Přehled tisku

Právo komentuje rozhodnutí Baham - nevydat Viktora Koženého do USA. Česko může podle listu těžko doufat, že Bahamy někdy Koženého vydají nám, když ho jejich vrchní soud odmítl vydat do USA, kde ho stíhají kvůli zpronevěření 180 milionů dolarů. Kožený byl počátkem devadesátých let nejpopulárnější postavou českého finančnictví. Jeho fondy nalákaly desetinu majetku v kupónech jednotlivců a jen nouzově přijatý zákon zabránil tomu, aby jich bylo daleko více. "Václav Klaus kdysi v počátcích kupónové privatizace prohlásil, že je nám třeba více Kožených. Dnes se k tomu ve svých memoárech asi hlásit nebude," píše komentátor Práva. Možná není nejhorší skutečnost, že vytunelované miliardy už od Koženého nikdy nedostaneme zpět. Horší je možná potvrzení lidového pořekadla, že když beztrestně krást, tak určitě ne po tisících, ale po miliardách, myslí si Právo. Komentátor Mladé fronty Dnes se domnívá, že Kožený už z Baham neodjede. "Nuzák není, ale opravdový boháč taky ne. Víc než rok strávil ve vazbě. Není to dostatečný trest?" klade si řečnickou otázku. "Zvlášť když českým kapitalistům, jejichž impéria nevznikla o nic poctivěji, tahají prezidenti a premiéři golfové vozíky...," glosuje Mladá fronta Dnes.

---

České firmy podle Hospodářských novin patří k nejštědřejším sponzorům dobročinnosti v Evropě. Společnosti, které se přihlásily do soutěže TOP firemní filantrop, loni na charitu poskytly přes 758 milionů korun, což je několikanásobně více než slovenské a maďarské společnosti dohromady. Aktuální žebříček soutěže vede stejně jako v loňském roce s velkým náskokem společnost ČEZ, která na dobročinné účely věnovala téměř 242 milionů korun. Na druhém a třetím místě se umístily s odstupem Česká spořitelna a Česká pojišťovna, které na podporu dobročinných projektů věnovaly kolem padesáti milionů. Zveřejněný žebříček podle Hospodářských novin ale ukazuje i jiný pohled na štědré dárce z byznysu, když nabízí srovnání firem podle toho, jak velký podíl svého zisku na charitu věnují. V tomto měřítku se ČEZ propadá až na chvost celé tabulky - jeho výdaje na charitu nedosahují ani jednoho procenta zisku. Naopak celou čtvrtinu zisku věnuje na dobročinné účely kosmetická firma Johnson & Johnson, následována společnostmi Whirlpool. Ze studie agentury Factum Invenio vyplývá, že podpora veřejně prospěšných projektů by podle 68 procent Čechů měla být normální politikou firem. Necelé dvě třetiny obyvatel tvrdí, že důvěra k firmě roste, když zjistí, že podporuje veřejně prospěšné aktivity. Podle odborníků na reklamu však může vhodně vybraný charitativní projekt posloužit zároveň i jako reklama, poznamenávají Hospodářské noviny.

---

Sdružení Zuzany Paroubkové získalo od neznámých sponzorů za sedm měsíců 14 miliónů korun, píše Mladá fronta Dnes. Dávat na charitu naráz milionové částky přitom není v Česku vůbec běžné. Zcela neobvyklé také je, že štědří sponzoři chtějí zůstat v anonymitě. Dárci se přitom svou dobročinností rádi chlubí. Kde Paroubková sponzory bere, ptá se list. Jiří exmanžel Jiří Paroubek jí při rozvodu slíbil, že sponzory obstará. Nyní to popírá, ale podle místopředsedy sdružení Jaroslava Syrového doporučil tři mecenáše. Sdružení Pomoc pro budoucnost našim dětem letos podle Syrového utratilo za děti 11 milionů korun. Koupilo penzion v Krkonoších, který má sloužit dětem z dětských domovů. Paroubková také nakoupila zájezdy a 1,6 milionu poslala na vybudování dětského hospice. Syrový slibuje, že ke konci roku zveřejní účetní uzávěrku, aby ukázal, kam peníze plynou.

---

Deník Právo věnuje jednu ze stran připravovanému pochodu extremistů pražským Židovským městem. V této souvislosti mimo jiné upozorňuje, že čeští neonacisté zpravidla na demonstracích a dalších veřejných akcích striktně nepoužívají nacistickou symboliku. O to více s ní nešetří na internetu, píše Právo. Tam jsou totiž chráněni proti českým zákonům. Stačí internetovou stránku nebo video umístit ve Spojených státech. V Americe se na projevy extremismu pohlíží úplně jinak. Zatímco některé teroristické organizace typu al-Kajdá FBI tvrdě potírá, hákové kříže na akcích neonacistů jsou běžnou věcí, uvedl Ondřej Cakl, který extremistickou scénu dlouhodobě monitoruje. Na nahrávkách českých neonacistů jsou běžně používány fotografie hořící Davidovy hvězdy, hajlující skupinky mladíků a nacistické symboly.

---

Edvard Beneš při podepisování dekretů

Evropský parlament otevírá téma Benešových dekretů, píší Lidové noviny. První týden v listopadu se jimi bude zabývat vlivný výbor pro občanské svobody a vnitro. Konkrétním důvodem je nedávná deklarace slovenského parlamentu k dekretům a následný konflikt mezi Slováky a slovenskými Maďary. Slovenský parlament prohlásil dekrety za nedotknutelné. Předpokládá se ale, že debata bude širší. Občanští demokraté proti už hlásí protest proti případnému zpochybnění dekretů. V pravomoci výboru je Benešovy dekrety projednat, případně k nim schválit usnesení, které by pak mohlo putovat k posouzení celému sněmu unie. Taková iniciativa se ale zatím nechystá. Debata ve výboru však může být ostrá. Jsou v něm ti Slováci, Maďaři a Češi, kteří se k dekretům nejčastěji vyjadřují.

---

Detektivové z proti korupční policie dostali tento týden od vedení policejního prezidia nařízeno, že bez svolení svých nadřízených na centrále nesmí začít nikoho prověřovat. Policisty o tom na úterní poradě informoval náměstek policejního prezidia Jiří Houba, píše deník Právo. Podle něj by pak policejní šéfové mohli zastavit snahy o vyšetřování případné korupce konkrétních lidí. Detektivové se prý nyní obávají, že v případech, kdy by se měl stíhat někdo z veřejných činitelů, budou takový krok jejich nadřízení nejprve konzultovat v policejních kruzích. Že takový model poskytne prostor pro politické ovlivňování vyšetřování, upozorňuje bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová (ČSSD), ale i oslovení advokáti. Jak řekl Právu Jiří Houba, k tomuto modelu jsme přistoupili proto, abychom předešli tomu, že nejdříve někoho obviníme a pak teprve sháníme důkazy. Stejný systém podle něho bude vedení policie vyžadovat i u dalších útvarů, tedy u Národní protidrogové centrály nebo u Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Nařízení podle Práva souvisí s nedávným pokusem brněnských vyšetřovatelů o zahájení prověřování nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, která rozhodla o odejmutí kauzy vicepremiéra Jiřího Čunka, podezřelého z korupce, přerovským žalobcům a předání případu do Jihlavy.

---

Policie letos v květnu a červnu odebírala některým vězňům vzorky slin pro určení jejich DNA násilím, píše Mladá fronta Dnes. Část vězňů si proto stěžovala u ombudsmana Otakara Motejla, který jim podle listu dal předběžně za pravdu. Vyšetřování ale zřejmě ještě neskončilo. Oprávněnost akce, při které kriminalisté odebrali vzorky DNA 15.000 vězňů v 35 věznicích, prý nyní zkoumá Úřad na ochranu osobních údajů. Policie se brání, že na odběr DNA proti vůli člověka má právo. Pomůže jí to údajně objasnit některé nevyřešené případy a zlepší to podmínky k vyšetřování budoucích trestných činů. Odběr vzorků umožnil policistům podle dřívějšího vyjádření mluvčího policejního prezidia Davida Kubaláka zákon. Policisté odebírali ve věznicích DNA trestancům, kteří jsou odsouzeni za úmyslné trestné činy, píše Mladá fronta Dnes. Vzorky museli odevzdat i lidé odsouzení za ekonomické zločiny, přestože DNA hlavně pomáhá při odhalování násilníků. Odběr se údajně týkal například i bývalé ekonomky ČSSD Barbory Snopkové, odsouzené s exministrem Ivem Svobodou za tunelování, ale také lidí ve vazbě, pro které platí presumpce neviny. Úřad na ochranu osobních údajů údajně podle své mluvčí Hany Štěpánkové vyslal na zodpovědné policejní útvary kontrolu a teoreticky by policii mohl dát pokutu za neoprávněné shromažďování vzorků DNA. Policisté shromáždili v Národní databázi DNA od roku 2002 více než 20.000 genetických profilů.

---

Foto: ČTK

Tisk po čtvrteční porážce fotbalistů Sparty s Curychem v Poháru UEFA píše o dalším selhání týmu. Zažívací problémy, které postihly velkou část základní sestavy, podle novin nejsou omluvou pro prohru 1:2 se švýcarským týmem, přes který měla vést cesta k postupu ze skupiny. Deník Právo označil vystoupení svěřenců Michala Bílka za fiasko. Deník Sport v poznámce k utkání upozorňuje, že se výkon úřadujících šampionů nijak výrazně nelišil od jejich matných vystoupení v nedávných ligových zápasech. "V Českých Budějovicích si nikdo na průjem nestěžoval a Letenští tam rozhodně neběhali jako čamrdy. V dalších utkáních vyhořeli buď v ofenzivě, nebo neovládli své nervy," napsal autor komentáře. Podle Sportu se porážka sparťanů s outsidery z Curychu dá směle přirovnat k úternímu debaklu Slavie 0:7 na půdě Arsenalu. Deník Blesk pak souhlasí se slovy střelce jediné branky domácích Miroslava Slepičky, podle nějž měla Sparta navzdory nemoci vyhrát. "Má pravdu. Na slabšího soupeře už v Poháru UEFA Sparta nenarazí...," uvedl Blesk.