Sto padesát tisíc cizinců nesmí volit. Ombudsman to chce změnit. Vietnamec starostou, Číňan šéfem opozice v zastupitelstvu, Američan členem kontrolního výboru radnice. I to by se mohlo stát po příštích regionálních volbách, píší Lidové noviny.
Sto padesát tisíc cizinců nesmí volit. Ombudsman to chce změnit. Vietnamec starostou, Číňan šéfem opozice v zastupitelstvu, Američan členem kontrolního výboru radnice. I to by se mohlo stát po příštích regionálních volbách, píší Lidové noviny. Z voleb do zastupitelstev krajů a obcí je dosud vyloučena početná skupina - bezmála sto třicet tisíc cizinců z nečlenských zemí Evropské unie, kteří v Česku dosáhli na trvalý pobyt. Za jich právo jít k volebním urnám či obsadit místa na kandidátkách nyní bojuje ombudsman Pavel Varvařovský. Ve své poslední zprávě pro poslance kritizuje návrh nového volebního kodexu. Zákon totiž na trvale usazené cizince z třetích zemí zapomíná. Účast na volbách je podle Varvařovského důležitý prvek integrace. Jeho požadavek našel oporu napříč politickým spektrem. Pro je například poslankyně Věcí veřejných Karolina Peak, jejíž muž je Australan, v Praze žije šestnáct let a touží volit.
Jedním z kont, ze kterých mohou poslanci čerpat peníze pro svou práci, je i tzv. expertné, píše deník Právo. Každý měsíc mají v pokladně Sněmovny připravených 14.300 korun, z nichž se platí jejich pomocníci - odborníci, kteří pro ně připravují analýzy. Právo získalo přehled o tom, jak poslanci čerpali tyto prostředky od počátku své práce ve Sněmovně až do prosince, tedy za půl roku. Celkem vyplatila kancelář dolní komory za tyto práce více než 16 milionů korun. Největší nápor byl v prosinci, kdy se sešly požadavky za téměř polovinu celkové sumy. Podle pravidel musí být totiž expertné vyplacené do půlky prosince, jinak propadne. A tak někteří poslanci jako by se 'probudili' a jejich podpisy nesly faktury až za sto tisíc korun. O tom, kdo pro ně pracuje a za kolik, nechtěl prozradit z poslanců nikdo. Největším smolařem mezi poslanci byl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který 'prošvihl' termín, kdy se měly faktury do Sněmovny předložit. A tak téměř sto tisíc platil ze svého.
Největší loterijní společnost Sazka je krok před pádem, píší Lidové noviny. Bitva poté, co držitelé dluhopisů Sazky zamítli uvalení ochrany před věřiteli a neposkytli tak šéfovi Sazky Aleši Hušákovi tříměsíční oddychový čas, nabírá na intenzitě. Rozhodnutí o neudělení moratoria je dalším důležitým vítězstvím podnikatele v realitách Radovana Vítka v jeho snaze o posílení vlivu nad Sazkou. Vítek už skoupil od bank úvěry v objemu 1,5 miliardy korun a je největším věřitelem Sazky. Z druhé strany na 'Hušákovo' impérium dotírá podnikatel v plynu Karel Komárek mladší, velikost koupených pohledávek však komárkova skupina KKCG neuvedla. Bitva vrcholí. Podle informací Lidových novin naráží všechny návrhy od Vítka či Komárka na odpor Hušáka. Zprostředkovatel jednání Martin Ulčák nosí jedno řešení za druhým. Avšak představenstvo Sazky, které je personifikováno do osoby Aleše Hušáka, je hází jedno za druhým do koše. Vše ale může dopadnout úplně jinak. Třeba dohodou Vítka s Komárkem. Ať už dopadnou jednání jakkoliv, vše ukazuje na to, že vliv generálního ředitele Hušáka upadá, uvádějí Lidové noviny.
V metropoli zmizí nejvíc aut v Česku, uvádí titulek v deníku Právo. Organizovaně kradou v metropoli auta hlavně cizinci. Češi pak většinou na náhradní díly. Pražské policii se přesto podařilo od roku 2004 snížit o polovinu počet krádeží automobilů na území Prahy. Loni bylo odcizeno 3335 vozidel. Za poklesem stojí podle policistů tři příčiny. Jednak je trh s vozidly v Česku již nasycen a i autobazary jsou plné ojetin. Organizované skupiny se tedy zaměřují spíše na krádeže vozů na objednávku a to v okolních státech, především v Německu a Rakousku. Proto policisté úzce spolupracují s kolegy z těchto zemí. Z devadesáti procent tvoří organizované skupiny cizinci, hlavně ze států bývalého Sovětského svazu, ale také Bulharska či bývalé Jugoslávie. Používají tu nejmodernější techniku, uvádí Právo.
Víc než dvě hodiny denně stráví děti v různých kroužcích a sportovních oddílech, za něž rodiče vydají dohromady přes 600 korun měsíčně. To jsou podle sociologů děti, z nichž zaručeně vyrostou úspěšní lidé - dosáhnou kvalitního vzdělání a zdárné kariéry, píše Mladá fronta Dnes. Experti zjišťovali, jaký vliv na životní šance a dosažené vzdělání má rodinné zázemí. Při průzkumu 300 rodin došli k závěru, že kromě školy a postavení rodičů hraje klíčovou roli to, jakým způsobem tráví volný čas. I děti z chudších a méně vzdělaných rodin, které pravidelně chodí do kroužků, totiž v dospělosti dosahují vyššího vzdělání než jejich rodiče. Jenže takových moc není. Čas u televize tráví děti stejně dlouho - kolem dvou hodin denně. Ve vzdělanějších rodinách se více čte, denně až čtyřicet procent, zatímco v sociálně slabších jen 16 procent.
V obchodech půjde platit mobilem. Jak píší Hospodářské noviny, banky a operátoři připravují tuto průlomovou novinku. Založili společný podnik, díky němuž by Češi měli jako jedni z mála na světě dostat možnost nakupovat přes mobil široké spektrum zboží a služeb, platit složenky, nakupovat na internetu nebo si posílat peníze mezi sebou. Princip nové služby spočívá v tom, že zákazník nadiktuje při placení číslo svého mobilu. Obratem mu přijde požadavek na zaplacení, který potvrdí svým PIN kódem a bude mít zaplaceno. Pro banky i operátory je to příslibem větších tržeb.
