Přehled tisku

František Procházka (vpravo) s mladším bratrem, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Českým deníkům vévodí téma loupeže století a stávka učitelů. Jak píše Mladá fronta Dnes, přes půl miliardy korun se podařilo v sobotu ukrást zaměstnanci bezpečnostní agentury G4S Cash Services přímo z jejího pražského sídla.

František Procházka  (vpravo) s mladším bratrem,  foto: ČTK
Českým deníkům vévodí téma loupeže století a stávka učitelů. Jak píše Mladá fronta Dnes, přes půl miliardy korun se podařilo v sobotu ukrást zaměstnanci bezpečnostní agentury G4S Cash Services přímo z jejího pražského sídla. List upozorňuje, že není jasné, jakou roli podezřelý František Procházka sehrál - zda jako oběť plnil něčí příkaz nebo krádež sám zorganizoval. Nedá se ani vyloučit fakt, že do agentury nastoupil už s úmyslem peníze odnést. A zvolil proto falešnou identitu. Deník Právo uvažuje nad tím, jak s penězi Procházka naloží. Dá se přepokládat, že se je bude snažit vložit do banky někde v Evropě. Kdyby totiž chtěl cestovat někam dál mimo starý kontinent, musel by půl miliardu uložit na účet. Vzít velké množství peněz v hotovosti do letadla by totiž bylo problematické. Policie už také informovala banky, aby ohlásily podezřele vysoké vklady.


Foto: ČTK
Komentátor Hospodářských novin o stávce škol píše, že největší žábou na prameni jsou paradoxně právě odboráři, kteří poslali učitele do stávky. "Nikoli proto, že chtějí více peněz (to je požadavek pochopitelný a od odborů logický), ale protože trvají na striktně tabulkovém odměňování: čím více let, tím více peněz. Odbory tak jednoznačně jdou proti zájmům dobrých učitelů, a rozhodně proti zájmům žáků. Dobří kantoři se dočkají lepších platů pouze ve chvíli, kdy je bude moci odměňovat ředitel daleko nad rámec dnešních pravidel. Nestane-li se to, ti lepší zmizí do soukromých ústavů, jak už se zhusta děje," píše autor.

Komentář Lidových novin poukazuje na to, že stávka se uskutečňuje v den jmenování nového ministra školství Ondřeje Lišky. "Učitelé si stěžují na každou vládu, ať je socialistická, nebo konzervativní. Spokojenost vyvolalo naposledy předvolební rozhazování sociálních demokratů. Zároveň učitelé vlastně nikdy pořádně nestávkovali. Daleko víc jen hrozili. Nyní přivítají ministra stávkou. Podle toho, jak se jim podaří, může i ministr odhadnout své možnosti."


Ilustrační foto: Kristýna Maková
Každá pátá firma v České republice zažila vydírání. Píšou o tom Hospodářské noviny. Šokující zjištění přinesl průzkum Hospodářské komory mezi více než čtyřmi stovkami českých firem. Škála vydírání je pestrá. Od drsného nátlaku konkurence přes požadování výpalného až po vyhrožování fyzickou likvidací. Podle průzkumu k tomu dochází i ze strany lidí ve veřejných funkcích - například ze strany politiků. Na to si v průzkumu stěžovalo hned 15 procent firem. Na nekalé praktiky konkurence pak poukázalo čtyřicet procent z nich. Nejčastějšími oběťmi vydírání jsou podle průzkumu pro Hospodářské noviny obchodníci. Ve svém podnikání se s vyděračstvím setkala téměř třetina z nich.


Za nezaplacení poplatku u lékaře bude od ledna hrozit také exekuce, varuje deník Právo. Od Nového roku budeme platit u lékaře třicet korun, v nemocnici šedesát a na pohotovosti devadesát. Když nezaplatíme, hrozí nám ale soud i exekuce. Pokud se lékař rozhodne dát pacienta kvůli třiceti koruně k soudu a ten vyhraje, zaplatí pacient navíc také soudní poplatek šest set korun, řekl doktor Jan Mach deníku Právo. Pokud si ale lékař vezme advokáta, zaplatí pacient nejen soudní poplatek, ale také odměnu pro advokáta. Ta je přes čtyři a půl tisíce korun. Suma sumárum, může se nezaplacení třiceti koruny prodražit až na 6 tisíc. Když ani pak pacient nezaplatí, mohla by hrozit exekuce. Jak uvedl doktor Mach, žaloby budou podávat hlavně nemocnice. Ty totiž nedoplatky vymáhat musejí.


Čechům končí éra "anonymních" peněz, upozorňují Hospodářské noviny. Od poloviny příštího roku budou moci uložit více než 26 tisíc korun jen v případě, že úředník v bance bude znát jejich totožnost. U větších obchodů mezi firmami bude banka smět dokonce podrobně zkoumat, odkud peníze pocházejí a proč transakce probíhá. Přísnější pravidla zavádí nový zákon proti praní špinavých peněz, který projedná vláda.


Česko zaostává s domácím internetem, uvádí Právo. V Evropské unii má internet více než polovina domácností. Česká republika je ale pod tímto průměrem. Horší situace je už jenom v Rumunsku, Bulharsku a Řecku. Vyplývá to ze zprávy unijního statistického úřadu Eurostatu. Ta ukazuje, že Češi internet ani neumějí pořádně využívat. Jen polovina hledá s jeho pomocí nové informace a posílá e-maily.


Čeští deváťáci jsou horší než Britové, ale lepší než Švýcaři. Výsledky mezinárodní studie, která zkoumá jejich školní znalosti, přináší Lidové noviny. Šetření se zúčastnilo 400 tisíc školáků z 57 zemí. Česká republika skončila patnáctá. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj při sbírání výsledků testů stanovila, že mezinárodní průměr školáckých znalostí je 500 bodů. České děti získaly o 13 bodů více a jejich znalosti jsou tedy nadprůměrné. Vůbec nejlépe si vedly děti z Finska, nejhůře testy zvládly žáci z Kyrgyzstánu. Celkem dobří jsou malí Češi v matematice a přírodních vědách, problémy jim ale dělá disciplína jménem čtenářská gramotnost. K tomu, aby si děti dokázaly ze souvislého textu samy odvodit různé věci, totiž čeští učitelé své žáky stále příliš nevedou, upozorňují Lidové noviny.


Dostavba nové České poštovny Anežka na vrcholu Sněžky stojí před kolapsem, píše deník Právo. Kompletaci stavebnice zprvu brzdilo pouze extrémní klima a liknavost dodavatelů třinácti tisíc speciálních dílů. Dnes stavba uvízla na mrtvém bodě kvůli sporům investorky a stavební firmy. Učni by to prý svedli lépe, tvrdí investorka Jaroslava Skrbková. Termín, kdy údajně odfušovaný objekt, který letos symbolicky otevřel prezident Václav Klaus, navštíví první turisté, je tak v nedohlednu. Investorka poštovnu, údajně zatíženou množstvím hrubých závad, odmítá převzít. Dílo architektů Rajniše a Hoffmana o rozměrech poloviny menšího rodinného domku podnikatelku dosud přišlo na 3,8 milionu korun. Podnikatelce tvrdě oponuje dodavatelská firma, argumentující nechutí Skrbkové zaplatit náklady vrcholové stavby, navýšené proti původně dohodnutým 3,5 milionům na dodatečně smluvně stvrzených 6,6 milionu korun.