Průzkum: Pětina Čechů si myslí, že informační válka je záminkou k omezování svobody slova

Intenzita a množství dezinformací v Česku se zvyšuje. Většina Čechů souhlasí s názorem, že sociální sítě lživé či emocionální příspěvky záměrně zviditelňují a zesilují.

Polovina lidí myslí, že je Česko součástí informační války vedené Ruskem. Ukázal to průzkum, který provedla pro středoevropské výzkumné konsorcium Central European Digital Media Observatory (CEDMO) společnost Ipsos. Na otázky odpovídalo přes tisíc obyvatel Česka a Slovenska. Cílem průzkumu bylo zjistit názory na dezinformační válku ze strany Ruska.

Co lidé udělají, když narazí na dezinformaci? Většinou nic

Více o průzkumu Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

"Česká populace si většinově myslí, konkrétně tři čtvrtiny, že vývoj intenzity a množství dezinformací v ČR se zvyšuje. Pouze tři procenta lidí mají pocit, že se vývoj snižuje, 15 procent si myslí, že zůstává stejný a zbytek, asi 8 procent neví. Názor populace je v tomto poměrně jasný."

Co lidé dělají, když na sociálních sítích zjistí, že narazili na dezinformaci?

Foto repro: iROZHLAS.cz

"My jsme se ptali speciálně na dezinformace týkající se války na Ukrajině. Pokud lidé narazí na nějakou dezinformaci, kterou na sociálních sítích rozeznají, tak ve velkém počtu nedělají nic. Konkrétně 36 procent Čechů neudělá nic. 22 procent upozorní své okolí, nebo někoho známého, případně někoho z rodiny, že jde o dezinformaci, na kterou narazili.

13 procent lidí napíše komentář pod ten příspěvek, že jde o dezinformaci. Pokusí se to nějakým způsobem okomentovat, ale už tam chybí ta aktivita, že by napsali opravu dezinformace na vlastní sociální síti, na vlastním účtu. To dělají pouze 3 procenta lidí."

Jak lidé vnímají obecně dezinformace? Padla otázka i na tohle téma?

"My jsme se ptali, jestli mají pocit, zda dezinformace souvisí se svobodou projevu. Zajímalo nás, jestli podle názoru populace mohou, ať už sami lidé, politici nebo zpravodajská média vědomě lhát ve svých příspěvcích. A zhruba čtvrtina populace nám říká, že ústavně zaručená svoboda projevu je i to, že oni osobně, politici, případně zpravodajská média mohou vědomě zveřejňovat nepravdivé informace, čili vědomě lhát. Takže v zásadě někteří vnímají dezinformace jako součást ústavně zaručené svobody projevu.

Zdroj: Gerd Altmann,  Pixabay/Radio Prague International,  CC0

Ptali jsme se také, jestli mají lidé pocit, že Česko je součástí informační války, kterou vede Ruská federace vůči západním zemím, přičemž víc než polovina populace s tímto výrokem souhlasí. Ale 20 procent populace má pocit, že informační válka je jen záminkou západních vlád, včetně té české, aby mohli omezovat svobodu slova a nepohodlných médií."

Vy jste dělali průzkum i na Slovensku. Liší se nějak odpovědi?

"Liší se v otázce vnímání toho, zda je Česká či Slovenská republika součástí informační války, kterou vede Ruská federace. Na Slovensku je víc těch, kteří mají pocit, že informační válka je pouze záminkou k omezování svobody slova. Zatímco v Česku je to pětina, tak na Slovensku třetina, což je výrazně víc, než u nás."