Přehled tisku

0:00
/
0:00

Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) rozeslal podle Mladé fronty Dnes parlamentním klubům návrh, podle něhož by mohly zcela zmizet nepřehledné náhrady, na něž mají poslanci, senátoři a ministři nárok. Vlček také navrhl trestat poslance za neomluvené absence tím, že by se jim část náhrad strhávala. Reakce ostatních stran jsou zatím zdrženlivé.

Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) rozeslal podle Mladé fronty Dnes parlamentním klubům návrh, podle něhož by mohly zcela zmizet nepřehledné náhrady, na něž mají poslanci, senátoři a ministři nárok. Vlček také navrhl trestat poslance za neomluvené absence tím, že by se jim část náhrad strhávala. Reakce ostatních stran jsou zatím zdrženlivé. Podobné návrhy, s nimiž v minulosti přišli i jiní poslanci, nikdy parlament nepodpořil. Někteří politici je označili za populistické. Základní plat poslance je 61.400 korun hrubého měsíčně, ale zákonodárci kromě něj pobírají různě vysoké příplatky za parlamentní funkce, vzdálenost od bydliště, ubytování, vybavení kanceláře a další věci. Měsíční příjem řadového poslance se tak vyšplhá až nad 150.000 korun, píše Mladá fronta Dnes. Jedna z možností, kterou Vlček navrhl, počítá s tím, že by poslanec dostával jednu částku, ze které by si sám zajišťoval všechny potřebné služby.


Foto: ČTK
Česko by mělo být v plynu a ropě na Rusku méně závislé, řekl v Hospodářských novinách nový generální ředitel a předseda představenstva společnosti Čepro Jiří Borovec. Snížení podílu, dnes činí kolem 80 procent, je ale během příštích deseti let takřka nereálné, protože to vyžaduje velké investice na území mnoha státu, dodal Borkovec. Zásoby ropy ve strategických rezervách, které Čepro pomáhá schraňovat, mají vystačit na 90 dní. "Koketuje se s tím, že se změní metodika EU a doba se prodlouží až na 120 dní. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu to vyhodnotila na devět miliard investic, a to by musel někdo zaplatit,"řekl Borovec.


Ochrání Brdy lépe hejtman Rath nebo vojáci, ptá se komentátor Lidových novin. David Rath ukazuje, že nové koště dobře mete. Nejen rušení poplatků či soukromého statusu nemocnic, ale i boj proti americkému radaru - tak začíná ve Středočeském kraji. Jak ale zastavit radar? Vyhlásit Brdy chráněnou přírodní zónou. Je svým způsobem škoda, že vládní úřady oponují Rathovu nápadu byrokraticky. Proč prostě neřeknou, že nejlepší zárukou ochrany brdské přírody je právě vojenský prostor. Představa, že radar může narušovat přírodu, a tudíž vyžadovat její ochranu v unikátních Brdech, je z cela absurdní. A co na Rathovu snahu starostové z Brd? To bude zajímavé pozorování. Už dlouho víme, že představa radaru za humny se jim nelíbí. Zřejmě by se jim více líbila představa chráněné oblasti, lákající davy turistů. Nejsou pro ně ale větší jistotou vládní investice, které by po schválení radaru přišly na sto procent?


Foto: ČTK
Bulharsko slavně zvítězilo a na ploše Entropy je turecký záchodek nahrazen černou textilií. Podle komentátora deníku Právo je to z bláta do louže, protože černá až příliš evokuje zánik, ale budiž. Ve Financial Times napsali, že umělec David Černý sjednotil Evropu v jejím nedostatku smyslu pro humor. Jenže je to složitější. Dělat si z Bulharů legraci a vinit je z nechápavosti vůči českému pojetí legrace, by se nám nemuselo vždycky vyplatit. Stačí si představit, jak pro změnu bulharský výtvarník si za pár let taky "zaentropuje" a mapu Česka stvoří jako bustu Haškova fízla Brettschneidera. Komentátor soudí, že v té chvíli by se v nás smyslu pro humor nedořezal. Národy jsou prostě ve svých citových prioritách naladěny všelijak a asi bude nejlepší to respektovat.

Lidové noviny v kauze Entropa píší, že se stovky Bulharů zlobí na svou vládu, že nechala část plastiky Davida Černého zakrýt. Měli bychom se stydět, že jsme národ, který se nedokáže zasmát sám sobě. Reakce úřadů byla neadekvátní a komická, takové jsou reakce stovek Bulharů, kteří podepsali internetovou petici za znovuodhalení bulharské části plastiky Entropa.


Viktor Kožený zaznamenal velký úspěch v tahanicích kolem své zkrachovalé investice do ázerbájdžánské ropy, píší Lidové noviny. V pondělí v noci se jeho právníci dohodli s advokáty amerických investorů na detailech mimosoudní dohody, která ukončila dlouholetý spor o náhradu škody v řádu stovek milionů dolarů. Kožený čelil žalobě, podle níž své investory podvedl, neboť ázerbájdžánské privatizační kupony nakupoval za předraženou cenu a rozdíl si prý nechal. Kožený se bránil tím, že peníze použil na úplatky pro prezidenta Alijeva a jeho vládnoucí kliku, aby si tím zajistil přístup k privatizaci ropného průmyslu. To je sice riskantní obhajoba, ale Koženému a jeho právníkům evidentně vyšla. Proč by jinak druhá strana souhlasila s mimosoudní dohodou? Tu obě strany podepsaly jen pár hodin před plánovanou výpovědí svědků, kteří by před soudem museli potvrdit, že o úplatcích věděli. Tím by se američtí investoři doma dostali do problémů.


Soukromá Jesenická nemocnice se ještě letos změní na veřejné neziskové nestátní zdravotnické zařízení. Podle Mladé fronty Dnes je to vůbec poprvé v České republice, kdy se manažeři privátní nemocnice rozhodli k takové změně. Jak listu sdělil ředitel Jan Jedlička, nemocnice se tak chce zbavit diskriminačního prostředí, které u nás pro privátní nemocnice existuje. Umožní nám to získat přístup k dotacím od státu nebo kraje, od kterých jsme byli na rozdíl od neprivátních nemocnic téměř zcela odříznuti, dodal ředitel. Ze zákona vyplývá, že nezisková nemocnice nesmí rozdělovat zisk a všechny příjmy musí reinvestovat zpět do vybavení, oprav a modernizace. "Pro nás pojem nezisková nemocnice platil i dříve, protože celý zisk jsme reinvestovali. Jenže teď budeme mít to kouzelné razítko, které nám doufám otevře dveře ke stejným penězům, jako dostávají neprivátní nemocnice," uvedl Jedlička.


Do České republiky se podle Mladé fronty Dnes minulý týden tajně a "potichu" vrátil z ciziny podnikatel Jiří Syrovátka, který byl spolu s uprchlým kontroverzním podnikatelem Tomášem Pitrem odsouzen k pětiletému vězení za daňové delikty. List píše, že detektivové si od Syrovátky slibují, že je navede k Pitrovi, který po odsouzení nenastoupil do vězení a skrývá se v zahraničí. Syrovátka ale tvrdí, že o Pitrovi nic neví. Podle listu sází policie na to, že se Syrovátka a Pitr rozhádali a na dálku spolu vedli boj o majetek, který po nich v Česku zůstal. Ve sporu jde hlavně o lukrativní firmu Golf Resort Karlštejn, jedno z nejlepších golfových hřišť v Česku. Pitr se podle některých informací skrývá ve Švýcarsku, údajně se pohybuje i v Rakousku. Deník Právo v pondělí napsal, že policie ví, že občas přijíždí do Česka, ale nemá příliš možností ho zadržet. Syrovátkovi kvůli vážné nemoci soudní senát odpustil trest.