Rekordní schodek agrárního zahraničního obchodu

Víc než 47 miliard korun činil schodek agrárního zahraničního obchodu. Meziročně stoupl o více než 13 procent. Prohlubování schodku se však, jak upozornilo ministerstvo zemědělství, zpomalilo. Ve většině států, kde působí zemědělští diplomaté, se agrární export zvýšil.

Foto: ČT24

"Znovu se ukázalo, že se nedaří omezovat agrární dovoz zpravidla dražších výrobků s vysokou přidanou hodnotou včetně masa, masných i mléčných výrobků. Dále se nedaří více navyšovat agrární export ani zlepšovat strukturu agrárního zahraničního obchodu," okomentoval pro ČTK výsledky Zemědělský svaz ČR.

Ekonom Kovanda: Česko zůstalo „levným chlévem Evropy“

Hlavní příčinou je záporné saldo u masa. "Záporné saldo v roce 2019 překonalo rekordních 25,5 miliardy korun. To je ale zcela opačný vývoj než v EU, kde je saldo zahraničního obchodu masem kladné," uvedl svaz. Nejvíce se do ČR dováží vepřové, pak drůbeží a pak hovězí maso.

Lukáš Kovanda, foto: ČT

Česko podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy vloni zůstalo „levným chlévem Evropy“. "Dlouhodobým problémem je vývoz nízké přidané hodnoty, například živých zvířat, při nepřiměřeně vysokém dovozu zpracovaného masa," dodal Kovanda. Celkově však podle něj české zemědělství vzhledem k nepříznivým podmínkám vykázalo solidní výsledek.

Nejvíc vyvážíme na Slovensko a dovážíme z Německa

Agrární bilance se zeměmi EU se loni podle ministerstva zhoršila ze záporných 25 miliard korun na 30 miliard Kč. S třetími zeměmi se pak bilance také zhoršila, ale méně - z 15,7 miliardy korun na 16,4 miliardy.

ČR nejvíce agrárního zboží vyváží na Slovensko, pak do Německa a Polska. Ze třetích zemí pak do Ruska, Číny a Japonska. Nejvíce se vyváží cigarety, přípravky používané k výživě zvířat nebo pekařské zboží. Dovoz je nejvyšší z Německa, Polska a Nizozemska, ze třetích zemí pak z Číny, USA a Turecka. Dováží se vepřové maso, také pekařské zboží, ale i třeba sýry a tvaroh.

Podle agrárního analytika Petra Havla by mohla být lékem na zvyšující se schodek agrárního obchodu preference českých potravin českými spotřebiteli. "A to i za situace, kdy jsou o trochu dražší," dodal. Bylo by také třeba zvýšit efektivitu českého zpracovatelského průmyslu, který má příliš vysoké náklady kvůli nevyužitým kapacitám. Například jatka podle něj nejedou ve třísměnném provozu, občas ani na směny dvě.