Referendum v Praze

Foto: ČTK

Začátek hlasování o vstupu Česka do Evropské unie předčil očekávání. K volebním místnostem mířilo podstatně více lidí, než tomu bývá při parlamentních volbách. Zřejmě na tom mělo zásluhu i horší počasí, kvůli kterému lidé odložili odjezd na víkend. Zdeňka Kuchyňová se vydala na sever Prahy, aby se zeptala jak lidé hlasovali, co je k tomu vedlo a co od členství v Evropské unii čekají.

Foto: ČTK
Na severu Prahy bývala při volbách většinou nižší účast. Proto mě překvapily proudy lidí, které mířily ke školám, ve kterých se volilo. Historicky první referendum zaujalo všechny věkové generace. Nebylo výjimkou, kdy se k volebním urnám vypravily celé rodiny nebo babičky s vnoučaty. Vládní kampaň se z části soustředila právě na důchodce, kteří vyjadřovali vstupu menší podporu. Přesto právě důchodci, alespoň podle mého malého průzkumu, dávali z velké části Evropské unii svůj hlas.

"Hlavně pro tu mladší generaci určitě je to výhoda. Navíc si myslím, že není dobré zůstat stát stranou."

"Zpočátku to bude náročnější pro náš stát, ale myslím, že do budoucnosti je to rozhodně výhoda."

"Hlasoval jsem pro vstup, protože si nedovedu představit tak malinkatou zemi uprostřed tak velkých bloků, že by zůstala stát stranou."

Co si myslíte, že přinese EU, jaké budou výhody a nevýhody?

"Tak v první řadě stoprocentně už sem nepřijdou bolševici. Toho já bych se nejvíc bála."

"Nejsem úplně přesvědčena o všech výhodách, ale i tak jsem za to, abychom vstoupili, kdybychom nešli do toho, tak bychom zůstali tady v tom okolí sami.""

Foto: ČTK
V odpovědích se tak potvrdila účinnost vládní taktiky, aby se v Česku konalo referendu jako v poslední zemi, poté, co všechny ostatní řekly ANO. Odpůrci vstupu do Evropské unie byli v naší anketě v menšině. A jaké byly jejich důvody pro to, aby na hlasovacím lístku označili kolonku "NE".

"Protože mě nikdo nepřesvědčil, že ano."

"Když řeknu tu otázku, tak ta zní, zdali souhlasím s tou smlouvou. Nesouhlasím. Když vezmeme ty příspěvky, které by jsme dostali, tak budou mnohem menší, než to, co budeme platit jako členský příspěvek."

"Já myslím, že tam nevstupujeme jako rovnocenní partneři. Máme stížené podmínky, nejsou rovnocenné.""

Nezdá se však, že by příliš mnoho lidí ovlivnila masivní vládní kampaň, která stála kolem 200 miliónů korun.

Foto: ČTK
"Pro mě ta kampaň ani nemusela být až tak velká, aby to stálo tolik peněz. Kdyby byli to věnovali na nějaké moudřejší věci."

Jak vás ovlivnila vládní kampaň?

"Spíše rozhovory s přáteli, kteří se zabývají o politiku, ekonomii a právo. Spíš, než ta kampaň."

"Vůbec, já jsem měl jisto už před pěti lety."

"Více méně jsem se rozhodovala sama, protože už mám i syna venku a vím prostě to, co se povídá a chci aby naše země na tom byla dobře.""