Reforma maturit v Česku: Středoškoláci by si mohli volit dvě verze

Reforma maturit je na dohled

Náročnější pro ty, kteří chtějí na vysokou školu, snazší pro studenty, kteří nemají v plánu dál studovat. I to je jeden z návrhů na novou podobu maturit. V poslední době se na toto téma vedou intenzivní diskuse. A na tom, že je potřeba zkoušky upravit, se shodují zástupci nové vlády, pedagogové a další odborníci.

Státní maturita byla v Česku zavedena na jaře roku 2011. Vykonávají ji žáci všech maturitních oborů od středních odborných učilišť po gymnázia. Skládá ze společné části, což jsou dvě povinné zkoušky - z češtiny a cizího jazyka nebo matematiky. Druhou, profilovou část, připravuje škola, aby odpovídala jejímu zaměření.

Maturita - zkouška dospělosti | Foto: Miloslav Hamřík,  Český rozhlas

Do budoucna by ale měla mít maturitní zkouška jinou podobu. Vláda si v programovém prohlášení stanovila priority pro české školství a mezi ně patří i změny maturit. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) uvedl, že jeho cílem je, aby na podobě maturity, pokud se bude měnit, ‘byla shoda a aby ta maturita vydržela nějaký čas‘.

Českému rozhlasu řekl, že největší problém maturity je to, že se od jejího vzniku prakticky každý rok mění.  „Naším cílem bude najít verzi maturity, která vydrží alespoň deset let. Protože to, že se každý rok mění, je tristní jak pro studenty, tak pro pedagogy, tak i pro rodiče… Já jsem součástí think-tanku Vzdělávání21 Univerzity Karlovy. A ten se snažil najít podobu maturity, která něčemu takovému bude odpovídat. A jsme připraveni vyjednávat politickou shodu i za cenu drobných ústupků v případě, že ta maturita skutečně vydrží pár let,“ řekl ministr v rozhovoru pro ČRo.

Petr Gazdík | Foto: Roman Verner,  Český rozhlas

Think-tank Vzdělávání21 Univerzity Karlovy, jehož členy jsou přední odborníci z akademické oblasti i praxe, kteří se dlouhodobě věnují zlepšování oblasti školství, navrhuje dva druhy osvědčení o závěrečné zkoušce středoškolského studia. Studenti by mohli mít možnost získat buď běžné maturitní vysvědčení potřebné pro studium na vysoké škole, nebo profesní maturitu, která by stačila pro výkon povolání, ne ale pro studium vysoké školy.

„Každý rok 4 300 studentů končí s tím, že nemají ukončené středoškolské vzdělání, protože nezvládnou celý proces maturity,“ řekla Českému rozhlasu Radka Wildová, prorektorka Univerzity Karlovy a členka univerzitního think tanku.

Několik pokusů

Maturitní zkouška | Foto: Filip Jandourek,  Český rozhlas

Ministr Gazdík navrhuje také možnost, aby část závěrečné zkoušky na odborné střední škole či část maturity mohli žáci skládat už v předstihu v nižších ročnících. Dostali by na ni i několik pokusů.

„Státní maturita v našem pojetí je jakési středoškolské minimum, které si můžete dělat opakovaně kdykoli. To znamená, že se prostě v prvním ročníku vrhnu na angličtinu, zkusím to, uspěju třeba na trojku a ta známka se mi nelíbí, tak to příští rok zkusím znovu,“ vysvětlil ministr.

Maturitní zkouška z matematiky | Foto: Šárka Škapíková,  Český rozhlas

„Takto postupujete až do čtvrtého ročníku, dokud nebudete mít všechny tři části maturity, které budu navrhovat – tedy český jazyk, cizí jazyk a matematika. Až poté jste připuštěn ke školní profilové části maturity, kde bychom rádi u studijních oborů přidali nějakou práci na veřejně prospěšné téma, které si student sám vybere a ředitel mu ho schválí. A samozřejmě ta profilová část bude u každé školy jiná – tedy jiná bude na gymnáziu a jiná zase na učilišti,“ doplnil v rozhovoru Gazdík.

Změny maturit chce konzultovat jak s odbornou veřejností, tak s širokou veřejností.