS). Nový zákon by měl lépe rozlišovat mezi nadměrným hlukem způsobeným například továrnou, železničním koridorem nebo právě dětským křikem. Někteří odborníci však záměr nepodporují. Stížností na dětský křik zatím hygienici zaznamenávají minimum, populace ale stárne a dá se očekávat přibývání sporů. V Evropě vyjmulo dětský křik z legislativy například Německo, v Rakousku se o tom momentálně diskutuje.
