Příběh "zazděné" komendy v Českém Dubu

Johanitská komenda sv. Zdislavy a Havla z Lemberka

Pěstní klín starý nejméně 250 000 let, ale i středověký klášter johanitů, doslova zazděný v činžovním domě - to vše odhalili archeologové a historici v malém severočeském městě Český Dub. A právě sem Vás Milena Štráfeldová pozve v dnešní historické rubrice:

Johanitská komenda sv. Zdislavy a Havla z Lemberka,  foto: Archeologický ústav AVČR
Na sotva třítisícovém městečku v Podještědí není na první pohled nic nápadného. Český Dub leží stranou hlavních tras, železnice sem nevede, do třicet kilometrů vzdáleného Liberce se jezdí po okreskách. Před sedmi sty lety však byla situace právě opačná. Dub byl totiž tenkrát významnou zastávkou na jedné z hlavních zemských cest, takzvané Žitavské, která spojovala Prahu s Lužicí. Hradiště Vladislavice, které zde nechal ve 12. století postavit Vladislav I., střežilo Zemskou bránu u Ještědu. Písemné zprávy o Vladislavicích se dochovaly z tzv. Kladrubských falzech z konce 12. století, samotné hradiště však později zcela zmizelo. Až teprve archeologický průzkum, který zde před víc jak deseti lety inicioval ředitel Podještědského muzea v Českém Dubu Tomáš Edel, přinesl překvapivý nález:

"My jsme věděli, že tady někde existovalo významné správní centrum a při výzkumu najednou archeologové odkryli vrcholně románský kostel z 12. století. Pokračující archeologické výzkumy pak přinesly zemnice, obydlí z 12. století. Takže ta lokalita na Českodubsku byla prostě velmi významná."

Ještě větším překvapením pro historickou obec bylo, když se tu podařilo odkrýt komendu johanitů:

Johanitská komenda sv. Zdislavy a Havla z Lemberka,  foto: Informační centrum Český Dub
"Řád sv. Jana Jeruzalémského, neboli johanité, byl a je dodnes existující řád, který ve středověku byl vojenský a špitální. Vznikl v průběhu křížových válek v Palestině a v roce 1169 přivedl řád do Čech král Vladislav I. V Praze také vznikl první opevněný klášter tohoto rytířského řádu, tedy komenda. Ve 13. století pak dochází k další mohutné vlně rozvoje johanitů a vznikají prakticky současně johanitská komenda na Strakonickém hradě a tři komendy na této staré cestě, zvané nepřesně Žitavská, v Mladé Boleslavi, v dnešním Českém Dubu a v Žitavě."

Johanitská komenda sv. Zdislavy a Havla z Lemberka,  foto: Sdružení Českolipsko
Komendy v severních Čechách zakládaly dva významné rody, Ronovci a Markvartici. K druhému rodu patřil i fundátor českodubské komendy Havel z Lemberka. Jeho manželka, sv. Zdislava, zde v polovině 13. století založila špitál. O existenci komendy v kraji pod Ještědem se vědělo, samotný klášter se ale historikům nepodařilo lokalizovat. Až teprve průzkum v roce 1991 přinesl první výsledky. V základech domu z 19. století nedaleko náměstí v Českém Dubu byla objevena celá dvoupodlažní středověká budova s klenbami, okny, řadou místností, s románskou kaplí.

Johanitská komenda sv. Zdislavy a Havla z Lemberka,  foto: Sdružení Českolipsko
"Prostě pod omítkami mnohokráte přestavěného dubského zámku je celá pozdně románská konstrukce té původní komendy z doby kolem 1240 - 1250. V Čechách se stal doslova zázrak."

Komenda johanitů v Českém Dubu překvapivě přežila i husitské války, kterým jinak kláštery a kostely většinou padly za oběť.

"My dneska přesně víme, protože se podařilo dohledat prameny, že komenda zanikla v dubnu 1429 a současně nebyla vypálena. To znamená, že byl johanitům dán svobodný odchod a poslední dubský převor Mikuláš je v roce 1429 zachycen v Kladsku, přežil to."

Dub byl ovšem téměř zničen koncem 15. století při požáru. Tehdy shořely domy na náměstí, starý románský kostel i komenda. Město se sice podařilo obnovit, v roce 1859 je však oheň zpustošil znovu. Zanikl i renesanční zámek, který na základech původní komendy vyrostl a o kterém se ještě na počátku 19. století psalo jako o výstavném zámku. Dnes je tu místo něj právě onen navenek fádní dům z 19. století.

Objev "zazděné" komendy v Českém Dubu však nebyl zdaleka jediný, který se Tomáši Edelovi a týmu archeologů podařil.

Kostel Seslání Ducha svatého,  foto: marv1N,  CC BY 3.0 Unported
"V pozdně gotickém farním kostele sv. Ducha jsme našli krásnou pozdně gotickou šablonovou skříň, pokrytou téměř neznámou technologií. My jsme skříň nechali zkonzervovat a současně jsme s malířem Radkem Brožem provedli úplnou dokumentaci těch šablon. Tomuto tématu se nikdo nikdy pořádně nevěnoval."

Šablony byly ve středověku používány k výzdobě měšťanských interiérů, na stěnách, na nábytku a všude tam, kde se bohatí měšťané snažili vyrovnat stylu feudálů. Díky objevu skříně z Dubu se podařilo tento téměř neznámý výtvarný fenomén zmapovat. Stejné šablony byly však podle Tomáše Edela použity i na deskových obrazech Mistra Theodorika na Karlštejně. Svědčí o tom shodná deformace na jednom z květinových motivů. Díky tomu lze prý i prokázat, že slavné Emauzské ukřižování, na němž byla použita stejná šablona jako na Theodorikovi, vzniklo v jeho okruhu. Výstavu šablon ze skříně v Českém Dubu uspořádalo před několika lety pražské Uměleckoprůmyslové muzeum, putovala však i po Německu a Švýcarsku.

Gotická šablona
A v roce 2003 v Dubu došlo ještě k jednomu velice vzácnému objevu: v areálu komendy byl nalezen v hrobě jednoho z johanitů pozdně románský ostatkový kříž. Zlatnická práce původem zřejmě z Francie je naprostým unikátem. V současné době jej odborníci restaurují a poté by se měl vrátit do kaple českodubské komendy.

"Zdaleka ovšem není objevům v Dubu konec. My víme, že vedle dochovaných podzemních středověkých prostor pod areálem komendy se nalézá další rozsáhlé podzemí, které tvoří centrální kruhová prostora, ze které se radiálně rozbíhá asi osm chodeb."

Tuto prostoru se geologům pomocí nejmodernější techniky podařilo zaměřit. Teď už ji zbývá archeologům jenom odkrýt.

Zmínili jsme se i o pravěkém pěstním klínu: i ten archeologové v Českém Dubu našli v roce 2003. Je starý nejméně 250 000 let a byl vyroben z rudého jaspisu. Podle Tomáše Edela je dokladem, že už tehdy žil v Pojizeří homo erectus. Jde o průlom v historickém poznání vývoje severních Čech. Nejstarší důkazy o lidském osídlení Pojizeří zatím pocházely z doby před 40.000 lety. Vzácný pěstní klín ovšem nebude běžně k vidění. Je umístěn v bankovním trezoru a návštěvníci Podještědského muzea si ho budou moci prohlédnout jen při výjimečných příležitostech.