Příběh "zazděné" komendy v Českém Dubu
Pěstní klín starý nejméně 250 000 let, ale i středověký klášter johanitů, doslova zazděný v činžovním domě - to vše odhalili archeologové a historici v malém severočeském městě Český Dub. A právě sem Vás Milena Štráfeldová pozve v dnešní historické rubrice:
"My jsme věděli, že tady někde existovalo významné správní centrum a při výzkumu najednou archeologové odkryli vrcholně románský kostel z 12. století. Pokračující archeologické výzkumy pak přinesly zemnice, obydlí z 12. století. Takže ta lokalita na Českodubsku byla prostě velmi významná."
Ještě větším překvapením pro historickou obec bylo, když se tu podařilo odkrýt komendu johanitů:
Komenda johanitů v Českém Dubu překvapivě přežila i husitské války, kterým jinak kláštery a kostely většinou padly za oběť.
"My dneska přesně víme, protože se podařilo dohledat prameny, že komenda zanikla v dubnu 1429 a současně nebyla vypálena. To znamená, že byl johanitům dán svobodný odchod a poslední dubský převor Mikuláš je v roce 1429 zachycen v Kladsku, přežil to."
Dub byl ovšem téměř zničen koncem 15. století při požáru. Tehdy shořely domy na náměstí, starý románský kostel i komenda. Město se sice podařilo obnovit, v roce 1859 je však oheň zpustošil znovu. Zanikl i renesanční zámek, který na základech původní komendy vyrostl a o kterém se ještě na počátku 19. století psalo jako o výstavném zámku. Dnes je tu místo něj právě onen navenek fádní dům z 19. století.
Objev "zazděné" komendy v Českém Dubu však nebyl zdaleka jediný, který se Tomáši Edelovi a týmu archeologů podařil.
Šablony byly ve středověku používány k výzdobě měšťanských interiérů, na stěnách, na nábytku a všude tam, kde se bohatí měšťané snažili vyrovnat stylu feudálů. Díky objevu skříně z Dubu se podařilo tento téměř neznámý výtvarný fenomén zmapovat. Stejné šablony byly však podle Tomáše Edela použity i na deskových obrazech Mistra Theodorika na Karlštejně. Svědčí o tom shodná deformace na jednom z květinových motivů. Díky tomu lze prý i prokázat, že slavné Emauzské ukřižování, na němž byla použita stejná šablona jako na Theodorikovi, vzniklo v jeho okruhu. Výstavu šablon ze skříně v Českém Dubu uspořádalo před několika lety pražské Uměleckoprůmyslové muzeum, putovala však i po Německu a Švýcarsku.
"Zdaleka ovšem není objevům v Dubu konec. My víme, že vedle dochovaných podzemních středověkých prostor pod areálem komendy se nalézá další rozsáhlé podzemí, které tvoří centrální kruhová prostora, ze které se radiálně rozbíhá asi osm chodeb."
Tuto prostoru se geologům pomocí nejmodernější techniky podařilo zaměřit. Teď už ji zbývá archeologům jenom odkrýt.
Zmínili jsme se i o pravěkém pěstním klínu: i ten archeologové v Českém Dubu našli v roce 2003. Je starý nejméně 250 000 let a byl vyroben z rudého jaspisu. Podle Tomáše Edela je dokladem, že už tehdy žil v Pojizeří homo erectus. Jde o průlom v historickém poznání vývoje severních Čech. Nejstarší důkazy o lidském osídlení Pojizeří zatím pocházely z doby před 40.000 lety. Vzácný pěstní klín ovšem nebude běžně k vidění. Je umístěn v bankovním trezoru a návštěvníci Podještědského muzea si ho budou moci prohlédnout jen při výjimečných příležitostech.
