Přehled tisku

0:00
/
0:00

Deníky komentují zprávu Bezpečnostní informační služby o ruských rozvědkách v Česku. Od nástupu Vladimira Putina, vysloužilého podplukovníka KGB, se podle komentátora Mladé fronty Dnes ruské tajné služby aktivizují na celém světě.

Deníky komentují zprávu Bezpečnostní informační služby o ruských rozvědkách v Česku. Od nástupu Vladimira Putina, vysloužilého podplukovníka KGB, se podle komentátora Mladé fronty Dnes ruské tajné služby aktivizují na celém světě. Nyní Bezpečnostní informační služba poprvé zdůraznila, že se ruští vyzvědači snaží ovlivnit veřejné mínění a vyvolat odpor proti vybudování americké radarové základně. "O této vlivné aktivitě Moskvy nikdo nepochybuje od okamžiku, kdy se o radaru začalo mluvit. Existuje důvodné podezření, že právě občanskou iniciativu Ne základnám podporují ruské tajné služby," konstatuje autor. Je prý docela dobře možné, že Rusko chce získat pomocí svých agentů vliv i v ČR a dalších postkomunistických státech.

Na první pohled závažné zjištění, že ruské zpravodajské služby u nás vyvíjejí zvýšenou aktivitu, neznamená podle Lidových novin vlastně vůbec nic. "Tajné služby jsou tajné, takže občanům nezbývá než důvěřovat jim právě a jen v té míře, v jaké důvěřuje lidem, kteří je úkolují a kontrolují," míní autor. To, že u nás velmoc s čekistou v čele, která v ČR vidí ztracenou sféru vlivu, má své agenty, si prý domyslíme i bez BIS.


Ministerstvo financí připravuje další daňové změny, které by mohly začít platit v roce 2010. Informuje o tom Mladá fronta Dnes s odvoláním na první návrhy nového daňového zákona. Ministerstvo financí chce podle deníku zrušit více než třetinu daňových úlev, výjimek a osvobození. Celkem jich prý v zákoně úředníci nalezli 118, z toho jich má být zrušeno 42. Například daňové zvýhodnění stravenek, režijních jízdenek pro zaměstnance dopravních podniků či úroků z vkladů ze stavebního spoření. Každá z těchto výjimek má však vlivné zastánce ve sněmovně, a proto je bude těžké zrušit. Výměnou za rušení úlev má ale podle listu přijít novinka. Zaměstnanci by si snižovali základ pro výpočet daně o takzvaný výdajový paušál. Jeho smyslem je, že by si každý zaměstnanec snížil příjmy o určité procento a tak platil nižší daň. Tuto úsporu by měl místo příspěvků na jídlo, oblečení či dopravu do práce. Škrtů by se měly dočkat veškeré oblasti, které nejsou prioritou. Jako nedotknutelné jsou naopak považovány bydlení, rodiny s dětmi, zodpovědnost za vlastní stáří, veřejná prospěšnost, výzkum a vzdělání.


Libor Budík  (na snímku vpravo se svou advokátkou),  foto: ČTK
Za popírání holocaustu padly v Česku poprvé nepodmíněné tresty, píše deník Právo. Soud poslal do vězení Erika Sedláčka a Libora Budíka, prvního na tři, druhého na dva roky. Oba muži stáli jako šéfredaktoři v čele neonacistického internetového časopisu a publikovali články podporující nacismus. Zároveň se nenávistně vyjadřovali na adresu Židů a zpochybňovali holocaust. Budík v jednom ze svých článků také zpochybňoval existenci plynových komor. U soudu tvrdil, že tyto poznatky opírá o vlastní zkušenost. Jak řekl, byl v některých koncentračních tábore, a žádné plynové komory tam nevidě. Současně tvrdil, že svých činů lituje a už smýšlí jinak. Sedláček využil svého práva nevypovídat.Podle dostupných informací zůstává podle Práva jako neonacista aktivní. Rozsudek zatím není pravomocný.


Hospodářské noviny přinášejí komentář viceguvernéra České národní banky Miroslava Singera k současnému zemětřesení na finančních trzích vyspělých zemí a pádům nejvýznamnějších finančních institucí. Této situace podle něj využívají různé domácí i nadnárodní ekonomické skupiny k prosazování svého prospěchu, který ovšem s řešením finanční krize nemá pranic společného. "Příkladem jsou některé návrhy směřující k centralizaci regulace evropských finančních trhů. Nebo volání po urychleném vstupu do eurozóny," vyjmenovává Singer. Bez ohledu na to, jaký bude dopad stávající krize, lze očekávat, že v nejbližších letech bude světová, evropská i domácí ekonomika zažívat potíže i otřesy, které budou podstatně převyšovat ty z předchozích let, shrnuje viceguvernér ČNB.


Miloš Zeman,  foto: ČTK
Minimálně od roku 2002 nás expremiér Miloš Zeman přesvědčuje, že se natrvalo odstěhoval na Vysočinu a žádný návrat do politiky neplánuje, píší Lidové noviny. Ve středu v Praze v okruhu svých přátel, kteří budou chtít Zemana dostat na Hrad, však už mluvil jinak. Jak řekl, vrací se do veřejného života. To však v případě politika znamená, že se vrací k politice. Ostatně i sám Zeman rád používá anglické rčení, které říká, že když něco vypadá jako kachna, chodí to jako kachna a kváká to jako kachna, pak je to kachna. Miroslav Šlouf oznámil, že chce vidět svého kamaráda v prezidentském úřadu. Kdyby se Zeman prezidentem stát nechtěl, určitě by pronesl něco o idiotech, kteří nechtějí rozumět jeho jasným slovům. Přestože Zeman v roce 2003 s Klausem prohrál, nikdy proti němu neřekl křivého slova. Naopak ho chválí. Klausova podpora se mu za čtyři roky bude hodit. Pro Šloufa je ovšem klíčové dostat na svou stranu komunisty. Ale pořád je tu jedno riziko. Za čtyři roky se může v české politice hodně změnit.


Kauza Čepro zůstává bez trestu. Vrchní státní zastupitelství podle Hospodářských novin zastavilo vyšetřování údajného čtyřmiliardového podvodu. Případ tak končí bez viníků, a navíc rozhodnutím, že se nestal vůbec žádný zločin. Mezi hlavní aktéry kauzy patří uprchlý kontroverzní podnikatel Radovan Krejčíř a někdejší šéf Národního bezpečnostního úřadu a pak společnosti Čepro Tomáš Kadlec. Právě Kadlec měl jako šéf státního podniku Čepro uzavřít nevýhodnou smlouvu na dodávku pohonných hmot se společností Loricus. Podle obvinění se prý Čepro chystalo smluvené množství pohonných hmot neodebrat, a stát by tak musel měsíčně platit stamilionovou pokutu.


Plynárenské společnosti zvyšovaly zálohy na plyn; nepřirazily si však desítky procent, což by odpovídalo letošnímu zdražení, ale v některých případech až stovky procent. Chybu přitom údajně způsobil systém, který zálohy počítá, píše Mladá fronta Dnes. Když zákazníci zavolali na infolinku, vrátily se jim zálohy na požadovanou výši. Tyto praktiky označil za problematické Energetický regulační úřad, kde se sešly desítky stížností. Jeden z klientů si například stěžoval, že mu plynárny zvýšily zálohy z tisíce na 4500 korun, ačkoliv mu zároveň vracely přeplatek tisíc korun. Pokud se tedy zákazník neozve, zůstanou mu vysoké zálohy, a plynárny získají prostředky navíc. Tyto peníze se zákazníkovi mohou vrátit formou přeplatku při dalším vyúčtování, ale i tak se plynárny dostaly k velmi levné "půjčce", napsal deník.


Laikovi bude připadat stejná jako dřív, ale přesto má Česko "novou" státní hymnu. Vznikla totiž poprvé oficiální státní nahrávka, která bude po premiéře volně ke stažení na internetu ve formátu MP3 pro pořadatele sportovních nebo kulturních akcí. Jak píše Mladá fronta Dnes, premiér Topolánek nechal skladbu Kde domov můj nahrát nově v Národním divadle. Tam pořídili 4 verze - sborovou, orchestrální, s mužským a ženským sólem. Vláda na nové provedení hymny najala světoznámého dirigenta Jiřího Bělohlávka. Sólové party nazpívali Jindřich Plachetka a Kateřina Kněžíková. Hymna zazní v premiéra v neděli večer v panteonu Národního muzea. Česko ale mohlo mít docela jinou hymnu. Při jejím výběru se krátce po vzniku republiky v říjnu 1018 uvažovalo například o písni Vítězslava Nováka V boj. Píseň Františka Škroupa Kde domov můj ale byla mezi lidmi natolik zažitá, že komise vybrala nakonec ji. Muzikoložka Markéta Kabelková považuje českou hymnu za jednu z nejpůsobivějších, nadčasových, ale také nejobtížněji proveditelných skladeb. Na rozdíl od většiny hymen začíná pozvolna na lehkou dobu a neomílá stejnou melodii jako kolovrátek.