Přehled tisku

Bohumír Ďuričko, foto: ČT24
0:00
/
0:00

Hoteliér Bohumír Ďuričko, který si odpykává trest za vraždu Václava Kočky mladšího, dostal před volbami miliony, aby mlčel o Paroubkovi. Píše to Mladá fronta Dnes.

Bohumír Ďuričko,  foto: ČT24
Hoteliér Bohumír Ďuričko, který si odpykává trest za vraždu Václava Kočky mladšího, dostal před volbami miliony, aby mlčel o Paroubkovi. Píše to Mladá fronta Dnes. Ďuričko dopsal loni na jaře knihu a z vězení vyjednával s nakladateli o jejím vydání. Popisuje v ní spolupráci s tehdejším lídrem ČSSD Jiřím Paroubkem, financování stran i organizovaný zločin. Kniha však nevyšla. Ďuričko dostal podle svých slov fascinující nabídku a to na nákup 100 tisíc výtisků a veškerá autorská práva k nim. Dostal miliony. Sociální demokracie mu prý zaplatila tolik, aby měl peníze na odškodnění pro rodinu Kočkových a na advokáty. Odmítl uvést přesnou sumu, kterou za knihu dostal. Smlouva s kupcem mu to prý zakazuje pod hrozbou sankce 10 milionů korun. Podle Mladé fronty Dnes si práva k Ďuričkově knize pořídila realitní firma, kterou vlastní právník Jakub Kotrba. Ten spoluvlastní také advokátní kancelář, v níž je jeho společníkem vlivný právník Miroslav Jansta, pracující mimo jiné pro ČSSD a dříve také osobně pro Paroubka. Jansta popřel, že by vlastnil práva na knihu, připustil ale, že ví, kdo je koupil. Jiří Paroubek popřel, že by o obchodu věděl. Ďuričko v rozhovoru prozradil, že už píše další knihu.


Dočkají se spotřebitelé větší ochrany před lichváři, kteří dokážou za pomoci spřízněných rozhodců přetavit stotisícovou půjčku v milióny, které dlužníky ruinují, ptá se deník Právo. Stále větší počet lidí, kteří se kvůli nepozornosti při podpisu dlužních úpisů dostali do takových obtíží, že nakonec přišli o střechu nad hlavou, přinutil Pospíšilovo ministerstvo spravedlnosti k zásahu. Poslalo do připomínkového řízení novelu zákona o rozhodčím řízení. Právě rozhodčí doložky jsou velmi nenápadnou součástí smluv o půjčce. Jejich podpisem se lidé především vzdávají řízení u soudu a svěřují řešení sporů rozhodcům. Místopředseda pražského vrchního soudu Jaroslav Bureš oceňuje, že rozhodčí doložka by nesměla být součástí spotřebitelské smlouvy, ale bude uvedena samostatně a lidé si tak aspoň uvědomí, co podepisují.


Ministerstvo vnitra neobnoví s firmou Dočista smlouvu na praní prádla pro celý resort, namísto toho vypíše veřejnou soutěž. Uvedly to Hospodářské noviny. Už v úterý informovaly, že firma, kterou vlastní blízký známý bývalého ministra vnitra Ivana Langera (ODS) Tomáš Paclík, získalo tuto zakázku v hodnotě desítek milionů korun bez výběrového řízení v době, kdy stál Langer v čele úřadu. Exministr spekulace o tom, že by svému známému zakázku zařídil, odmítá. Na podezřelou smlouvu upozornil forenzní audit, který vloni v říjnu zadalo nové vedení ministerstva vnitra. Firma za tři roky vyinkasovala za praní uniforem 54 milionů korun. Od ministerstva si na to pronajala areál kolínské prádelny za 5000 korun měsíčně, podle znalců měl však nájem činit aspoň 210.000 korun.


Ivan Bílek, který je jedním z kandidátů na post policejního prezidenta, v úterý podal stížnost na výběrové řízení. Píšou to Lidové noviny. Bílek, který nyní zastává post náměstka policejního prezidenta, tvrdí, že neměl informace o typu psychologických testů, a proto se na ně nemohl dopředu připravit. Ve stížnosti uvádí, že testy absolvoval dřív, než byl ministrem specifikován jejich průběh, řekl listu důvěryhodný státní úředník. Podle Lidových novin má Bílek jen minimální šanci, že před komisí uspěje. Lidé kolem ministra Radka Johna (VV) prý dokonce usilují, aby skončil i na místě náměstka. Do výběrového řízení se přihlásilo 11 lidí, šest z nich nesplňuje kritéria výběrového řízení.


Obchodní inspekce zveřejnila seznam pumpařů, kteří prodávají nekvalitní benzin. Neuvěřitelné jsou na tom tři věci, píší Hospodářské noviny. Za prvé, že to není banální zpráva, nýbrž průlom. Za druhé, že to inspekce neudělala sama od sebe, ale musel ji k tomu dotlačit speciální zákon. A za třetí, že se za to podvodníkům málem omlouvá. Vše svědčí o tom, že v Česku je ochrana spotřebitele poněkud nakřivo. Obchodní inspekce nebyla léta ochotná vyjít vstříc obrovské legitimní poptávce spotřebitelů. Právě v tom je paradox současného státu. Ten chce chránit lidi všude možně proti jejich vůli. A tam, kde ochranu požadují, ji odmítá. Příklad. Před časem stát preventivně upíral lidem v hospodách hotovky, ale současně je nechal tankovat naslepo na pumpách, o kterých věděl, že jim svým zbožím zničí motor. Aniž bychom řešili konkrétnosti: pokud jde o regulace, stát nemá být diktátorem 'dobra', o které nikdo nestojí, ale službou, jež reaguje na poptávku, píší Hospodářské noviny.


Počítače s internetem mají v naprosté většině škol, ale používat ho při výuce tak, aby to mělo smysl, umějí jen v polovině z nich. Jak píše Mladá fronta Dnes, počítače jsou navíc staré. I kvůli tomu školáci ztrácejí v mezinárodním srovnání. Jen polovina učitelů absolvovala příslušné školení a měla by umět s počítači pracovat. Pět procent učitelů ze základních škol počítače nepoužívá vůbec. Na středních školách je situace o něco lepší, ale ne zásadně. Podle zpráv inspekce jsou středoškoláci v používání počítačů a vyhledávání informací rozhodně zdatnější než jejich učitelé, ale chybí jim schopnost tyto informace posoudit a zpracovat. Výzkumy mezi dětmi přitom potvrzují, že využití počítačů ve výuce je pro ně lákavé a pomáhá jim látku lépe pochopit. Kantory však nic nenutí připravovat se na výuku třeba na interaktivních tabulích, když jsou ve škole dvě, výjimkou není ani to, že se ve sborovně dělí o jeden dva počítače. Ministerstvo školství tvrdí, že se situace dá zlepšit i díky více než čtyřem miliardám korun z EU, které se mezi školy rozdělují v následujících dvou letech.


Moravské skvosty v Praze zaujaly i Evropu, píší Lidové noviny. Výstavu Poklady Moravy připravilo Moravské zemské muzeum speciálně pro Prahu, zdá se však, že přes dva tisíce pečlivě vybraných exponátů dokládajících moravskou historii zaujaly i jinde. Například nejstarší loutka na světě, z kousků mamutoviny složená soška šamana z období mladého paleolitu, láká Italy. A není jediná. Až letos v červnu výstava v Praze skončí, mohla by putovat i do Francie. Tam už Morava slavila úspěch například s malbami Zdeňka Buriana. Původně se přitom nad smyslem moravské výpravy do Prahy někteří lidé pozastavovali. Přišlo už deset tisíc lidí a další se hrnou, nejen z řad Pražanů. Japonce lákají loutky, Rakušany připomínky Rakousko-Uherska. Také unikátní šperky, gombíky či plaketky z doby Velkomoravské říše jsou součástí učebnic, ale pohromadě je tak často spatřit nelze.