Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Norská protiteroristická jednotka Delta zasáhla proti vraždícímu fanatikovi pozdě. Nesehnala při zásahu vrtulník a musela jet auty. Česká policie by zřejmě nebyla rychlejší. Vrtulník, který je schopen rychle přepravit komando, ministerstvo vnitra vyřadilo z výzbroje, píše Mladá fronta Dnes.

Norská police na ostrově Utöya, foto: ČTK
Norská protiteroristická jednotka Delta zasáhla proti vraždícímu fanatikovi pozdě. Nesehnala při zásahu vrtulník a musela jet auty. Česká policie by zřejmě nebyla rychlejší. Vrtulník, který je schopen rychle přepravit komando, ministerstvo vnitra vyřadilo z výzbroje, píše Mladá fronta Dnes. Jak uvedl šéf Útvaru rychlého nasazení Libor Lochman, pokud by se něco takového stalo v Krkonoších, URNA je tam také za dvě hodiny. Velkokapacitní vrtulníky byly vyřazeny v roce 1998. Disponuje jimu sice armáda, ale jejich vyžádání k okamžitému nasazení proti teroristům je podle Lochmana poměrně složité. Jak ujišťuje náčelník generálního štábu Vlastimil Picek, vrtulníky je možné vyslat kdykoliv a kamkoliv. Tak tomu bylo i při loňských povodních. Odvolává se přitom na smlouvu s policejním prezidiem, která prý okamžitý vzlet helikoptér umožňuje. Pokud je to pravda, uvádí Mladá fronta dnes, pak je zvláštní, že to šéfové policejních složek nevědí. O tom, že je co zlepšovat svědčí i pondělní postesknutí šéfa URNY Lochmana, že jim docházejí náboje. Včera mu je policejní prezidium obratem dodalo, uvádí Mladá fronta Dnes.


Čeští penzisté jsou ve formě do 73 let, píší Hospodářské noviny. Penzisté, kteří v Česku oslavili ve zdraví 65. narozeniny, mohou očekávat, že si klidné stáří budou užívat bez výraznějšího zdravotního omezení v průměru dalších osm let. Mužům by podle statistik mělo zdraví sloužit v průměru do 73 let a ženám ještě o čtyři měsíce déle. Vyplývá to z čísel Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi si však Česko nevede nejlépe. S počtem tzv. zdravých let se ocitá až v druhé polovině z dvaceti šesti států. Evropským statistikám vévodí Norové - dobré zdraví mají do 79 let. Na opačném konci žebříčku je Slovensko. Tady mohou s dobrým zdravím po 65. narozeninách počítat jen tři roky. Jak se bude měnit zdravotní stav seniorů do budoucna, těžko říct. Odhady vývoje jsou přitom důležité pro reálný odhad toho, do kdy je možné starší lidi zaměstnávat a jak dlouho budou dostávat penze.


Výhodné zdaňování drobných podnikatelů končí, píší Lidové noviny. Téměř půl milionu drobných živnostníků a samostatně výdělečných osob by mělo zpozornět. Ministerstvo financí chystá plán, který většině z nich zvýší daně. Počítá totiž s výrazným snížením výdajových paušálů živnostníků. Podle informací Lidových novin až na 20 procent. Výjimku by měli pouze podnikatelé v zemědělské výrobě, řekl listu zdroj obeznámený s připravovanými změnami zákona o daních z příjmů. Takové snížení by drobným podnikatelům změnilo život. Nyní totiž nemusejí skladovat účty za jednotlivé výdaje související s jejich podnikáním a místo toho uplatňují tzv. výdajový paušál. V mnohých případech jim to výrazně snižuje daně. Stát má ve výběru daní miliardové manko. Víc vrátil, než vybral, uvádí Lidové noviny.


Podnikatel Radovan Krejčíř, který se před českou justicí skrývá v Jihoafrické republice, má zpátky svůj dům v Černošicích. Podle Lidových novin (LN) již splatil daň. Finanční úřad Praha-západ na vilu, která je oficiálně napsaná na jeho manželku, na začátku června uvalil zástavní právo. Důvodem byla skutečnost, že Krejčířova rodina nezaplatila daň z nemovitosti ve výši 4314 korun, splatnou do 31. května. Podle listu tak Krejčířovi nic nebrání v tom, aby se dál snažil o prodej domu, jehož cenu znalci odhadují na 400 milionů korun. Vila má například tajnou místnost, squashové kurty, bazén či luxusní mramorové schodiště nebo obří akvárium, kde svého času plaval i žralok. Krejčíř, který je v Česku stíhán za majetkové a násilné trestné činy, utekl z vily za podivných okolností před šesti lety. Útočiště našel nejdřív na Seychelách, pak v Jihoafrické republice, kde žije a podniká dodnes. V JAR je také spojován s kriminalitou, píšou Lidové noviny.


Za madridskou firmou Sport Financiera, které loterijní společnost Sazka zaplatila za poradenskou činnost téměř 178 milionů korun, stojí bývalý předseda Českomoravského fotbalového svazu František Chvalovský. Informují o tom Hospodářské noviny. Za nejasné poradenství přitom Sazka od roku 2004 vyplatila celkem 230 milionů korun. Peníze většinou končily ve firmách s neznámými vlastníky, například ve Španělsku, Británii, Maďarsku, ale i Česku. Podle deníku měla Sport Financiera pro Sazku zpracovávat analýzy zahraničních trhů. Jediným dnes známým výsledkem této spolupráce je ale neúspěšný pokus o převzetí Ukrajinské národní loterie (UNL), který skončil arbitráží, píše list. Sport Financiera dodnes pro Sazku neúspěšně vymáhá po majoritním vlastníkovi UNL přes 30 milionů korun smluvní pokuty. Tým konkurzního správce Sazky Josefa Cupky nyní platby odeslané v minulosti Chvalovského firmě, kterou podle rejstříku ovládají najatí právníci, prověřuje. Stanovisko Františka Chvalovského, který byl nedávno odsouzený za úvěrový podvod, se listu získat nepodařilo.


Exekutoři kvůli dluhům stále častěji získávají i byty a domy, píše deník Právo. Důvodem jsou nesplácené hypotéky a spotřebitelské úvěry. Právu to řekl Tomáš Vrána z Exekutorského úřadu Přerov, který patří k největším exekutorským úřadům v Česku. Jak dodal, za první pololetí tohoto roku dražili 570 nemovitostí, což je oproti roku 2010 desetiprocentní nárůst. Exekutoři obvykle nemovitosti draží ve veřejných aukcích a vyvolávací částky se pohybují kolem dvou třetin odhadní ceny.


Každý pátý kus pečiva v obchodě je rozmrazený. Uchovávají se až 270 dní, píše Mladá fronta Dnes. Obchodní řetězce si v poslední době oblíbily uchovávání pečiva v mrazáku a jeho následné rozpékání přímo v prodejnách. Mohou tak reagovat na aktuální poptávku a večer jim nezůstanou v regálech zbytky. Zákazníci to mnohdy netuší a nechají se nalákat na 'čerstvé' pečivo. Ministerstvo zemědělství proto připravilo vyhlášku, která zakazuje rozpékané pečivo vydávat za čerstvé. A výslovně stanoví povinnost takové výrobky označit údajem 'ze zmrazeného polotovaru'. Ministerstvo reaguje na iniciativu pekařů, podle kterých je kvalita i trvanlivost rozpékaných housek či kaiserek mnohem nižší než u pečiva vyrobeného klasickou cestou. Řetězce s tím nesouhlasí, podle nich je kvalita pečiva srovnatelná. Zmrazené polotovary se do Česka často dovážejí z Polska nebo z Francie. Podle odhadu pekařů se rozpéká dokonce až dvacet procent produkce.