Problémy ukrajinských uprchlíků na trhu práce: Jazyková bariéra a nevyužité kvalifikace
Přes 40 procent ukrajinských uprchlíků v Česku pracuje, z toho 8 procent pouze distančně na Ukrajině. Tři čtvrtiny těch, co nepracují, si práci aktivně hledají. Vyplývá to z výzkumu společnosti PAQ Research a Sociologického ústavu Akademie věd. V létě se ho zúčastnilo celkem 1900 uprchlíků.
Z průzkumu vyplynulo, že Ukrajinci, kteří od února přišli do Česka, mají relativně vysoké pracovní kvalifikace. Zhruba dvě třetiny z nich patří mezi specialisty, technické či vedoucí pracovníky nebo úředníky. V Česku však svou kvalifikaci zatím ztrácí a pracují tak na horších pozicích než na Ukrajině.
Podle výzkumu dělá výrazně méně kvalifikovanou práci 44 procent z nich, 21 procent si pohoršilo mírně. „Zhruba třetina si kvalifikaci uchovala, jedná se ale zejména o menšinu, která většinou už doma pracovala v nekvalifikovaných manuálních profesích,“ upozorňují autoři výzkumu ve zprávě na webu společnosti PAQ Research.
Tím, že ukrajinští uprchlíci vykonávají málo kvalifikované práce, mají i nízké výdělky. Ve většině profesí si podle výzkumu vydělávají méně než Češi. Víc než třetina z nich pracuje za méně než 100 korun čistého na hodinu. Jen 11 procent vydělává nad 200 korun čistého. Nízké příjmy představují podle autorů výzkumu dvojí problém:
„Zaprvé pouze 20 procent pracujících uvádí, že jim české příjmy stačí na živobytí včetně zajištění vlastního bydlení, aniž by potřebovali další příjmy z Ukrajiny či podporu. Zadruhé to může posilovat všeobecný tlak na udržování nižších mezd v některých méně kvalifikovaných profesích.“
Jazyková bariéra
Zaměstnanost uprchlíků souvisí podle výzkumu i s dostupností předškolního vzdělávání. Mezi rodiči výrazně častěji vydělávají ti, kteří v Česku našli pro své děti školku. Dostupnost školek postrádají hlavně přetížené regiony jako Praha a okolí a Brno.
Jako nejčastější bariéru k získání práce ale uprchlíci uváděli úroveň znalosti češtiny. Podle výzkumu dá alespoň pár vět dohromady přes polovina uprchlíků, 18 procent se domluví v běžných situacích a rozumí textu. Znalosti rostou podle výzkumu spíš pomalu. Důvodem může být, že pouze třetina dospělých uprchlíků navštěvuje jazykové kurzy.
Příčinou ale podle autorů výzkumu není nechuť uprchlíků, ale to, že jim na placené kurzy chybí peníze, neví o kurzech, nebo nemají čas kvůli práci či hlídání dětí.
„Čeština a výuka jazyka se tak ukazuje jako jeden z nejdůležitějších faktorů pro zaměstnávání uprchlíků na adekvátních pozicích. Potřebujeme proto výrazně posílit jazykové vzdělávání dospělých. To znamená podporovat bezplatnou výuku jazyka, zavést povinnost, aby zaměstnavatelé uvolňovali své zaměstnance na kurzy i během pracovní doby. Vidíme, že lidé, kteří navštěvují kurzy nebo se učí jinou formou, umí česky v průměru výrazně lépe,“ popisuje jeden z autorů výzkumu sociolog Daniel Prokop.
Autoři výzkumu proto doporučují zrychlit uznávání kvalifikace a vzdělání a především češtinu. Podle Lucie Ditrychové z Centra pro integraci cizinců ale chybí lektoři. „A není možné je vyrobit ze dne na den, potřebují nějaké vzdělání,“ upozornila.
Přes relativně vysokou pracovní aktivitu Ukrajinců je tak podle autorů výzkumu stále aktuální varování expertů z letošního března. „Nadále platí, že jazyková bariéra, neuznávání kvalifikací a nedostatek školek může vést k situaci, kdy se uprchlíci uplatní zejména v nekvalifikovaných a méně placených pozicích. To není výhodné ani pro Česko. V těchto sektorech může docházet k tlaku na mzdy a jejich nezvyšování, naopak nevyužíváme kvalifikaci a expertízu řady uprchlíků,” uvádí na webu společnosti PAQ Research sociolog Daniel Prokop.
