Problém distanční výuky? Zvětšují se rozdíly mezi dětmi
Jak se dalo tušit podle počtu nakažených koronavirem, děti se 2. listopadu do školy nevrátily. Naopak se distanční vzdělání začalo týkat i speciálních škol, pro které dosud platila výjimka.
Děti mají za sebou týdenní prázdniny a pokračují v distanční výuce. Navíc se z domu začíná učit dalších 20 tisíc dětí. Jedná se o žáky, kteří mají speciální potřeby, například autisti, neslyšící nebo nevidomí, mentálně postižení.
Podle řady odborníků nejsou děti ze speciálních škol schopné distanční výuku zvládnout. Že se nebude jednat o výuku, potvrdil i Stanislav Drbout z Asociace speciálních pedagogů.
"Na speciálních školách, kde se vzdělávají žáci s handicapem, je ta situace daleko komplikovanější, protože vyžadují individuální přístup, speciální pedagogické metody a formy práce. Musíme tu distanční výuku chápat, zvláště v případě speciálních škol, jako udržování kontaktu a pokračování ve školním roce. O výuce jako takové se v podstatě hovořit nedá."
Distanční výuka se teď netýká jen mateřských škol. A otevřené jsou i školy určené pro péči o děti zdravotníků, policistů nebo hasičů, zaměstnanců pošty a finanční zprávy. Nově je mohou využívat i děti zaměstnanců, kteří v těchto zařízeních pracují.
Rodiče: Ve škole se děti naučí víc
Není jasné, jestli se děti do škol vrátí do konce roku. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že by se žáci měli vracet až v situaci, kdy bude přibývat mezi 2500 a 3000 nakažených za den.
Na rozdíl od jara už byly školy na dálkovou výuku připravené. Problém je, že mezi žáky narůstají rozdíly ve vzdělání a ne všechny domácnosti jsou technicky vybaveny. Podle rodičů domácí výuka u počítače mnohé děti vysiluje a domácí prostředí rozptyluje.
"Jestli to potrvá dlouho… Nedovedu si to představit. Podle mě se ty děti opravdu nenaučí tolik, jako kdyby chodily normálně do školy, protože doma je ještě naopak všechno možné rozptyluje," říká maminka dvou dětí, paní Zuzana.
Velkým problémem jsou rozdíly mezi žáky
Jak uvedl prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý, velkým problémem jsou narůstající rozdíly ve vzdělání mezi jednotlivými žáky.
"Rozdíly, které my Češi máme jedny z největších na světě - mezi jednotlivými školami, regiony a žáky - se ještě zvětší. A pak je otázka - co s tím, když ty rozdíly budou takhle obrovské. Pak si tady vychováváme určitou skupinu lidí, kteří jsou odsouzeni k tomu být nedovzděláni."
Učení se často omezuje na to nejnutnější - na češtinu a matematiku.
"Často na prvním stupni dochází k tomu, že se třídy dělí na menší skupinky, které probírají tu nejnutnější látku a paní učitelka to probírá třeba třikrát za den - vždycky s jednou třetinou třídy a podobně. Pak se v těch nejdůležitějších předmětech jakž takž daří držet ten objem učiva, ale je to samozřejmě na úkor všeho ostatního."
Řada rodin má problém s technickým vybavením. Například na jaře nemělo on-line připojení 250.000 žáků základních škol. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) tvrdí, že nejdřív se musí vrátit žáci prvních a druhých tříd základních škol, potom speciální školy a poslední ročníky.
