První rok Petra Pavla na Hradě. Funkce se ujal v době ekonomických problémů a války na Ukrajině
Je to přesně rok, co je prezident Petr Pavel na Pražském hradě. 8. března 2023 vystřídal svého předchůdce Miloše Zemana. Opozice mu vyčítá, že je prezidentem vládní koalice.
Jak je po roce populární a co nejtěžšího musel řešit v průběhu uplynulého roku. Zeptali jsme se komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana.
"Podle mého názoru musel řešit spoustu důležitých věcí a překonat různé problémy, ať už se to týká směrem do ČR nebo navenek. Nastupoval v době ukrajinského konfliktu. Bylo přirozené, že člověk, který má za sebou významnou pozici ve vedení Severoatlantické aliance, se v této věci bude velmi dobře orientovat a zároveň bude docela aktivní, což potvrdil nejenom účastí na různých fórech, ale i různými výroky, kterými hodnotil právě situaci na Ukrajině. A někdy ji hodnotil natolik realisticky, až to vyvolalo ne příliš pozitivní reakce například z Ukrajiny.
Co se týče vnitřní politiky, nastoupil v době, dá se říci, ekonomické krize, vysokých cen energií, vysoké inflace atd. a snažil se vládu nějakým způsobem nutit k tomu, aby si s tím problémem poradila, což je úplně nepodařilo. No a v neposlední řadě se zatím marně pokoušel přimět vládu a opozici k nějakému smysluplnému dialogu, který by byl založen na diskusi, na argumentech a ne na emocích, čehož jsme svědky především v Poslanecké sněmovně v době, kdy se konají nekonečné obstrukce."
Zbavit se nálepky prezidenta koalice je marný boj
Právě opozice Petru Pavlovi vyčítá, že je spíše prezidentem koalice. Vyčítá mu například i to, že ať už to byly důchody nebo podobné věci, tak i přes váhání podepsal. Může se jevit tedy spíše jako prezident koalice?
"Petr Pavel, když se ucházel o post prezidenta, tak samozřejmě cílil na určitou voličskou skupinu, která se ne úplně, ale z velké části kryla právě s voliči vládní koalice. A vzhledem k tomu, že se v závěrečném duelu utkal s lídrem opozice, tedy s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, tak bylo přirozené, že právě opozice se ho snažila onálepkovat jako vládního kandidáta. Myslím si, že Petr Pavel si je dobře vědom toho, že pokud by se té nálepky chtěl zbavit, že to je marný boj, že ti, kteří ho takto označili, jen tak z toho neustoupí. Tím spíš, že když je člověk ve funkci prezidenta, tak musí zvažovat daleko širší okolnosti svých kroků, což se týká například i vetování různých zákonů.
Petr Pavel, právě když nastoupil do funkce, tak byl postaven před těžký úkol, co se týká valorizace penzí, která prošla za okolností, které vyvolávaly dojem, že nebyly úplně v souladu s Ústavou. Petr Pavel sice tu novelu podepsal, aby mohla začít platit, ale zároveň vyzval opozici, aby se obrátila na Ústavní soud, k čemuž došlo. A Ústavní soud dospěl k závěru, že zákon nadále platí, že nebyl v rozporu s Ústavou. Takže si myslím, že pokud by se Petr Pavel snažil zbavit nálepky provládního prezidenta u některých lidí, tak by to byl boj marný a zbytečný, a tudíž ho nevede."
Petr Pavel také říkal, že chce být prezidentem všech.
"Žádný člověk se nemůže zalíbit úplně všem. Tudíž Petr Pavel nemůže být prezidentem všech, ale snaží se o to, aby i lidé, kteří ho nevolili nebo kteří k němu mají nejrůznější výhrady, aby přinejmenším alespoň nevyvolával další vášně, aby jim nedával najevo, že mají smůlu, že špatně zvolili a že nyní musí pět let být zticha. Snaží se komunikovat s lidmi například prostřednictvím toho, že jezdí do regionů, což ostatně dělal i jeho předchůdce, a snaží se zajímat o život v těch regionech, kde to není úplně jednoduché, a kde ti lidé mají pocit, že jsou opomíjeni.
On se alespoň snaží v rámci svých možností, protože nemá nějaké rozsáhlé pravomoci, na ty problémy upozorňovat a mluvit o nich a snaží se tímto způsobem obracet na politiky, aby byli aktivnější, aby ty problémy řešili. Takže je přirozené, i z pohledu toho, kolik lidí důvěřuje Petru Pavlovi, že zdaleka ne všichni ho považují za svého prezidenta, ale Petr Pavel se snaží dělat maximum pro to, aby ten pocit u nich alespoň neposiloval."
Havel vyměnil kancléře 4x, Klaus a Zeman ani jednou
V průběhu roku proběhly docela výrazné změny na Pražském hradě, co se týče jeho administrativy. Odešla vedoucí kanceláře, odešla mluvčí. Vlastně ti lidé, kteří ho provázeli během kampaně. Znamená to, že je nějaký systémový problém, nebo si prostě někteří lidé nesedli?
"Vždycky když nastoupí nový prezident, tak dochází k určitým personálním obměnám. Je to dáno i tím, že lidé, kteří podporovali prezidenta, a pak přišli do úřadu, tak někteří na to třeba nestačili, jiní si uvědomili, že smysl jejich života je v něčem jiném než být v Kanceláři prezidenta republiky. Není na tom nic výjimečného. Co je trochu netradiční, tak to je změna právě u nejdůležitějšího člověka, kterým je kancléř.
Například Václav Havel měnil kancléře myslím čtyřikrát. Ale jak Václav Klaus, tak Miloš Zeman celých 10 let vydrželi s jedním kancléřem. Proto ta změna vyvolala takovou pozornost. Tím spíš, že kancléřka Vohralíková se netěšila úplně nejlepší pověsti, co se týče mezilidských vztahů. A na Hradě skutečně ty mezilidské vztahy asi nebyly nejlepší, takže tato výměna byla velmi sledovaná a možná je to i určitá daň za to, že Petr Pavel nemá za sebou politické stranické zázemí."
Jaká je popularita Petra Pavla z hlediska průzkumů, jak to vypadá po tom roce?
"Stále si drží určitou úroveň podpory a popularity, která se pohybuje lehce nad 50 %. Takže to je skutečně důkaz toho, že prezident zdaleka není populární u všech lidí v této zemi. Ale zároveň to z pohledu Petra Pavla není úplně důležité, alespoň v tuto chvíli.
Bude záležet na tom, zda se Petr Pavel bude ucházet o další funkční období. Pak se v tom případě bude muset daleko více zajímat právě o popularitu u občanů, u voličů, aby mohl případně obhájit svůj mandát. Ale zatím z těch výroků Petra Pavla je zřejmé, že o tom není úplně přesvědčen, a proto v tuto chvíli se zatím nemusí chovat tak, aby myslel na to, aby byl znovu zvolen."
