Prezidentské volby 2023: O Pražský hrad bude usilovat devět kandidátů
V lednu 2023 si budou Češi volit novou hlavu státu. První kolo se bude konat 13. a 14. ledna. O funkci prezidenta se přihlásilo celkem jednadvacet kandidátů. Ministerstvo vnitra 25. listopadu vyhlásilo, že podmínky splnilo devět z nich. Kdo tedy kandiduje na post prezidenta České republiky?
Poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš
(* 2. září 1954)
je bývalý ministr financí a premiér z let 2017 až 2021. Do politiky vstoupil na podzim roku 2011, posléze představil hnutí ANO. Původně deklaroval, že nechce být jeho lídrem, nakonec ale změnil názor.
Babiš byl od roku 1980 členem KSČ. Byl veden ve svazcích StB jako agent „Bureš“, vědomou spolupráci ale odmítá. Babiš patří k nejbohatším podnikatelům v Česku. Jeho jmění bylo v roce 2021 časopisem Forbes odhadováno na téměř 75 miliard korun.
Založil holding Agrofert, který podniká především v zemědělství a potravinářství. Firmu převedl do svěřenských fondů, je ale zapsaný jako koncový příjemce výhod. Kvůli čerpání dotací z veřejných zdrojů a státním zakázkám je obviňován ze střetu zájmů.
Babiš je stranický kandidát hnutí ANO. Podle předvolebních průzkumů patří k favoritům prvního kola prezidentské volby.
Je podruhé ženatý a má čtyři děti.
Poslanec Jaroslav Bašta
(* 15. květen 1948)
je bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině, v letech 1998 až 2000 ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana zodpovědným za koordinaci tajných služeb. Byl také náměstkem ministra zahraničí. Ve Sněmovně byl už před více než 20 lety za ČSSD.
Před rokem 1989 se aktivně účastnil disidentských aktivit a jako signatář Charty 77 byl perzekvován. Pracoval jako dělník a technik u podniku Stavby silnic a železnic. Po revoluci působil jako jedna z předních tváří ČSSD, v roce 2019 z ní vystoupil a nyní je členem SPD
Baštu podpořilo 20 poslanců SPD.
Je ženatý, jeho nemanželský syn nešťastnou náhodou zemřel.
Podnikatel a bývalý sportovní redaktor Karel Diviš
(* 24. března 1976)
působil mezi lety 1995-2016 jako redaktor sportovní redakce České televize. V roce 2001 založil a dodnes šéfuje technologické firmě IDC-softwarehouse, která stojí například za portálem letuska.cz, provozuje datové centrum, zabývá se outsourcingem IT služeb, vývojem software na zakázku nebo projektů především v soukromé zdravotní péči. Je také spoluzakladatelem e-learningové platformy cybersec.cz.
Označuje se za občanského kandidáta, kandidaturu podpírá i svým působením v charitativních projektech. Uvádí například spolupráci s Výborem dobré vůle – Nadací Olgy Havlové.
Rozvedený, z manželství má dva syny.
Senátor Pavel Fischer
(* 26. srpna 1965)
je bývalý diplomat. Na přelomu tisíciletí působil v Kanceláři prezidenta republiky, nejprve jako poradce Václava Havla, později vedl politický odbor. V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a v Monaku, po návratu do Prahy se stal ředitelem bezpečnostně - multilaterální sekce ministerstva zahraničí. Po odchodu z ministerstva působil jako ředitel organizace STEM, která se zabývá výzkumy veřejného mínění.
Fischer prosazuje orientaci na Západ, je především za co nejsilnější spolupráci se sousedy v Evropské unii a dalšími klíčovými spojenci v rámci NATO. Ve společnosti zastává spíše konzervativní politické postoje.
Zúčastnil se volby prezidenta v roce 2013, kde skončil třetí. Na podporu kandidatury shromáždil podporu poslanců a senátorů. Je jedním ze tří kandidátů, kterým vyslovila nepřímou podporu vládní koalice Spolu.
Je ženatý, má dvě dcery a syna. Nejstarší syn byl těžce nemocný a v 19 letech zemřel.
Senátor Marek Hilšer
(* 23. března 1976)
je lékař, vysokoškolský pedagog a vědec. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově. Od roku 2007 pracoval jako pedagog a vědecký pracovník na 1. Lékařské fakultě UK, zabývá se bojem s rakovinou, působil i v akademickém senátu univerzity. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.
V roce 2018 se zúčastnil prezidentské volny, skončil pátý. O prezidentské křeslo se uchází jako občanský kandidát.
Je ženatý, má dceru a syna.
Ekonomka Danuše Nerudová
(* 4. ledna 1979)
je vysokoškolská pedagožka, bývalá předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody a v letech 2018 až 2022 rektorka Mendelovy univerzity v Brně. V lednu 2018 se stala předsedkyní tehdejší vládní komise pro spravedlivé důchody, v dubnu 2020 společně s dalšími ekonomy založila občanskou iniciativu KoroNERV-20, která se snažila zmenšit dopady pandemie na českou ekonomiku.
Kandiduje jako nezávislá kandidátka. Podpořila ji vládní koalice SPOLU. Podle sázkových kanceláří patří mezi favority.
Je vdaná, má dva syny.
Armádní generál ve výslužbě Petr Pavel
(* 1. listopadu 1961)
prošel řadou velitelských pozic, od července 2012 do dubna 2015 působil jako náčelník Generálního štábu Armády České republiky. Mezi roky 2015 a 2018 působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO - stal se tak prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance.
Pavel byl členem KSČ, což dnes označuje za pochybení. Důrazně se vymezil vůči nařčení, že působil ve vojenské kontrarozvědce.
Chce být prezidentem, který mírní vášně. Jeho kampaň má slogan „Vraťme Česku řád a klid." Podpořila ji vládní koalice SPOLU. Podle dosavadních průzkumů i kurzů sázkových kanceláří patří mezi favority.
Je podruhé ženatý, z prvního manželství má dva syny.
Předseda ČMKOS Josef Středula
(* 12. listopadu 1967)
v čele Českomoravské konfederace odborových svazů je od dubna 2014, předtím byl devět let předsedou Odborového svazu KOVO.
Středula se dlouhodobě angažuje v odborech. Po ukončení studií pracoval ve vítkovických železárnách, kde se v roce 1990 stal místopředsedou základní organizace odborů. Po listopadu 1989 se podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory.
K prezidentské kandidatuře ho vyzval prezident Miloš Zeman. Původně chtěl svoji kandidaturu založit jen na podpisech občanů, nakonec na ministerstvo vnitra odevzdal jak petice s více než 60 tisíci podpisy, tak i 11 senátorských podpisů.
Je ženatý, má tři děti.
Lékař a biochemik Tomáš Zima
(* 2. července 1966)
je bývalý předseda České konference rektorů a bývalý rektor Univerzity Karlovy. Od podzimu 2021 stojí v čele lékařského konzilia, které dohlíží na péči o prezidenta Miloše Zemana.
Před listopadem 1989 byl členem KSČ. V době, kdy vedl Karlovu univerzitu, vzniklo na škole česko-čínské centrum, které kvůli skandálu s netransparentním financováním konferencí o Číně Zima v říjnu 2019 zase zrušil.
Do voleb chtěl jít jako občanský kandidát, nesesbíral ale dostatek podpisů. Kandidaturu tak musel opřít o podpisy 13 senátorů.
Zima je rozvedený, z prvního manželství má dvě děti, z dalšího vztahu má syna.
