Rakousko zřejmě vzácné královské dopisy do Česka nevydá

Rakousko patrně nevydá zpět vzácné historické dopisy s královskými pečetěmi, které byly před mnoha lety ukradeny ze státního archivu v Chebu a teď se objevily v nabídce vídeňské aukční síně Öphila. Na žádost české policie Rakušané odpověděli, že tyto relikvie se dostaly do rukou rakouských soukromých sběratelů legální cestou.

Z chebského archivu se ztratily stovky královských písemností významných panovníků od Karla IV. až po Marii Terezii. Dopisy na hadrovém papíře opatřené vodotiskem mají všechny náležitosti včetně královské či císařské pečeti a podpisu. Chybějící památky odhalili pracovníci archivu při inventuře, která trvala deset let.

Teď se vzácné dopisy objevily ve vídeňské aukční síni Öphila. Česká policie požádala o spolupráci při jejich zajištění. Odpověď z rakouské strany zněla, že se vzácné dopisy dostaly do rukou sběratelů legálně.

"Co se týče historicky cenných archiválií, jedná se o například o dopis od Karla IV. z roku 1354, kterým osvobodil město Cheb od placení cla, či korespondence Václava IV., císaře Zikmunda nebo od Jagelonců,"

uvedla mluvčí Krajského ředitelstvi policie Karlovarského kraje Andrea Pomichalová. Vídeňský státní zástupce napsal, že chebský archiv, kde byly uloženy historické dopisy, byl s vědomím tehdejších komunistických vládců vyplundrován, a větší část těchto dopisů byla v 70. letech dokonce prodána přes státní filatelistickou společnost Pofis Praha soukromým sběratelům. Ředitel Poštovního muzea v Praze Jan Galuška to však považuje za nesmysl.

"Podle mého názoru prodej a nákup těchto historických archiválií přes Pofis byl téměř nemožný. Pokud kdokoliv cokoliv prodával v Pofisu, musel se prokázat občanským průkazem a zaměstnanci Pofisu by nepochybně byli v rozpacích, pokud by měli koupit podobné cenné věci, které na první pohled soukromá osoba těžko mohla mít ve svém vlastnictví."

Karel Halla, foto: OVB

Proto si ředitel Galuška myslí, že je to dobře vymyšlená legenda a výmluva, která má zastřít skutečnou pravdu. Uvedl, že nákupčí v Pofisu velice důkladně dbali na to, aby nekoupili něco, co by pocházelo z trestné činnosti.

"Pofis byla státní organizace, která patřila resortu spojů. Zabývala se výkupem a nákupem poštovních známek a filatelistického materiálu. Zkrátka Pofis jako státní instituce lépe slouží jako zástěrka, než kdyby někdo tvrdil, že tyto věci nakoupil například v antikvariátu. To už není tak věrohodné a byla jich po Praze celá řada. Pokud by už k něčemu takovému došlo, tak by nepochybně tehdejší zaměstnanci Pofisu informovali bezpečnost."

Státní archiv v Chebu, foto: SOA Plzeň

Všechny prodeje do zahraničí v té době navíc schvalovala komise a export se pak realizoval přes podnik zahraničního obchodu Artie. Také ředitel chebského archivu Karel Halla vidí verzi o krádeži a následném legálním prodeji v době komunismu jako nepříliš reálnou. Deníku Právo řekl, že je přesvědčen o tom, že dopisy byly ukradeny hned po revoluci v 90. letech, kdy po těchto věcech začala být větší poptávka a nebyl takový problém je dostat za hranice. Podle Hally v té době panoval také chaos v kontrole lidí, kteří v archivu dokumenty studovali. Stačilo se zaregistrovat jako badatel a tím získat k těmto věcem prakticky volný přístup.

A co bude dál? Po zprávě od Rakušanů bude muset česká policie případ nejspíše odložit. Pokud budou čeští vyšetřovatelé vycházet z jejich tvrzení, že se krádeže staly někdy v 70. letech, je případ podle českého trestního řádu promlčen.