První záchytka svého druhu. Skálův pražský experiment slaví 75 let
„Nemůžu jezdit na výlety do přírody. Jak vidím skálu, zvracím..." Tahle věta se traduje jako vtip i odkaz na profesora Jaroslava Skálu, zakladatele prvních záchytných stanic. Tento známý psychiatr se řídil myšlenkou, že nestačí poskytnout jen první pomoc. Je třeba podat i pomocnou ruku, a léčit se. Před 75 lety založil první záchytnou stanici u Apolináře v Praze.
Tzv. záchytka byla otevřená 15. května 1951, a v jeho pojetí se stala světovým unikátem. Obdobným způsobem pracují některé stanice dodnes. Na myšlenku založení záchytné stanice u Apolináře přivedla bojovníka s alkoholismem zkušenost s pacienty. Často se totiž "pod vlivem" dostávali do velmi nebezpečných situací, před kterými se je snažil uchránit. Prvním klientem byl ruský voják, vzpomínal Skála před časem v Českém rozhlasu.
"Ta záchytná stanice, bylo ve své době nesmírně humanistické zařízení, protože do té doby ti opilí a výtržníci přicházeli do policejních cel, kde buď umírali na nepoznané nějaké krvácení do mozku, nebo něco podobného, anebo se dopustili urážek veřejného činitele, za které potom museli tvrdě pykat," popsala počátky stanice další legenda boje proti alkoholismu Karel Nešpor, dnes emeritní primář mužského oddělení závislostí Psychiatrické nemocnice Bohnice.
"Policajti sice byli rádi, že mají opilce kam uklidit, ale dál je sem tam bezdůvodně mlátili. Zbytečně, poněvadž člověk v tomhle stavu to stejně necítí. Nakonec jsme pro muže v uniformě zavedli školení, ale byly i případy, kdy jsme je museli žalovat. Na druhou stranu jsme často chodili na kobereček po udání vlivných soudruhů, kteří se k nám dostali," vzpomínal samotný Skála na počátky stanice.
Název 'záchytka' se Skálovi nelíbil
Některé zdroje zároveň zmiňují, že záchytka u Apolináře byla první záchytná stanice na světě, to ale není pravda. "I předtím existovaly, ale jako represivní instituce, většinou policejního charakteru. Skála založil však něco, co bylo tehdy neobvyklé - záchytnou stanici jako zdravotnické, výrazně preventivně koncipované zařízení. A v tomto smyslu bylo opravdu první svého druhu na světě," vysvětlil dlouholetý primář kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petr Popov.
Skála své zařízení nazýval "ochrannou stanicí", název "záchytka" se mu totiž nelíbil. Na rozdíl od zbytku společnosti alkoholiky neodsuzoval, ale snažil se jim pomoci. U Apolináře časně ráno se svými pacienty vstával, šel s nimi cvičit, otužovat se a pak měl svůj celodenní program. Se svými pacienty jezdil i na terapeutické výjezdy do přírody.
Zvláštnost záchytky u Apolináře byla v tom, že se o přivezené starali sami pacienti, aby pochopili, jaké to bylo pro jejich okolí, když v podobném stavu někam dorazili. K dalším zajímavostem záchytky u Apolináře patřilo, jak s trochou nadsázky říkal Skála, že nejpočetněji zastoupenou profesí byli instalatéři a hned po nich se umístili autoři veršů pro děti. Ke smutně veselým momentům patřilo, že mnozí příbuzní pacientů nosili zaměstnancům na přilepšenou láhev alkoholu.
Záchytná stanice u Apolináře fungovala ve své podobě zhruba čtyři desítky let. Tehdy tu bylo padesát lůžek pro muže a třicet pro ženy. Dnes je tu Klinika adiktologie.
V Česku dnes funguje 18 záchytných stanic
Počty pacientů na záchytných stanicích i počet samotných stanic s léty klesal. Zlatým obdobím pro "záchytky" byl počátek 80. let, kdy jich v Československu bylo v provozu 63. Na pražské záchytce bylo například v letech 1951 až 1981, kdy ji vedl Jaroslav Skála, ošetřeno 180.000 lidí, v celé republice to byl milion. Zakladatel "záchytky" zemřel v roce 2007 ve věku 91 let.
Dnes je podle statistik v České republice 18 záchytných stanic, jen několik z nich však funguje na bázi, jak to bylo za Skály, tedy, že nabízí i návaznou péči a léčbu. V posledních letech počet pacientů klesl z 30.487 v roce 2010 na 17.841 v roce 2020. Osmdesát procent z nich tvoří muži.
Péče na záchytné stanici pod dozorem lékaře v současnosti není hrazena ze systému veřejného pojištění (kromě zdravotních výkonů) a klienti by si měli pobyt platit ze svého. Cena se obvykle pohybuje v rozmezí od 1.200 Kč do 3.000 Kč a více za noc, přičemž se liší podle konkrétního kraje a města. Podle odborných odhadů je v Česku přinejmenším 300 tisíc alkoholiků. Alkohol pije denně asi šest procent dospělých, dalších téměř 16 procent si ho dopřává několikrát týdně.
Související
-
„Žít trvale střízlivý není lehký chlebíček,“ řekl Jaroslav Skála, zakladatel první záchytky
Před 70 lety byla otevřena první záchytka. Zasloužil se o to nejslavnější český bojovník proti alkoholismu Jaroslav Skála.
-
Monitorovací středisko: ČR se v konzumaci alkoholu řadí na přední příčky, denně pije desetina Čechů
V Česku denně pije alkohol téměř 10 procent dospělé populace. Vyplývá to ze zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti za rok 2022.
-
Stop alkoturismu? Praha 1 chce zakázat noční organizované tahy turistů po hospodách a barech
Noční ulice plné desítek opilých a řvoucích lidí. Tak to často vypadá v centru Prahy. Místní už toho mají dost. Vedení Prahy 1 vyzývá magistrát, aby tyto akce zakázal.
